Růžena Chrasteková: Tak nám ministr z júesej přijel říct, koho máme mít rádi a koho vůbec ne

15.08.2020 19:01

Víc jak dobře stavěný ministr zahraničí (opravdu zahraničí, Česká televize, né obrany) USA v velkou pompou přistál na Ruzyňském letišti a rozjel se po naší krásné zemi, aby nám tady předvedl festival pokrytectví, zachrastil studenoválečnými zbraněmi ideologické nenávisti, zalloboval za krachující americký Westinghouse, aby nám tady dostavěl jaderné Dukovany, a náš Senát, hlavně někteří alpinističtí senátoři, se ještě pořád vzpamatovávají z až orgastického rauše lokajské vděčnosti, že si jich ten úředník z Émeriky vůbec všiml.

Růžena Chrasteková: Tak nám ministr z júesej přijel říct, koho máme mít rádi a koho vůbec ne
Foto: Hana Brožková
Popisek: Ministr zahraničí USA Mike Pompeo
reklama

Naše/jejich Česká televize zase měla dlouhé hodiny tu správnou potravu, munici přímo, aby nakrmila své koncesionáře do sytosti nebetyčnou slávou a veledůležitostí "jednoho z nejmocnějších mužů světa". Jenom ta chybička se tam vloudila a skoro tři hodiny svým chlebodárcům, koncesionářům, divákům, tvrdila na liště důležitosti, že je to ministr obrany USA. No, splést se může každý, že, ale slova omluvy už nějakou dobu ta naše/jejich ČT úplně vyřadila ze svého repertoáru a její pracovníci ze své slovní zásoby. Prostě Česká televize i takto pracuje za sedm miliard našich korun ročně.

Blekotající Petříček, takto shodou nešťastných náhod a okolností náš ministr zahraničí, si prošel peklem velké intenzity zaplých tv kamer a cvakajících fotoaparátů, ve tváři výraz vylekaného a zmateného maturanta před zkušební komisí. Bezesporu bude mít ty snímky a záznamy uložené v rodinném archivu ještě po mnoho generací, vždyť té slávy tolik...

Bodře vypadající a pokoušející se i tak mluvit, ministr z USA, ještě než převzal z třesoucících se rukou nedůstojného předsedy Senátu ten klíč od Valdštejnského paláce, beztak hřímal v klasickém už tónu své ideologické splašky o tom, jak strašně nás ohrožuje vše z Východu a v jakém jsme to přímo existenčním nebezpečí, hrozícího nám z Ruska a Číny. Až jsme si my, pamětníci, povzdechli v reminiscenci, zarozjímali se nad minulostí, kdy jsme slýchávali něco téměř stejného, ale tenkrát to byl západ, před kterým jsme byli varováni.

Anketa

Vážíte si Spojených států amerických coby klíčového spojence ČR?

9%
91%
hlasovalo: 34544 lidí

Vše se točí v kruhu a nakonec se z toho západu postupně došlo, doputovalo na východ. Poutníci nohy ošoupané, osoby a obsazení vyměněno a ty, občane, obyvateli, poslouchej pořád pozorně, koho máš mít momentálně rád a kdo je fůůůj až nebezpečný. Toliko ideologie, pravda, dnes protkaná obchodními zájmy (anebo prioritně motivovaná), v každém případě vinoucí se v rétorice amerického ministra jak ta pověstná červená nitka, která dělí, odděluje lidi, národy, státy, velmoci.

Nitka ale hrozivě varovná, dle inspektora ze zámoří, kterou nesmíme překročit, ani pohledět za ni, protože tam je všechno pekelně zlé a jen před ní, od USA, se nám dostane všeho nejlepšího, nejkrásnějšího, nejbohatšího a nejbezpečnějšího. My vás ochráníme, zajistíme vám bezpečnost, blahobyt, ..., pokud ... A to zlehka skryté hřímání, podmiňování, varování, opravdu, ale opravdu nešlo přeslechnout. Ta jestřábitost, panovačnost a rozkaz k otevřené konfrontaci k Rusku a Číně. Kdepak, holomkové, vy budete dělat to, co my, USA, chceme.

Žádná spolupráce, nějaké obchodní vztahy, jenom do té míry, kterou my určíme. Inu, žvatlat, i když hrozivě, si může, že ano. Jenomže my máme premiéra a prezidenta, jakého máme, zaplať přírodo za ně. Ani krve a moci lačný senátor Fischer, který dokonce naši zemi krásnou považuje za "bojiště", na tom nic nezmění, byť se lopotně snaží a blekotá nesmysly ve snaze se zviditelnit a hlavně těm USA zalézat co nejhlouběji... (ZDE).

Takže občané, lide z Čech, Moravy a Slezska, už víš, koho máš mít rád a s kým se musíš přátelit, koho máš obdivovat, komu máš být vděčný až na věčné časy? Teda, pokud se něco nezačne kazit a zase nás tento nový přítel na časy prý věčné, nepředhodí někomu jinému a neukáže nám záda. Historie nás hořce poučila, Mnichov, srpen 68, takže radši klídek a být ve střehu.

Tak jsme si to užili, tu návštěvu inspektora ze zámoří, zase se vyplavilo cosik špíny některých snaživců, ale i pevnost zásad premiéra a prezidenta republiky, naštěstí pro tuto zemi, a ČT ještě bude mít o čem pár dnů reportovat.

Mějme se rádi a mějme rádi toho a tu, které jenom my sami chceme.

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Rakve plné peněz

18:08 Zbyněk Fiala: Rakve plné peněz

Koronavirus se šíří z regionů s vysokým podílem montoven se zahraničními pracovníky. Sněmovna odmít…