Petr Král, Karel Musil: Predikční model ČNB dostává nové plus

26.07.2019 15:57

Pro rozhodování o aktuálním nastavení měnové politiky je klíčový odhad budoucího makroekonomického vývoje, protože změny nastavení měnověpolitických nástrojů se do ekonomiky vždy přenášejí s určitým zpožděním.

Petr Král, Karel Musil: Predikční model ČNB dostává nové plus
Foto: wikipedia
Popisek: Česká národní banka.

Prognóza makroekonomického vývoje ve vyspělých centrálních bankách zpravidla vzniká pomocí tzv. jádrových predikčních modelů. Na základě vyhodnocení aktuálního stavu ekonomiky, předpokladů o vývoji zahraničí a jiných – na měnové politice nezávislých – domácích veličin (jako je například fiskální politika vlády) vytváří centrální banka pomocí těchto modelů nejpravděpodobnější scénář budoucího ekonomického vývoje. Na něj pak někdy navazují modelem zformulované alternativní či citlivostní scénáře. Většina vyspělých centrálních bank tento zásadní podklad pro měnověpolitické rozhodování vytváří pomocí predikčních modelů. Nejinak tomu je i v případě ČNB.

Naše „gé trojka“ se loučí …

Od roku 2008 až dosud využívala ČNB jako hlavní prognostický nástroj model g3, který nahradil do té doby používaný semistrukturální čtvrtletní predikční model QPM.[1] G3 byl dynamický stochastický strukturální model všeobecné rovnováhy, který vycházel z mikroekonomických základů a zachycoval základní charakteristiky české ekonomiky. S ohledem na její velkou otevřenost kladl model důraz na zahraniční obchod a měnový kurz s vazbou na domácí měnovou politiku v podmínkách režimu inflačního cílování. Důležitou úlohu hrály vpředhledící očekávání a endogenní reakce měnové politiky.[2]

Model g3 ihned po svém nasazení před 11 lety úspěšně provedl domácí měnovou politiku obdobím globální ekonomické krize, následně asistoval měnověpolitickým diskusím o kurzovém závazku a v nedávné době také aktivně přispěl k postupnému navracení české měnové politiky k normálu. V praxi prokázal svoji užitečnost a přesnost, což dokazuje i následující obrázek porovnávající předpovědi založené na modelu g3 se skutečným historickým vývojem spotřebitelské inflace. S výhodou zpětného pohledu lze konstatovat, že s výjimkou období od konce roku 2013 do počátku roku 2017 (které bylo charakterizováno dlouhotrvajícími a překvapivými výraznými poklesy zahraničních cen, jež vedly k prodlužování tehdejšího kurzového závazku), byly modelové prognózy naší „gé trojky“ velmi blízko pozorovanému vývoji a výrazně ani systematicky se od něj neodchylovaly.

Index spotřebitelských cen (meziroční růst v procentech)

Graf – Index spotřebitelských cen (meziroční růst v procentech)
Zdroj: data ČSÚ a prognózy ČNB.
Pozn.: jednotlivé červené čáry zachycují všechny čtvrtletní prognózy vytvářené modelem g3 počínaje ZoI III/2008 až do ZoI II/2019, černá čára jsou pozorovaná data.

Dobrou predikční schopnost modelu g3 lze kvantifikovat pomocí odchylek jeho historických predikcí základních makroekonomických veličin od následně pozorované skutečnosti.[3] U spotřebitelské inflace se na ročním horizontu pohybovaly průměrné odchylky okolo 0,8 p. b., což prognózy inflace na horizontu měnové politiky spolehlivě udržovalo v tolerančním pásmu ± 1 p. b. okolo 2% inflačního cíle ČNB. Historická chyba u predikcí měnového kurzu pomocí modelu g3 činila na jednoletém horizontu necelou jednu korunu za euro, zatímco u meziročního růstu HDP a nominálních mezd se chyba pohybovala v rozmezí 1,7 – 1,9 p. b. V rámci reálné ekonomiky chyba zahrnovala nejen výrazné historické revize dat, ale i období globální finanční a hospodářské krize, jejíž (v moderní době bezprecedentní) rozsah nebyl nikdo schopný spolehlivě předpovědět. I z tohoto pohledu byla predikční schopnost modelu g3 velmi slušná a potvrzovala jeho praktickou použitelnost. Pro práci na novém modelu, kterou ČNB započala před několika lety, byla tudíž snaha o další vylepšení prognostické schopnosti jádrového aparátu jen jedním z důvodů.

