Díky tomu tam mohou začít se zasíťováním pozemků určených pro stavbu nových domů, část peněz půjde i na nové muzeum a dva nové rybníky. Plány na rozvoj Suché Lozi vznikaly v době, kdy ji vedl ještě Petr Gazdík, dnes předseda hnutí Starostů a nezávislých a také šéf poslaneckého klubu TOP 09. A hlavně neúnavný vyjednávač čerstvě schválené novely, který s přijetím zákona spojil své další setrvání ve sněmovně.
„Nebylo vůbec jednoduché nové přerozdělení daní prosadit. Naráželi jsme hlavně na lobby čtyř největších měst, kterým se nelíbilo, že budou dostávat méně peněz. Nakonec jsme ale našli kompromis, a tak už od příštího roku bude dělení daní zejména pro menší obce spravedlivější,“ pochvaluje si Gazdík.
Obce plánují, co s miliony navíc Kompromis se skutečně rodil těžko, ještě loni touto dobou dokonce chtěli někteří poslanci z velkých měst na protest proti přijetí zákona držet hladovku a ve sněmovně zvednout ruku proti. Jenže Gazdík a další poslanci-starostové, pro které bylo rozpočtové určení daní velkým tématem předvolebních kampaní, pohrozili odchodem ze sněmovny, což by prakticky znamenalo pád vlády. Předseda ODS (strany, která měla s novým dělením daní největší problém) Petr Nečas nakonec dohodl s TOP 09 kompromis. Čtyři největší města tak přijdou přibližně o miliardu, a ne téměř o pět, s čímž se počítalo původně.
Složitá novela plná hodnotících kritérií a koeficientů ve výsledku přinese menším sídlům dvanáct miliard korun navíc, celkem si tak české a moravské obce už příští rok rozdělí 130 miliard korun.
HN oslovily přibližně padesát starostů s otázkou, jak peníze navíc využijí. Nejčastější odpovědi? Opravy silnic a chodníků, opravy škol a školek. „Už máme připravený seznam investic. Peníze půjdou hlavně na opravy obecního majetku. Určitě je využijeme i ve školství, třeba na opravu oken anebo střech,“ říká starosta Vítkova Pavel Smolka. Nové rozpočtové určení daní do jeho obce přinese téměř dvanáct milionů korun ročně.
V takřka devítitisícových Semilech zase začnou stavět novou mateřskou školu, ta stávající už dosluhuje, a navíc nestačí uspokojit všechny rodiče, kteří sem hlásí své děti. „Dosud byla stavba nové školky odkázána pouze na možné dotace. Po změně rozpočtového určení daní můžeme stavbu zafinancovat sami,“ raduje se místní starosta a poslanec Jan Farský. Mimochodem i on byl připraven sněmovnu opustit, pokud by jeho kolegové novelu ve sněmovně nepodpořili.
Starostové chtějí kvalitní školy Právě fakt, že novela ruší národní dotační programy pro obce, starosty těší asi nejvíc. Mnozí z nich barvitě popisují, jak kvůli dotacím přijížděli do Prahy s všimným pro ministerské úředníky, aby si zajistili dotaci tu na výstavbu školy, tu na opravu silnice.
„Tato praxe, kdy do Prahy putovaly se starosty také litry slivovice a kila nejrůznějších domácích pochutin, už by měla skončit,” vzpomíná na zaběhnutá pravidla Gazdík. Tímto přesunem by měly obce získat 10,5 miliardy korun, dalších přibližně 1,5 miliardy korun pak mají dostat z částky, kterou v současné době obsahuje kapitola Všeobecná pokladní správa jako příspěvek na školství. Z tohoto balíčku dostávaly doteď příspěvek na žáka všechny obce, peníze putovaly i do míst, kde žádná škola nebyla. Tyto obce pak posílaly adekvátní částku tam, kde jejich děti do škol docházely. Odteď na tuto dotaci dosáhnou jen ta sídla, která zřizují základní a mateřské školy.
„To by mohlo vést ke zdravé konkurenci mezi městy, pro která teď bude víc než kdy jindy klíčové si žáky udržet,“ slibuje si od nového zákona expertka TOP 09 pro oblast školství Anna Putnová. Čím více žáků totiž bude obec mít, tím více peněz z daní dostane. „Malé obce navíc dostanou šanci se spojit v jednu právnickou osobu, která bude školu provozovat. V jednotlivých obcích pak mohou být různé třídy,“ vysvětlila Putnová. Třeba v Čerčanech už počítají s tím, že peníze využijí právě na zkvalitnění výuky v tamní škole. „Chceme přilákat mnohem více dětí, dnes jich máme jen 350, ale kapacita je o 150 míst větší,“ řekla HN tamní starostka Dana Tomášková.
Novela je nevýhodná přibližně pro třicet nejmenších obcí, které dostanou naopak méně než dosud.
***
ROZPOČTOVÉ URČENÍ DANÍ
Je to systém financování všech obcí a měst v České republice. Z některých daní, které stát vybere, dostanou obecní rozpočty nově 20,83 %. To je více než dosud. Konkrétně z daní z přidané hodnoty, příjmů fyzických a rovněž právnických osob. Města a obce pak prostřednicvím těchto peněz zajišťují své financování.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: STAN
