Německá kancléřka poznala slabou pozici Davida Camerona a na summitu ho podpořila v jeho požadavku seškrtat evropský rozpočet a nepřidat více peněz evropským úředníkům.

Vysvětlení tohoto spojenectví je několik. Buď že spolupráce mezi francouzským socialistickým prezidentem Francoisem Hollandem nefunguje tak úzce jako za časů Nicolase Sarkozyho, a že se kancléřka Merkelová raději obrátila na Británii, anebo že se snaží sama sebe vykreslit jako zachránkyně jednotné Evropy, aby se jí tento obraz hodil v parlamentních volbách, které se v Německu budou konat příští rok na podzim.

Jedno je ale jisté: pozice Davida Camerona je velmi slabá jako nikdy předtím. A to jak vnitropoliticky v jeho vlastní Konzervativní straně, tak i v Evropské unii. Několik jeho vet v nedávných evropských iniciativách udělalo své, stále sílící euroskepticimus a obrovský tlak křídla Konzervativní strany na Camerona taktéž. Jednoduše neví, jak uspokojit různé tlaky, vysílá negativní signály vůči EU snahou uplatňovat další výjimky z evropské legislativy, vyhlašuje nutnost zpětného předávání kompetencí z Bruselu na národní úroveň nebo ohlašuje různá referenda, která by nakonec měla vést k již zmíněnému „Brixitu“.