Eva Decroix (dlouholetá politička ODS, toho času patrně „na vrcholu“ své politické i profesní kariéry) nedávnou shodou okolností ve vládně koaliční aféře, zvané BitcoinGate, byla předsedou Strany & vlády Petrem Fialou navržena a hned poté prezidentem Petrem Pavlem jmenována do funkce ministryně spravedlnosti. A i v tom je tak trochu háček, nicméně postupně se dostaneme i k tomu, co na to říká vox populi. A ten má spoustu dalších (státem ignorovaných) výhrad k Decroix, atd.

A tahle Decroix z titulu toho úřadu ministryně „na spravedlnosti“, jak teď „řeší“ ty příčiny, okolnosti, atd. oné vládní aféry BitcoinGate, aktuálně (na sociální síti) veřejnosti sdělila např. i to, že – cituji: „Přiznám, že se směju.“ Inu, parafráze na jiné lidové rčení praví, že „kdo se směje naposled, ten se směje poslední“. Což je fakt. A faktem je i přiléhavá faktická poznámka z vox populi, že je otázkou, kdo a k jaké formě smíchu tady má oprávněný a relevantní důvod. Objektivně i subjektivně.

Nejspíš jde především o tu snahu strany & vlády fialové pětikoalice, podle vox populi, ale už i jiných na vládě nezávislých zdrojů, že Decroix byla do té funkce na tu „spravedlnost“ účelově dosazena, aby tu vládní aféru do voleb odkláněla od pozornosti médií a celé veřejnosti a nějak (asi jakkoliv, ale hlavně rychle) zametla pod koberec. Přizvala si k tomu dokonce jednoho exústavního soudce, coby jakéhosi koordinátora, či co? Za nějakých údajně 360 tisíc korun. No a ten zhruba po měsíci (prý asi tak v půlce jeho mise) tu práci najednou složil a odjel na dovolenou do zahraničí s tím, že k tomu ani nemá co říct. (Dle vox populi ale nebylo a není známo nic o tom, že by ten právník v té své misi na té „spravedlnosti“ byl v režimu přísně tajné či tajné, nebo alespoň v režimu důvěrné, apod. – nic z toho.)