V rámci této ideologie ztrácí přirozené rodičovství ústřední roli při výchově dětí a mění se na pouhou jednu z možných forem pečovatelství. Dítě již nepatří svým rodičům, ale spíše státu, kdy státní úředník se stává střežitelem a ochráncem „práv dítěte“. Ve jménu „ochrany práv dítě“ pak stát může odnímat děti i rodičům s nepohodlnými názory. Příkladem je nový zákon ve státě Ontario v Kanadě.

Před několika dny Ontario schválilo zákon, který dává státním úředníkům právo odnímat děti rodičům, kteří kritizují nebo se staví proti neomarxistické ideologii pohlavní identity (LGBT) (1). Zákon stanoví, že pokud rodiče plně neschvalují rozhodnutí dítěte o jeho pohlavní (genderové) či jiné identitě, pak toto dítě „...může být vyjmuto z tohoto prostředí a umístěno do prostředí, kde není utlačováno.“ Dle LGBT "teoretiků" je možných pohlavních identit nekonečné množství. Takže pokud dítě rodičům začne tvrdit, že už není kluk, ale "non-binární transexuál" nebo "androgyn", rodiče nemají právo o tom nahlas pochybovat bez toho, že by riskovali odebrání svého potomka příslušným úřadem.

V původním znění zákona to byli rodiče, kdo měli právo „...usměrňovat vzdělávání a náboženskou výchovu dítěte“ (1, 2). Nyní mohou výchovu a vzdělávání dítěte ovlivňovat pouze v souhlasu s přesvědčením a identitou dítěte. Rozhodující pro výchovu je tedy názor dítěte, ne rodičů. Pokud rodiče s názory dítěte nesouhlasí a snaží se ho usměrnit, pak dítě utlačují a dítě může být umístěno do jiného prostředí. Ve stejném duchu byly v Kanadě odebrány náhradním křesťanským rodičům děti jen proto, že tito rodiče odmítli dětem lhát, že symbol velikonoc, zajíc Easter Bunny, je skutečný (3).