Soud v současnosti předvolává svědky, kteří vypovídali v přípravném řízení v r. 2014. Jejich zájem o účast je mizivý. Někteří se omluví, jiní ani to ne. Dva mezitím zemřeli. Ti, kteří přijdou, upozorňují na vytrácení zážitků z paměti. Soudce jim pomáhá konfrontací výpovědi s protokoly z přípravného řízení. Pokud se svědek nedostaví, předseda senátu zjišťuje, zda strany trvají na jeho opětovném předvolání. Většinou dostane souhlas k přečtení protokolu z přípravného řízení, čehož se zprostí monotónním tichým hlasem. Obhájci mají protokoly k disposici, takže čtení nevěnují velkou pozornost. Ústnost jednání je ale třeba zachovat.

Překvapující je výskyt svědků, kteří vypovídají o plnění úlohy „bílých koní“. Za menší nebo větší odměnu, výjimečně i bez ní, se stali jednateli, někdy i společníky, společností s ručením omezeným, podepsali různé listiny, o jejichž obsahu nic nevěděli, chodili do bank vybírat nebo vkládat hotovost, o jejímž původu nic nevěděli. Podle zásady, že neznalost zákona neomlouvá, by měli být stíháni, protože z funkce jednatele vyplývá odpovědnost. Ale zůstávají stále jen svědky. Srovnávám přístup orgánů činných v trestním řízení k nim se způsobem, jakým naložily s Alexandrem a Zdenkem Zemky, kteří jako jednatelé protokolárně převzali od dodavatele do vlastnictví své společnosti nedokončené (spíše téměř dokončené) zařízení fotovoltaických elektráren, aby mohli v licenčním řízení naplnit požadavek zákona prokázáním, že jsou majiteli. Olomoucký žalobce a senát Aleše Novotného ale jejich jednání interpretoval jako potvrzení dokončenosti zařízení, jímž se pokusili o podvod, a postihl je vysokým trestem odnětí svobody. Působí to dojmem, že olomoučtí žalobci a brněnské soudy uplatňují třídní přístup.

Mimo to ve svědeckých výpovědích zaznívají stále další a další jména lidí, kteří se přiživovali na obchodování s pohonnými hmotami a na krácení daně z přidané hodnoty, ale nikdo je nestíhá. Vyjádření žalobce v obžalobě, že na trestné činnosti se podílely také další, dosud neustanovené osoby, tak dostává konkrétní náplň. Zdá se, že do rozšiřování sítě se zapojili ještě i další lidé než obžalovaní, takže se rozrůstala živelně a nabízí se otázka, zda bylo možné tento chaos účinně řídit z jednoho centra. To jsou ale jen otázky laika a nic se nemění na tom, že vznikla obrovská škoda, kterou státu nikdo nenahradí. Jen to možná poněkud mění pohled na příčiny jejího vzniku.