Bylo samozřejmé, a každý rozumný manažer by po takové příležitosti, kterou mu nabídl premiér Babiš doslova chňapl, aby se Válek účastnil už nyní všech akcí ministerstva zdravotnictví, seznámil se s prostředím ministerstva, poznal klíčové pracovníky a tak dál. Kdo někdy přebíral skutečně odpovědnou funkci mi dá zajisté zapravdu. Sám jsem to zažil: když jsem v 90. vstupoval do funkce podnikového ředitele nezanedbatelného podniku, nechal jsem bývalého ředitele ve funkci i po svém nástupu a účastnil se jeho jednání jako pozorovatel. Dosáhl jsem toho, že jsem okamžitě po převzetí moci mohl dělat uvážlivá opatření. A nejen to, bývalý ředitel se stal mým přítelem a stal se ředitelem pro Východ. Ale Válek? Kdepak. To by musel přestat na Vojtěchovu práci a na práci Vojtěchova ministerstva kydat. Jenže problém je v tom, že jednou Válek dokydá. Až přijde na ministerstvo jako nový ministr a bude na své podřízené koukat jako vyoraná myš. Ještě nějakou dobu pravda potom může v kydání pokračovat, jenže covidu se bude muset najednou věnovat cele, ať bude chtít či ne.

Kdyby přistoupil na nabídku Babiše a přistoupil blíž k Vojtěchovi, měl by obrovskou výhodu: seznámil by se se situací, aniž by za cokoli odpovídal. Mohl by uplatnit své názory. Neboť covid je apolitický a nebude se ohlížet na to, kdo má či nemá rád Vojtěcha či Babiše. Válek tedy poprvé zklamal. Dřív, než do své funkce ministra vstoupil. Jeho prodloužené spílání na minulou vládu bude sice ještě nějakou dobu slyšitelné, ale na covid to nebude mít vliv.

Na první kroky jeho vládnutí se tedy těším a přál bych si, i z pudu sebezáchovy, aby se činil ve své funkci ještě víc než Vojtěch. Ten si zcela jistě přeje to, co já.