Rozdělená Amerika si zvolila rozdělený Kongres. Ve Sněmovně reprezentantů mají Demokraté minimální většinu 218 hlasů, v Senátu zas povládnou s minimální většinou 51 hlasu Republikáni. Kdo to bral jako referendum o Trumpovi, má výsledek ve smyslu „asi jo, ale ne moc“. Jenže klíčová politická linie vede jinudy a ukazuje sílící hlas těch, kdo předtím nikdy nedostali slovo. Zajímavý je zejména úspěch žen bojujících za práva těch dole.

Pár hodin po zveřejnění prvních výsledků amerických voleb v mezidobí je zřejmé, že nejde ani tak o přesuny na linii mezi rudou (tradiční barva Republikánů) a modrou (označující vítězství Demokratů), jako o pokračování trendu, který zahájil Bernie Sanders v minulých primárkách k prezidentským volbám. Je zřejmé, že v Demokratické straně sílí křídlo, které má jasný charakter politické levice. Souběžně tam sílí i postavení žen, ale zcela jiných, než byla Hillary Clintonová.

Úspěch nových levicových političek Demokratické strany těží z podobného protestního prostředí, které volilo i republikánského prezidenta Trumpa. Avšak Trumpovi voliči reagují spíše na hesla a okamžité nálady, zatímco demokratičtí socialisté (či socialističtí Demokraté), jak si často říkají, nabízejí promyšlený program. Našim globalistům by přitom nemělo uniknout, že obrana domácích míst prostřednictvím nejrůznějších ochranářských opatření může být věcí, na které se oba americké protikladné protestní proudy dokážou shodnout.

Podívejme se na osobnosti žen, které teď zazáří v každém volebním zpravodajství:

Ayanna Pressleyová je první černou ženou, která bude reprezentovat stát Massasuchetts v americkém Kongresu. Předtím byla od roku 2009 první černou ženou v městské radě miliardářského Bostonu, amerického centra investičních fondů, jejichž obhospodařovaný majetek běžně přesahuje mnohonásobky českého HDP.