Glosovat by se dalo ledacos. Od celní dohody mezi Trumpem a Leyenovou, která ztvrzuje vazalskou pozici unie vůči USA, až po zadek a dekolt Sydney Sweeneyové v reklamě na jeansy (ZDE), která se stala v posledních dnech jedním z mnoha ohnisek kulturních válek na sociálních sítích. Alespoň do doby, než ji nahradí nějaká jiná efemérní „kauza“.

Také by se dalo mluvit o přílišné opatrnosti jindy aktivistických českých médií, která jen neochotně referují o armádních akcích „Karel“ a „Volby 2025“, prostřednictvím kterých měli vojáci vstupovat pod falešnými identitami do různých uzavřených internetových skupin a tam sledovat, co lidé říkají, popřípadě i aktivně vystupovat ve prospěch čeho jiného než správných narativů (ZDE). Možná média tato kauza nezajímá proto, že s informacemi přišel opoziční poslanec Růžička (ANO). Asi proto v nich čteme, že s informacemi díky jejich zveřejnění začala pracovat ruská propaganda (ZDE). Jak taky jinak…

Poslední výstřelek Strategické komunikace je proti tomu jen směšnou hříčkou. Foltýnovci varují (ZDE), že ruské narativy a propaganda se mohu objevit i v internetových skupinách, kde si lidé sdílí recepty na vaření nebo tipy na výlet. Ani se nenadáte a vedle jahodových knedlíků najednou diskuse o „míru s Ruskem“. Ale nestalo se, v okamžiku kdy Putin odmítá bezpodmínečné příměří, chcimírství bez velkých fanfár a reflexe náhodou oficiální a respektovanou pozicí? Nepřeklopil se nám tady náhodou potichu „narativ“, aniž by si toho hloubavý plukovník všiml? To by asi bylo na esej spíše než na glosu.