Atentát je, byl a bude nedílnou součástí politiky. První jeho dokumentovaná oběť je datována až do doby před narozením Ježíše Krista (seznam nejvýznamnějších atentátů v historii najdete zde). Sám pojem atentát má v Českých zemích negativní hodnocení, protože znamená násilnou smrt vysoce postaveného politika s cílem změnit mocenské uspořádání (poměry) v dané zemi. Z vlastní historické zkušenosti víme, že existují jak morálně neomluvitelné atentáty, tak i ospravedlnitelné případy, jako například atentáty na Hitlera či Heydricha.

Atentáty rozdělíme pro potřeby tohoto příspěvku na otevřené a skryté (utajené). Otevřené jsou ty, které atentátník provede na veřejnosti. Takovým byl například atentát na Aloise Rašína (1923), ministra financí, kterého zastřelil na ulici mladý levicový anarchista. Potřebují-li zadavatelé vyvolat u veřejnosti pocit masového strachu a nebezpečí, ať už formou povedení či větším množstvím obětí, nehovoříme o atentátu, ale o teroristickém útoku. Český právní řád definuje teroristický útok následovně:

(1) Kdo v úmyslu poškodit ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky, narušit nebo zničit základní politickou, hospodářskou nebo sociální strukturu České republiky nebo mezinárodní organizace, závažným způsobem zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně přinutit vládu nebo jiný orgán veřejné moci nebo mezinárodní organizaci, aby něco konala, opominula nebo trpěla,

a) provede útok ohrožující život nebo zdraví člověka s cílem způsobit smrt nebo těžkou újmu na zdraví,

b) zmocní se rukojmí nebo provede únos,