Divné věci zněly na Pražské bezpečnostní konferenci, kterou pod názvem Vakcinační perspektivy připravil (jako obvykle) tým kolem Miloše Balabána, avšak (jak je obvyklé poslední dobou) pouze virtuálně, s dálkovým přístupem. Proto nás mohl pozdravit z obrazovky i jeden z původně ohlášených moderátorů Libor Stejskal. Pokoušel se o úsměv na lůžku Krajské nemocnice v Liberci, kde ho Covid-19 trápí už pátý den. Stačil však sdělit něco, co se přímo vztahuje k bezpečnosti, a sice, že nemocnice je přetížená a musejí tam pomáhat vojáci. Jak hrozná je tedy krize, ve které se nacházíme?
Ve srovnání s tím, co by nás mohlo potkat v některé z příštích pandemií, je to pouhá rozcvička, říká biochemik RNDr. PhDr. Zdeněk Hostomský, Ph.D., ředitel akademického ústavu, který má k tématu koronaviru velice blízko – vždyť tam pracoval tým prof. Holého na výzkumu antivirotik. Hostomský v 90. letech působil v USA ve farmaceutické společnosti Pfizer jako ředitel jejího Výzkumného centra rakoviny.
Sám Covid-19 prodělal a nic zvláštního se nedělo, přestože ve svých 68 letech patří do rizikové skupiny. Jak říká, pokud je člověk jinak zdravý, není to sice „malá chřipečka“, ale není to nic proti tomu, co by mohlo přijít v některé z příštích pandemií. Zkusme si představit, že to napadá děti jako dětská obrna nebo mladé lidi jako španělská chřipka, která kosila čerstvé navrátilce z 1. světové války.
Vývoj vakcíny proti koronaviru označil za triumf vědy. Urychlilo se to nikoliv nějakým zmírněním standardů klinických studií, ale díky spolupráci státu a privátního sektoru. Americká vláda prezidenta Trumpa dala na výzkum i vybudování výrobních kapacit obrovské prostředky – 14 miliard dolarů - vybrané šestici firem, i když neměla záruku, že to vyjde. Vybírala dobře, pět z šesti skutečně uspělo. EU dala na tento výzkum řádově méně.
Takže první vakcíny máme, přicházejí další, ale kolik jich vlastně potřebujeme? Plány Světové zdravotnické organizace proočkovat 90 procent globální populace Hostomský označuje za zbytečný gigantismus, který se může líbit farmaceutickým firmám, ale nedává smysl. Je tu podobné riziko, jaké známe u antibiotik. Když proočkujeme příliš velkou část populace, pomůžeme zároveň viru vyšlechtit ty nejodolnější mutace. Už teď to vidíme u britské mutace koronaviru, která může být reakcí na rozsáhlé nasazení roušek, takže je nakažlivější, ale nikoliv snad s těžším průběhem. To jihoafrická mutace je nakažlivější a má těžší průběh, ale ne vždy, jen ve dvou až pěti procentech případů.
Chcete Prymulu zpět coby ministra zdravotnictví?Anketa
Tak kolik lidí je třeba proočkovat? Cíl poskytnout vakcínu 70–80 procent obyvatelstva ČR považuje za zavádějící, „nechci říci mylný“. Odvolává se na odborné diskuse, které u nás k tomu proběhly. V uvedených diskusích zazníval názor, že se musíme převážně zaměřit na rizikovou populaci, to je asi milion lidí. Ale pokud onemocní někdo mladší a zdravý? „Nechte se promořit, nic moc nehrozí, statistika to potvrzuje,“ říká Zdeněk Hostomský. Za chybné považuje i úvahy o omezení očkování na jednu dávku, aby to vystačilo pro víc lidí. „Raději proočkovat rizikové supiny pořádně, a zbytek si s tím poradí i bez vakcíny.“
Reálnou potřebu očkování lze podle něj odvodit z údajů českého zdravotnického statistického ústavu ÚZIS, který má vynikající odbornou pověst. Pokud se podaří proočkovat nejrizikovějších 10 procent, úmrtnost klesne o 70 procent, a když proočkujeme dalších rizikových 10 procent, smrtnost klesne ještě o 15 procent. Ale ostatní lidi by pustil na lyžařské svahy, otevřel školy.
V další části diskuse se k tomu vrátil znovu:
Ujasněme si priority. Napřed bylo třeba zploštit křivku, abychom nezahltili nemocnice. To se teď úplně nezdařilo. Ale naše priorita by neměla být zabránit šíření nemoci, ale zabránit úmrtí lidí. Znamená to především ochránit seniory, že umřou dřív než by museli. Kdo jsou rizikové skupiny, to je dobře definované. Průměrný věk zemřelých je 79 _ 80 let, pak tu jsou také lidé obézní a s dalšími chorobami. Tihle lidé by se měli aktivně kontaktovat a přemluvit k očkování, ne nutit. Jde nám o to snížit počet úmrtí. Až se to podaří, můžeme veškerou kampaň zastavit.
Lze lidi pustit na lyžařské svahy? Jestliže je někdo nemocný, leží na lůžku nebo patří k těm rizikovým, tak přece nepůjde lyžovat. Lidský imunitní systém je úplný zázrak, cílem by nemělo být ten systém sterilizovat, ale umožnit, aby si na tyto infekce postupně zvykal. Ostatně, máme už čtyři domestikované koronaviry. A pak tu jsou věci jako vitamín D, který je nesmírně účinný pro posílení imunitního systému. Pokud stát chce něco udělat, ať jej propaguje.
Jak Hostomský dále uvedl, koronavirus sice mutuje, ale děje se to mnohem pomaleji než třeba u HIV. Když virus HIV vystavíte antivirotiku, vytváří denně tisíce a miliony mutací, a tam se najde ta nejodolnější. Proto je třeba HIV vystavit ne jednomu, ale hned třem nebo čtyřem antivirotikům současně. Podobný přístup volil u vakcíny na koronavirus ruský tým z Gamalejova institutu, který má podle Hostomského vynikající vědeckou pověst. Ruská vakcína Sputnik V má každou ze dvou dávek na jiném adenoviru. „Když máte víc přístupů v jedné vakcíně, je větší šance, že nevznikne resistence.“
Už vznikla dohoda s britskou společností AstraZeneca, že tento přístup převezme také. Moderna zase uvažuje, že použije svoji technologii mRNA a vytvoří zvláštní vakcínu na jihoafrickou mutaci, která by se pak aplikovala jako třetí dávka.
Pražská bezpečnostní konference byla skvěle obsazená, byli tam i představitelé Izraele. Také témat bylo víc, ale teď jsem dal přednost tomu nejaktuálnějšímu.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: PV
