Věci veřejné stojí na rozcestí. Vidím jedinou možnou šanci na záchranu. Na Radkově místě bych velmi pečlivě analyzoval reálný stav. Kdyby to udělal opravdu poctivě, zjistil by, že objektivně bylo zjištěno, že existovalo centum moci, které neměl pod kontrolou, ač byl předsedou. Objektivně existovala firma ABL s holdingem VV, která na Praze 11 aplikovala něco z plánů Víta Bárty a napakovala se. Objektivně existoval plán jak se napakovat i na celostátní úrovni, byť jen deklarovanými 10%, což je v naší kotlině objektivně pokrok. Ale kdo jednou čuchne k 10% bude chtít víc. Plány v nemravném Etickém kodexu i praktická realizace na WC poradách z nahrávky byly v rozporu s Ústavou ČR a velmi bych se bál, že někoho napadne to zažalovat a strana bude rozpuštěna. Byl bych těžce uražen tím, co jsem slyšel na nahrávce z úst všech guru. 

Naštval bych se. Velmi, protože existuje řada poctivých členů, kteří s Vítem Bártou a jeho paranoidním světem nemají nic společného. A opět mne zvolili. Věděl bych, že se spoléhali a spoléhají na mě, jako na bývalého novináře se skvělou pověstí a čekali ode mne stejné výkony jako na televizní obrazovce i ve funkci skutečného předsedy, kterým jsem dosud nebyl. Pochopil bych, že zvolen jsem byl právě proto, že nejsem guru. Přiznal bych si, že jsem dělal chyby, když jsem se na lidi kolem VB spolehl a nechal si diktovat, kdo mi bude dělat náměstky a jakým směrem se bude celý tým ubírat. Připravil bych se i na to, že dřív nebo později vyjde najevo i fakt, že ne všichni byli poctiví.