Nebojuji a nepíši negativně o církvi, jako takové. Naopak církev, jako shromáždění věřících lidí, upínajících se k Hospodinu, je pro mne důležitá a svatá. To co kritizuji je pozemská instituce, které se chopili často nepoctiví lidé a zneužívají majetek, moc této organizace a často i samotné věřící ke svému osobnímu prospěchu a obohacení. A právě na tento stav se snažím upozorňovat a proti němu bojovat i za cenu vlastní újmy. Vždyť již sv. Augustin a po něm M. J. Hus, Martin Luther a další jasně rozlišovali dvě sféry církve. První – církev nebeskou, kterou tvoří skuteční věřící z různých společenství, dob i národů. Druhou – církev pozemskou, tedy onu instituci, kterou vidíme, ale jejíž členové se nemusí překrývat s církví nebeskou. A dle historie i současnosti si dovolím říci, že čím víše je člověk postaven v hierarchii církve pozemské, tím je vzdálenější oné církvi nebeské. Na těch co skutečně věří Hospodinu, je pak, aby se se všech sil snažili očistit a posvětit i onu církev pozemskou.