Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 121. díl. Volá Londýn

07.03.2020 23:19 | Zprávy

Před nedlouhým časem vyvolal veřejnou polemiku film, věnovaný Janu Masarykovi (1886–1948), synu prvního československého prezidenta T. G. Masaryka a v exilové i poválečné vládě ministru zahraničí. Onen film byl poměrně přesným dokladem toho, jak s ubíhajícím časem máme tendenci zjednodušovat a trivializovat lidi, události a okolnosti, jak z toho všeho děláme černobílý obrázek pravdy a lásky, případně lži a nenávisti.

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – 121. díl. Volá Londýn
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Chceme-li se však přiblížit poznání skutečnosti, je vždy nejspolehlivější obrátit se ke zdroji prvotnímu, v daném případě například souboru rozhlasových projevů, které Jan Masaryk vysílal z Velké Británie během nacistické okupace naší vlasti. Jak píše editor webového vydání (v péči Městské knihovny v Praze), „soubor textů rozhlasových vysílání, v nichž z Londýna promlouval Jan Masaryk ke svému domovu po celou dobu druhé světové války, je unikátním svědectvím nejen o běhu dějin a jednom národním osudu, ale i o osudu jednoho muže, jenž zvraty a paradoxy doby zosobňoval.“ Je důležité připomenout, že soubor Masarykových rozhlasových poselství byl původně vydán v redakci připravené autorovými neteřemi Annou a Herbertou Masarykovými, takže jej lze považovat za naprosto autentický a v žádném ohledu ideologicky deformovaný či přizpůsobovaný nějaké politické objednávce. Prostě to, co Jan Masaryk odvysílal, za tím si i stál.

Proč to zdůrazňuji? V dnešní době, krátce před 75. výročím ukončení 2. světové války se znovu vede, nejen v naší zemi, ale bohužel i v ní, diskuse o míře zásluh té či oné protinacistické mocnosti. Přitom už desítky let, před listopadem 1989 i po něm, se generace žáků a studentů dovídaly, že za té strašné války, které Rusové říkají „Velká vlastenecká“, zahynulo nejen cca 6 milionů Židů v důsledku vyhlazovacího úsilí německých nacistů, ale také cca 26 milionů vojáků tehdejšího Sovětského svazu padlo na bojištích té války proti Hitlerovi. Mnozí z nich i během osvobozovacích akcí ve střední Evropě, a samozřejmě u nás, na území Protektorátu. Nu a pak se z úst novináře Klvani, který vystupuje na veřejnosti velmi autoritativně a zjevně chce být brát vážně, dozvíme, že na jaře 1945 naši zemi Sovětský svaz neosvobodil, nýbrž přepadl. Není v tomto ahistorickém omylu sám. Jeden polský ministr svého času pronesl též velmi „zasvěcenou“ myšlenku, totiž, že koncentrační tábor Osvětim osvobodili nikoli Rusové, nýbrž Ukrajinci. Usoudil to z toho, že operace se zúčastnily jednotky 1. Ukrajinského frontu pod velením maršála Koněva. Chytrý ministr podle názvu došel k domnění, že vojáky té jednotky byli Ukrajinci. Zřejmě mu jeho poradci nebyli schopni vysvětlit, že názvy „frontů“ se neodvozovaly podle národnosti vojáků, ale podle místa, kde se „front“ zformoval a odkud byl vyslán na jednotlivá bojiště.

Těmito nesmysly jsme z veřejných zdrojů krmeni čím dál víc a častěji. Tu a tam to nějaký obzvláště disponovaný starosta doplní záměrem postavit v Praze nacistům rovnou pomník, zatímco jiný starosta by se zase rád zbavil pomníku velitele právě onoho frontu, maršála Koněva.

O důvodech onoho přepisování dějin asi není třeba dlouze spekulovat., Cílem je už několik desítek let revize výsledků války a anulace Benešových dekretů, rovnajících se de facto předání nejprve majetku, a poté zřejmě i území naší země do rukou potomků „hnědého moru“.

Proto jsem se také vrátil k textům Jana Masarykova z posledních týdnů války. Dočtete se v nich, jak tehdejší šéf české diplomacie komentoval dění těsně před koncem války a těsně po něm, jak viděl roli jednotlivých spojenců protinacistické koalice, a také jaká byla jeho přání pro budoucnost naší země a jejích vztahů k vítězným mocnostem. Aniž bych měl ambici cokoli k Masarykovým slovům dodávat, mám za to, že budete možná na mnoha místech toho textů překvapeni.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Tomio Okamura byl položen dotaz

Vy jste proti sankcím

Já v nich také nevidím moc žádný přínos - ani pro Ukrajinu. Na druhou stranu, nebylo by horší nedělat nic, když Rusko rozpoutalo válku? Nebo co byste udělal vy, kdybyste byl teď ve vládě? A věříte, že Trump letos válku ukončí?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Pavel Foltán: ČT pekelnej mariáš betl nebo durch?

19:20 Pavel Foltán: ČT pekelnej mariáš betl nebo durch?

„Takže toho Součka si klidně odvolejte a hezky rychle – už jste ho měli odvolat dávno. Respektive js…