...a na scénu nastupuje g3+

Během svého života model g3 „odsloužil“ celkem 44 prognóz („… a že to tedy byla fuška…“) a své žezlo předává od letní prognózy letošního roku svému nástupci. Tím je model g3+, který byl během svého vývoje již úspěšně testován a následně také představen veřejnosti v podobě alternativního scénáře ve Zprávě o inflaci II/2019. Nový model rozšiřuje předchozí typ o celý balíček úprav a přináší tak „plus“ do původní „gé trojky“ nejen v názvu, ale i v podobě zlepšení predikčních vlastností a detailnějšího a realističtějšího popisu chování české ekonomiky. Ta se totiž během posledního desetiletí významně proměnila a „dospěla“.

Česká ekonomika je malou otevřenou ekonomikou výrazně ovlivňovanou vývojem v zahraničí. Toto zjištění není nové, nicméně působilo jako silná motivace pro detailnější popis zahraniční části modelu g3+ ve srovnání s tím dosavadním. Tento segment, zachycující především vývoj v efektivní eurozóně[4], je rozšířen o nové veličiny, které jsou mezi sebou vzájemně provázány.[5] To umožňuje nejen konzistentní interpretaci vývoje v zahraničí, ale otevírá to prostor i pro tvorbu různých scénářů zahraničního vývoje pomocí jádrového predikčního modelu. V rámci zahraničních veličin došlo také k úpravě nastavení dlouhodobých rovnováh u ekonomického růstu, který je po globální ekonomické krizi pomalejší, a u zahraničních úrokových sazeb. Ty jsou v dlouhodobém horizontu nižší než dříve, protože odrážejí nastavení měnové politiky ECB v posledních cca 10 letech. Takto strukturovaný zahraniční blok nového modelu umožňuje realističtěji zachytit pozorovaný vývoj v eurozóně a konzistentně analyzovat jeho výhledy do budoucna.

Také v rámci části modelu g3+, která popisuje chování domácí ekonomiky, došlo k několika vylepšením. Jde především o přesnější zachycení struktury zahraničního obchodu. Podíl energií na dovozu do ČR je mnohonásobně větší než jejich podíl na našem vývozu. Nové rozdělení zahraničního obchodu na energetickou a neenergetickou část tak umožňuje realističtěji posuzovat konkurenceschopnost českých vývozců na zahraničních trzích. Navíc to ulehčuje rozpoznání správné velikosti příspěvku cen energetických dovozů k nákladům domácích firem. Další významnou změnou v g3+ je to, že pracuje i s domácnostmi, které svůj veškerý příjem v daném čtvrtletí utratí na spotřebu. Jejich podíl je v české populaci nezanedbatelný, a tak tato úprava věrohodněji podchytí aktuální vývoj spotřeby domácností. Poslední změnou, která je však oproti předchozím neméně významná, je zohlednění specifického vývoje kurzu koruny po opuštění kurzového závazku prostřednictvím úpravy kurzové rovnice.

Zmíněný balíček změn je navíc doplněn i o nový – a svým způsobem inovativní – přístup k práci s modelovými očekáváními výhledů do budoucna. Tento přístup se snaží najít správné množství informací, které jsou relevantní pro aktuální rozhodování měnové politiky, a především zohlednit fakt, že předpovědi vzdálenější budoucnosti jsou méně spolehlivé. Ačkoliv momentálně neexistuje žádný v praxi zcela osvědčený, resp. jediný dobrý způsob jak promítnout v realitě formovaná očekávání lidí ohledně budoucího vývoje do modelového rámce, přístup v rámci g3+ představuje nakročení jedním z možných slibných směrů.[6]

Co to znamená?

