Tomáš Krystlík: Jak je to s platností prezidentova výroku?

12.01.2017 8:36

Miloš Zeman 11. 1. 2017 v rozhovoru s Českým rozhlasem podotkl: „Lidé nejsou idioti, s výjimkou některých novinářů a některých politiků. Takže si sami ty názory vyberou, vyslechnou si je a rozhodnou se, kdo z nich má pravděpodobně pravdu“.

Tomáš Krystlík: Jak je to s platností prezidentova výroku?
Foto: Youtube.com
Popisek: Česko-německý spisovatel a žurnalista Tomáš Krystlík, autor množství článků a esejí, zaměřených na otázky československých dějin, česko-německých vztahů a vysídlení německého obyvatelstva ze Sudet po druhé světové válce
reklama

K tomu ale obyvatelé Česka potřebují mít k dispozici rozdílné informace, aby se z jejich kolize prostřednictvím vlastního kritického myšlení mohli přiklonit k pravděpodobnější verzi. Ale ty ve valné většině případů nejsou v češtině vůbec k dispozici.

Vyberme si nějaký markantní případ mimo témata rozhovoru s prezidentem, na kterém pochybnost prezidentova výroku budeme demonstrovat. Nakonec báječně se k tomu hodí jedna replika k článku „Jak jsem neodolal a zahrál si na pracovníka Centra proti terorismu a hybridním hrozbám“. Onen diskusní příspěvek zní: „Merkel je horší, než byl Hitler - aspoň z pohledu Němců bezesporu - protože cíleně ničí německý národ. A samozřejmě, že poškodila i ostatní země Evropy – vyzvala k neřízené imigraci a statisíce imigrantů poslechlo – a vyzvala k porušování Dublinské úmluvy, kdy se imi(granti) musí registrovat v první zemi, a tak zahltila neidentifikovanými muslimy celý evropský prostor, nejen Německo. Navíc, jak vidno i po útoku v Berlíně, němečtí ,žadatelé o azyl´ se volně pohybují po celé Evropě, čímž také poškodila ostatní evropské státy.“

Tento názor v české veřejnosti převládá. Nikdo se v médiích proti takovým nepravdám a polopravdám neohradil. Největší podíl viny na tom nesou čeští žurnalisté a vzdělanci. Jakým dílem se tak děje vlivem jejich mizerných znalostí a nakolik je v tom záměr, nelze momentálně rozhodnout.

Jak by asi měla česká média výše uvedeným interpretacím čelit? Pokusme se o to.

Čeští novináři a vzdělanci rezignovali v souvislosti s migrační vlnou do Evropy hned od počátku na vysvětlování veřejnosti rozdílu mezi žadateli o azyl, uznané azylem, humanitárními (též subsidiárními) uprchlíky před válkou a co se s nimi ve zmíněném Německu děje a dít v budoucnu bude. Uprchlíci z tzv. bezpečných zemí, např. Kosovo, Bosna a Hercegovina, Albánie jsou, až na naprosté výjimky, pokud neprokáží pronásledování, posíláni letecky zpět. Uprchlíci před válkou jsou v Německu strpěni do doby, než válka skončí, pak budou posláni zpět. K tomu novinka, která v čase bolševického uchvácení poloviny Evropy neplatila: oprávněnost azylantského statu je po třech letech přezkoumávána.

K Mezinárodní ženevské konvenci o uprchlících z roku 1951 se připojila i ČR a ta ukládá signatářským státům, kromě jiného, poskytovat azyl osobám, které byly ve výchozím státě pronásledovány, politicky, rasově, nábožensky a vystavovat jim náhradní cestovní doklady. Bez omezení počtu. Oprávnění azylu podle této smlouvy ztrácí azylant, který se dobrovolně vydá do jurisdikce státu, ze kterého uprchl. To nastane dobrovolným vrácením se do země, kde byl pronásledován, nebo vzetím si cestovního pasu tohoto státu. V konvenci je obsažena již zásada, že se o azyl musí žádat v první zemi, kde dotyčnému již nehrozilo pronásledování.

