... takže tyto země již nedostávají dolary na splácení svých dluhopisů a bankovních dluhů, které stejně nelze splatit. Nakonec tedy máme zásady dohody o clech mezi USA a EU, kdy se odvrátila hrozba amerického 30 procentního dovozního cla (rovnajícího se podle analytiků embargu). Úspěch evropských vyjednavačů spočívá v tom, že my budeme platit 15 procent a USA nic.

Tak to aspoň viděl americký prezident Donald Trump po nedělním setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen poblíž svých golfových hřišť u skotského Glasgow. Nemusí vědět všechno přesně, prý tam na americké straně 2,5 procentní clo zůstává. A nemusí si všechno pamatovat, je už to přecejen starý chlap, takže leccos se může změnit.

My vyvážíme do USA minimum, jen nějaké ty postele a podobné drobnosti. Jsme subdodavateli vývozců, zejména těch automobilových, což je dominanta české ekonomiky, ale ani tam to není moc třeskuté. A popravdě, nejde o problém USA, jde obecněji o problém českého exportu, kterému klesají příjmy a není kde to narovnat.

Už jsem na těchto stránkách zmiňoval vliv slábnoucího dolaru, což z českého pohledu znamená snižování exportních příjmů z dolarové oblasti. (ZDE) Jde zároveň o to, že tento kurz kolísá, protože ve zprávách o budoucnosti americké měny se střídá nadšení z růstu burz se zoufalstvím z amerického zadlužení a oslabování konkurenceschopnosti a síly. Těžko se řídit tím, že při nakupování za dolary (opak prodeje) momentálně vyděláváme, protože z toho se těžko odvozuje nějaká předpověď.