Nový model g3+ zcela jistě zásadně nemění modelový přístup ani způsob analytické a prognostické práce v ČNB. Přechodem na něj se tým modelových operátorů a vývojářů sekce měnové snaží nadále držet krok s aktuálním vývojem a výzkumem v oblasti makroekonomického modelování, resp. s moderními trendy v praktickém používání modelového aparátu na podporu měnověpolitického rozhodování.

Přínosem nového modelu je jeho přiblížení aktuální realitě české ekonomiky, zlepšení predikčních vlastností a poskytnutí většího komfortu a detailnějšího příběhu vývoje ekonomiky nejen členům bankovní rady, ale i dalším uživatelům prognóz ČNB.

Model g3+ již byl nasazen do ostrého provozu a počínaje letošní letní prognózou se stal hlavním predikčním modelem ČNB.[7] Popřejme mu proto dlouhý a zajímavý život, co nejmenší chybovost a hodně naplněných prognóz!

K danému tématu doporučujeme shlédnout vlogČNB vrchního ekonoma sekce měnové Jaromíra Tonnera: Letní prognóza ČNB poprvé na novém predikčním modelu.

[1] Nespornou výhodou modelu g3 oproti QPM bylo posílení konzistentního teoretického rámce pro prognózování a měnověpolitické analýzy.

[2] Endogenita měnové politiky znamená, že nejen úrokové sazby, ale i měnový kurz reagují v prognóze na vývoj a očekávání všech zbývajících makroekonomických veličin zahrnutých v modelu. Prognóza tak již zahrnuje též očekávané chování samotné centrální banky, resp. ukazuje vývoj úrokových sazeb a měnového kurzu tak, jak je konzistentní s celkovým výhledem.

[3] Odchylky jsou měřeny pomocí odmocniny ze střední čtvercové chyby (RMSE).

[4] Efektivní ukazatele eurozóny zachycují vliv ekonomické aktivity a cenového vývoje v eurozóně na českou ekonomiku. Při výpočtu efektivních ukazatelů použité váhy odpovídají podílu jednotlivých nejvýznamnějších obchodních partnerů zemí eurozóny na celkovém vývozu ČR do eurozóny.

[5] Nově jsou v zahraniční části modelu zahrnuty spotřebitelské ceny v efektivní eurozóně, energetická a jádrová složka indexu cen výrobců tamtéž, stejně jako trend a mezera výstupu, dále pak kurz EUR/USD, cena ropy Brent a zahraniční rovnovážná reálná úroková sazba. Dopady vývoje světových cen ropy a kurzu eura vůči dolaru přitom dosud v prognózách ČNB figurovaly pouze prostřednictvím jejich expertního zohlednění ve vývoji zahraničních a dovozních cen a navazujících domácích cenových okruhů (PPI, regulovaných cen apod.).

[6] Bližší a detailnější popis modelu g3+ přinese box ve Zprávě o inflaci III/2019 a připravovaný ČNB Working Paper.

[7] Model g3+ byl použit pro zpracování základního scénáře letní makroekonomické prognózy ČNB, zatímco dosavadní jádrový model g3 posloužil k tvorbě jejího alternativního scénáře. Účelem alternativy přitom není zachytit konkrétní riziko základního scénáře, nýbrž nastínit prognózu optikou modelu, který dosud sloužil jako jádrový predikční model (je to analogie situace ze Zprávy o inflaci II/2019, ovšem v obráceném gardu).

Petr Král, Karel Musil

Vyšlo na webových stránkách České národní banky.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

Právo na opravu

Věci se dají dát opravit už dnes, ale problém je, že oprava často vyjde stejně nebo skoro stejně jako koupit si novou věc. Tak k čemu pak platit za opravu? Nepřijde vám tento zákon EU zase úplně zbytečný? A když dám věc opravit, jakou, pokud vůbec, na ni pak budu mít záruku? Děkuji za odpověď

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Bohdan Babinec: Není chování mocných světa, Evropské unie, USA a NATO farizejské?

12:16 Bohdan Babinec: Není chování mocných světa, Evropské unie, USA a NATO farizejské?

Jsme svědky brutální války, kterou vede agresivní Putinovo Rusko proti Ukrajině. Tuto agresi odsoudi…