Pro vysvětlení se můžeme dočíst: Vzhledem ke stísněným prostorovým podmínkám bylo v tunelu navrženo trolejové vedení o snížené výšce sestavy, bez přídavných lan a se shodnými, poměrně krátkými rozpětími. Kvůli použití mechanizované ražby, která neumožňuje zřizování výklenků pro kotevní závaží, je vedení napínané pružinami typu Tenzorex. „Společně hledáme příčinu tohoto stavu tak, abychom v co nejkratším termínu mohli zavést projektovanou rychlost 160 km/h,“sdělila mluvčí investora tj. SŽDC. (ZDE) 

Pěla se ale i předčasná chvála: Když se stavěl železniční Ejpovický tunel u Plzně, hovořilo se o něm i jako o zárodku budoucího zrychlování železnice. Ejpovický tunel je v českém prostředí unikátní, a to  délkou 4150 metrů a má dva jednokolejné tubusy, které se v mnoha ohledech chovají jako samostatné tunely. Nejdelší i nejdražší železniční tunel měl být chloubou, zatím je ale spíše propadákem. Protože v tunelu za čtyři miliardy se  trolej při provozních zkouškách v rychlosti nad 120 km/h rozkmitala až příliš. Rychleji než 120 km/h se jím jezdit zatím nedá. (ZDE)

Jak řekne každý právník, bez spisu nelze stanovit, kde je pravda, kdo je viník a jaké škody jsou napáchány. Na první pohled to vypadá, že projektant to špatně nakreslil a dodavatel špatně postavil. Plány SŽDC se jeví  smělé, ale výsledek je vzhledem k ceně stavby hodně nesmělý. Ti dva tj. projektant a dodavatel by se tedy nad sebou měli zamyslet a na své náklady vše opravit. Tak to alespoň vypadá z venku. Ale odpovídá to skutečnosti?