Do cca roku 1980 se v západní Evropě striktně trvalo na automatickém pozbytí azylové ochrany vydáním se do jurisdikce mateřského státu, avšak benevolentně se posuzovala zásada, že o azyl se musí žádat v prvním státě, kde dotyčnému nehrozí pronásledování. Po pádu komunismu v Evropě byly taxativně vyjmenovány humanitární důvody, kdy azylant může výjimečně navštívit mateřský stát, aniž ztratí azyl, ale od začátku 80. let se extrémně zpřísnila podmínka žádat o azyl v první zemi, kde dotyčnému nehrozilo pronásledování. Kdo tak neučinil, neměl v další zemi šanci získat azyl. Pro zajímavost: anglosaské země v naprosté většině pro evropské uprchlíky neudělovaly politický azyl, nýbrž si vybíraly osoby podle dotazníků, vhodnosti jejich povolání a na kvóty. Důsledek: USA odmítaly kohokoliv, kdo byl členem KSČ nebo kandidátem členství, takže nejvíce československých bolševiků-uprchlíků se uchýlilo do Kanady a Austrálie.

Během imigrační vlny v roce 2015 všechny balkánské země svou organizační neschopností a nakonec i schválně (Řecko) propouštěly uprchlíky po trase Řecko – Makedonie – Srbsko – Maďarsko do Rakouska a Německa. Když asi jeden a půl tisícová skupina uprchlíků z budapešťských nádraží vyrazila začátkem září 2015 pěšky po dálnici na Vídeň, tak předtím organizačně neschopný Viktor Orbán se vzchopil, nechal přistavit autobusy a poslal všechny uprchlíky z Budapešti, ať chtěli nebo nechtěli, za proudem pěších směřujících do Rakous. V této chvíli začal tehdejší rakouský kancléř Werner Faymann ztrácet nervy a volal každou chvíli Angele Merkel, co má dělat, zda je zadržet násilím na hranici nebo ne, a žádal sjednocení postupu své země s Německem. Merkel bylo jasné následující: Zadržet je násilím na obou hranicích maďarsko-rakouských a rakousko-německých sice lze, ale EU se vzápětí rozpadne, protože státy EU začnou proti sobě kvůli přetížení uprchlíky intrikovat, schengenský prostor přestane existovat, v balkánských státech včetně Maďarska začnou hrozit a pravděpodobně vypuknou občanské nepokoje, války. Navíc německá ústava jí v uzavření hranic proti hledajícím azyl bránila svým článkem, že „politicky pronásledovaní požívají v BRD azyl“. Rakušané se zachovali stejně odpudivě jako Maďaři a k hranicím s Maďarskem přistavili autobusy, aby uprchlíky co nejrychleji přepravily na rakousko-německou hranici.

Nařízení EU č. 604/2013, tzv. úmluva Dublin III, praví, že uprchlíci žádající o azyl se vracejí do prvního státu EU, kde měli o azyl požádat, nebo o něj již požádali. Jenže představte si Řecko pod tlakem takto vyhoštěných žadatelů o azyl z Německa, Rakouska a Maďarska! Německo tedy upustilo od plnění dohody Dublin III, aby zachránilo EU. Mimochodem vysvětlení, proč migranti nevyužívají letecké dopravy. Vezme-li letecká společnost na palubu člověka bez víza pro cílovou zemi, musí jej na vlastní náklady dopravit zpět.

Tvrzení že „Merkelová zahltila neidentifikovanými muslimy celý evropský prostor“ je nonsens. Po registraci dostanou provizorní doklady se základními údaji a fotografií s tím, že nesmějí opustit k pobytu přikázaný okres (pasy jsou jim odebrány), jenže v schengenském prostoru nejsou vnitrostátní hranice, které by byly hlídány. Kdyby je stát chytal v místech, kam mají zapovězeno pobývat, tak by se svými náklady na to naprosto vyčerpal. A stejně by to bylo k ničemu, protože jak by se měli potrestat? Teroristovi Amrimu odmítal tuniský stát vydat cestovní pas nebo a tudíž svého státního příslušníka přijmout zpět, což je povinnost každého státu podle mezinárodního práva, a Němci ho nemohli podle práva na tak dlouhou dobu, než mu Tunisko vystaví pas, zavřít do vyhosťovací vazby. Dnes se již v Německu diskutuje o návrhu, že by ona vazba mohla být prodloužena na 18 měsíců.

Zpravují vás tak čeští novináři? Ne? Tak je prezidentova teze k ničemu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jiří Paroubek: Americká města hoří

21:09 Jiří Paroubek: Americká města hoří

Je zajímavé sledovat stručné zpravodajství veřejnoprávní ČT z hořících amerických měst. To americká…