Je obtížené navrhované změny schválit do voleb 2017. Nicméně jde o signál, že Poslanecká sněmovna, které je vláda odpovědna, vidí možnost zneužívání moci v trestním řízení a chce to změnit.

Dozor nad vyšetřováním zločinů státních zástupců

Státní zástupci stejně jako politici, úředníci, podnikatelé a kterákoli jiná skupina lidí se dopouští trestné činnosti. V rámci úřední činnosti státu je snaha vyloučit subjektivní okolnosti, které mohou ovlivnit rozhodnutí veřejné moci. To se projevuje v rámci podjatosti, která má formu individuální, kdy je na případu zainteresován jedinec, i podjatosti systémové, kdy připadá v úvahu zainteresovanost celého orgánu. Systémová podjatost je vnímána jako negativní, ale nelze ji zcela zabránit. Například, bude-li brněnský Krajský soud rozhodovat spor ze smlouvy o dodání počítačů, kde je sám účastníkem, postoupí věc Krajskému soudu v Ostravě. Pokud by však stranou sporu byl Nejvyšší soud a zároveň by rozhodoval dovolání, či Ústavní soud a zároveň by v téže věci rozhodoval o ústavní stížnosti, systémová podjatost nemá řešení, protože nelze věc předat jinému orgánu.

Systémová podjatost má mnoho podob a jednu charakterizuje rčení – vrána vráně oči nevyklube. Tedy, že v určité skupině se projevují vzájemné vazby soudržnosti a kolegiality bez nutnosti osobní známosti. Poslanecká sněmovna si je vědoma nebezpečí této skutečnosti zvláště v trestním řízení. Proto požádala vládu, aby dozor nad zachováním zákonnosti v trestním řízení při vyšetřování zločinů státních zástupců nevykonávali státní zástupci. Tento přístup, motivovaný snahou omezit systémovou podjatost státních zástupců, je významný zvláště při vyšetřování úředních zločinů státních zástupců. Je logické, že manipulaci s trestním řízení a naplnění skutkové podstaty zneužití pravomoci úřední osoby budou mít státní zástupci tendenci zamést pod koberec, zvláště jsou-li do věci v rámci organizované skupiny zapojeni lidé z vedení státního zastupitelství.