Atentát je, byl a bude nedílnou součástí politiky. První jeho dokumentovaná oběť je datována až do doby před narozením Ježíše Krista (seznam nejvýznamnějších atentátů v historii najdete zde). Sám pojem atentát má v Českých zemích negativní hodnocení, protože znamená násilnou smrt vysoce postaveného politika s cílem změnit mocenské uspořádání (poměry) v dané zemi. Z vlastní historické zkušenosti víme, že existují jak morálně neomluvitelné atentáty, tak i ospravedlnitelné případy, jako například atentáty na Hitlera či Heydricha.
Atentáty rozdělíme pro potřeby tohoto příspěvku na otevřené a skryté (utajené). Otevřené jsou ty, které atentátník provede na veřejnosti. Takovým byl například atentát na Aloise Rašína (1923), ministra financí, kterého zastřelil na ulici mladý levicový anarchista. Potřebují-li zadavatelé vyvolat u veřejnosti pocit masového strachu a nebezpečí, ať už formou povedení či větším množstvím obětí, nehovoříme o atentátu, ale o teroristickém útoku. Český právní řád definuje teroristický útok následovně:
(1) Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky, narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu České republiky nebo mezinárodní organizace, závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit vládu nebo jiný orgán veřejné moci nebo mezinárodní organizaci, aby něco konala, opominula nebo trpěla,
a) provede útok ohrožující život nebo zdraví člověka s cílem způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví,
b) zmocní se rukojmí nebo provede únos,
c) zničí nebo poškodí ve větší míře veřejné zařízení, dopravní nebo telekomunikační systém, včetně informačního systému, pevnou plošinu na pevninské mělčině, energetické, vodárenské, zdravotnické nebo jiné důležité zařízení, veřejné prostranství nebo majetek s cílem ohrozit tím lidské životy, bezpečnost uvedeného zařízení, systému nebo prostranství anebo vydat majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu,
d) naruší nebo přeruší dodávku vody, elektrické energie nebo jiného základního přírodního zdroje s cílem ohrozit tím lidské životy nebo vydat majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu,
e) zmocní se letadla, lodi nebo jiného prostředku osobní či nákladní dopravy nebo nad ním vykonává kontrolu, anebo zničí nebo vážně poškodí navigační zařízení nebo ve větším rozsahu zasahuje do jeho provozu nebo sdělí důležitou nepravdivou informaci, čímž ohrozí život nebo zdraví lidí, bezpečnost takového dopravního prostředku anebo vydá majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu,
f) nedovoleně vyrábí nebo jinak získá, přechovává, dováží, přepravuje, vyváží či jinak dodává nebo užije výbušninu, jadernou, biologickou, chemickou nebo jinou zbraň, anebo provádí nedovolený výzkum a vývoj jaderné, biologické, chemické nebo jiné zbraně nebo bojového prostředku nebo výbušniny zakázané zákonem nebo mezinárodní smlouvou, nebo
g) vydá lidi v obecné nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví nebo cizí majetek v nebezpečí škody velkého rozsahu tím, že způsobí požár nebo povodeň nebo škodlivý účinek výbušnin, plynu, elektřiny nebo jiných podobně nebezpečných látek nebo sil nebo se dopustí jiného podobného nebezpečného jednání, nebo takové obecné nebezpečí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění [...]
zdroj: Zákon č. 40/2009 Sb., § 311 – Teroristický útok
V českém právu jsem termín atentát a jeho definici nenašel, což nepopírám, může být i moje chyba. Na Wikipedii se píše: „Atentát (z lat. attentare – pokoušet se) je pokus o zabití, útok na život významné osoby provedený z politických důvodů“. Odmítám pojetí, že každý atentát je teroristický čin; myslím si totiž, že žádný teroristický čin není morálně ospravedlnitelný, zatímco atentát – jak jsme si už ukázali - ano.
Dnes je také většina politických atentátů, na rozdíl od teroristických činů, utajených. Většinou jsou skryté za nějakou (smrtelnou) nehodu či přírodním neštěstím. Pochybnost v Československu v tomto smyslu vyvolaly smrtelné „nehody“ Milana Rostislava Štefánika (ZDE), Jana Masaryka (ZDE) a Alexandra Dubčeka, (ZDE), které mohly být stejně dobře i atentátem. Není třeba dodávat, že v tomto případě atentátník nesmí být ani prozrazen ani zajat.
Odborníci na různých webech tvrdí, že při přípravě utajeného atentátu, je účelné využít buď:
a) někoho, kdo umí pracovat s jedy (sem spadá i uštknutí hadem, předávkování či záměna léku, který oběť užívá);
b) služeb chemiků ovládajících Nervově paralytické látky, jako je Polonium 210, Novičok a další, blíže viz ZDE;
c) služeb nájemného odstřelovače, zabijáka, nejčastěji z Balkánu;
d) odborníky na aranžování nehod, neštěstí. Nejjednodušší nehodou je nafilmovat pád z 20 a více metrů na tvrdý povrch. Padat se dá z výtahové šachty, schodiště, okna, balkonu. Možný je i zásah elektrickým proudem, náhodné utopení, apod. Odborníci hrubě nedoporučují fingovat ani dopravní nehodu, ani požár, protože metody na odhalování podvodů používané policií a hasiči jsou velmi sofistikované a viníci bývají často odhaleni;
e) odborníka na plánování atentátů. Každý atentát musí být dobře naplánovaný, včetně svedení vyšetřovatelů na falešnou stopu. V Čechách je užitečné na místě atentátu zanechat třeba krabičku ruských cigaret a viník je jasný …
Blíží se doba renesance atentátů v ČR?
Není vyloučené, že ano, protože se znovu objevují politici, kteří si myslí, že jsou nedotknutelní a neplatí pro ně, že „žádný strom neroste do nebe“. Z nebe či z pekla je zdraví Reinhard Heydrich.
Co říci na závěr? Snad jen ocitovat slavnou Smolíkovu větu k atentátu na Heydricha: „Z hlediska vyššího principu mravního vražda na tyranu není zločinem.“ Z filmu „Vyšší princip“.
Vít Klíma
Vyšlo v rámci mediální spolupráce s Literárními novinami. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
