Zbyněk Fiala: Ve volbách posílila levice

07.11.2018 13:52

Rozdělená Amerika si zvolila rozdělený Kongres. Ve Sněmovně reprezentantů mají Demokraté minimální většinu 218 hlasů, v Senátu zas povládnou s minimální většinou 51 hlasu Republikáni. Kdo to bral jako referendum o Trumpovi, má výsledek ve smyslu „asi jo, ale ne moc“. Jenže klíčová politická linie vede jinudy a ukazuje sílící hlas těch, kdo předtím nikdy nedostali slovo. Zajímavý je zejména úspěch žen bojujících za práva těch dole.

Zbyněk Fiala: Ve volbách posílila levice
Foto: 123RF.com
Popisek: Americký Kongres

Rozdělená Amerika si zvolila rozdělený Kongres. Ve Sněmovně reprezentantů mají Demokraté minimální většinu 218 hlasů, v Senátu zas povládnou s minimální většinou 51 hlasu Republikáni. Kdo to bral jako referendum o Trumpovi, má výsledek ve smyslu „asi jo, ale ne moc“. Jenže klíčová politická linie vede jinudy a ukazuje sílící hlas těch, kdo předtím nikdy nedostali slovo. Zajímavý je zejména úspěch žen bojujících za práva těch dole.

Pár hodin po zveřejnění prvních výsledků amerických voleb v mezidobí je zřejmé, že nejde ani tak o přesuny na linii mezi rudou (tradiční barva Republikánů) a modrou (označující vítězství Demokratů), jako o pokračování trendu, který zahájil Bernie Sanders v minulých primárkách k prezidentským volbám. Je zřejmé, že v Demokratické straně sílí křídlo, které má jasný charakter politické levice. Souběžně tam sílí i postavení žen, ale zcela jiných, než byla Hillary Clintonová.

Úspěch nových levicových političek Demokratické strany těží z podobného protestního prostředí, které volilo i republikánského prezidenta Trumpa. Avšak Trumpovi voliči reagují spíše na hesla a okamžité nálady, zatímco demokratičtí socialisté (či socialističtí Demokraté), jak si často říkají, nabízejí promyšlený program. Našim globalistům by přitom nemělo uniknout, že obrana domácích míst prostřednictvím nejrůznějších ochranářských opatření může být věcí, na které se oba americké protikladné protestní proudy dokážou shodnout.

Podívejme se na osobnosti žen, které teď zazáří v každém volebním zpravodajství:

Ayanna Pressleyová je první černou ženou, která bude reprezentovat stát Massasuchetts v americkém Kongresu. Předtím byla od roku 2009 první černou ženou v městské radě miliardářského Bostonu, amerického centra investičních fondů, jejichž obhospodařovaný majetek běžně přesahuje mnohonásobky českého HDP.

Kandidovala za Demokratickou stranu a musela proto nejprve v primárkách porazit zkušeného konkurenta Johna Lewise, který měl za sebou deset funkčních období, měl podporu všech významných osobností své strany a stal se legendou boje za občanská práva. Měl však tom boji zřejmě mezeru, kterou pak Pressleyová vyjádřila slovy, že ona reprezentuje ty, kdo „poprvé v životě dostali pocit, že mají podíl na demokracii a nějaký příslib do budoucnosti. To je skutečné vítězství, větší než jakékoliv volební vítězství.“

Ve stejném státě obhájila křeslo demokratická senátorka Elizabeth Warrenová, jedna z vedoucích představitelů progresivců, která by mohla v příštích primárkách před volbou prezidenta roku 2020 nahradit Bernieho Sanderse. Kdyby už do toho nešel, ale ten zatím vypadá, že by to zkusil znovu, a tak mohou spolu i soupeřit.

Další nová demokratická kongresmanka Rashida Tlaibová po vítězství ve státě Minnesota bude jednou prvních muslimských žen, která to v Americe dotáhla tak daleko. Původem Somálka protlačuje radikální agendu obsahující omezení držení zbraní, univerzální zdravotní pojištění ( single-payer) a stanovení jasných podmínek pro to, aby i imigranti bez dokumentů mohli získat americké občanství.

Budou tam dvě muslimky, další je advokátka Rashida Tlaibová (ale čte se to prý Talíb-ová), dcera palestinských imigrantů. Vyhrála s drtivou převahou v Detroitu ve státě Michigan rovněž na kandidátní listině Demokratů. Také ona bojuje za univerzální zdravotní pojištění (Medicare For All), dále zvýšení minimální mzdy na 15 dolarů za hodinu, zrušení imigračního úřadu ICE a hlásí se k demokratickým socialistům. Ve vnitřním Detroitu není taková kariéra zas tak překvapivá, je to zbankrotované průmyslové srdce Spojených států, ze kterého se smetánka odstěhovala na bohatá předměstí a ponechala centrum jeho osudu.

První dvě Indiánky (zástupkyně původního obyvatelstva Ameriky) vyhrály za Demokraty ve státě Nové Mexiko. Sharice Davidsová učí bojová umění a deklarovala se jako lesba. Chce zvrátit daňovou reformu ve prospěch středních příjmů, nikoliv těch nejvyšších. Právnička Deb Haalandová je uznávaná mluvčí své komunity, bojovnice za práva žen a životní prostředí a za zlepšení životních podmínek chudých rodin. Obě jsou reprezentantky progresívního křídla strany.

Největší průlom byl zaznamenán v Oklahomě, kde právnička a levicová politička Kendra Hornová získala pro Demokraty sněmovní křeslo ve státě, který je považován za nejrepublikánštější vůbec. Jenže Republikáni si tam zvykli žít z renty, tedy z výnosů těžby ropy, a neustáli pokles ropných cen. Stát je v těžké finanční krizi, ve školách se učí jen čtyři dny v týdnu a učitelé se chystali stávkovat. Zkušená politička Hornová chce udělat průvan i v dalších agendách, které patří do arsenálu progresivního křídla strany. Požaduje nejen víc peněz pro školství, ale také omezení pro držení zbraní, přísnější kontrolu volebních výdajů a je odpůrkyní privatizace vězeňství.

Pozoruhodné je, že Hornová se odmítla nechat zatáhnout do celostátního souboje mezi vedoucí osobností strany, předsedkyní klubu ve sněmovně Nancy Pelosiovou, a prezidentem Donaldem Trumpem. Je to další doklad toho, že existuje široká linie odporu proti americkému establishmentu, který si zvykl na monopolizaci veškerých výnosů pro horní jedno procento a přenesení nákladů na všechny ostatní. Najdeme tam jak levé křídlo Demokratů, stojící proti vlastní vrchnosti, tak voliče Trumpa, který je ve své straně dost izolován.

Agenda levého křídla Demokratů je v mnohém blízká evropským sociálním demokratům, ale často je odvážnější a má blíže k přímé demokracii. Protestních Republikánů je víc. V řadě témat, jako je obrana domácích pracovních míst (antiglobalizační agenda) a růst pracovních příjmů pro běžné domácnosti se však mohou obě síly sčítat. Úspěch Demokratů ve volbách do Sněmovny reprezentantů proto rozhodně nelze hodnotit jako příležitost pro ty, kdo touží po návratu před Trumpa.

Klasická politika Demokratů je naopak v jistém smyslu oslabená tím, že strana ve sněmovně dosáhla jen nepatrné většiny. Bude záležet na každém hlasu a to dává progresivcům podstatně větší prostor, aby protlačovali svá témata. Stanou se častější součástí veřejných debat, čili jak my intoši říkáme „politického narativu“. Nemusí vždycky vyhrávat, stačí vyvolat touhu po něčem dosažitelném. V USA je tedy na politickou dynamiku zaděláno.

Zbyněk Fiala

Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…