Děkuji za slovo, paní předsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi prosím, abych jménem vlády předložil vládní návrh zákona o státním rozpočtu, kde tentokrát, pro někoho možná překvapivě, vás již nebudu žádat, abyste mně ho vrátili, ale naopak budu žádat, aby byl propuštěn do druhého čtení.

Dříve než přistoupím k prezentaci tohoto návrhu, dovolte mi, abych velmi stručně vyjádřil předpoklad letošního plnění státního rozpočtu. Připomínám, že vládní rozpočtová strategie pro deficit veřejných rozpočtů na rok 2012 cílila na deficit 3,5 % hrubého domácího produktu, a přestože je již téměř jisté, že zhruba 11,2 mld. nebude proplaceno z fondů Evropské unie letos, ale až příští rok, tak tento cíl bude dodržen. Bude však zásadním způsobem ovlivněn závazkem, který vláda uzavřela v letošním roce, byť ho v letošním roce platit nebude, a je to vliv účetní metodiky Evropské unie, metodiky ESA 95. Dovolte mi, abych ten princip krátce vysvětlil.

Uzavře-li vláda nějaký závazek, byť dlouhodobě splácený, a ta suma je konečná, ať už smlouvou, či zákonem, je to účetně vnímáno jako jednorázová operace a účetně ve výdajích, tedy v deficitu, se to objeví nikoli v těch letech, kdy dochází k plnění, dochází k platbám, ale v onom roce, kdy ten závazek vznikl, bez ohledu na to, že v onom roce třeba vůbec k žádné platbě nedojde. V případě smlouvy tedy se to účetně objeví v deficitu v okamžiku podpisu té smlouvy, kdy se stává platnou, nikoli v okamžiku, kdy podle smlouvy dochází k platbě. V případě zákona se to účetně projeví v tom účetním období, kdy zákon byl platný, kdy se zákon stal platným, nikoli kdy bude účinný nebo kdy podle něj bude docházet k platbám.

Ve Sbírce zákonů vyjde do konce roku, možná že už vyšel, nevím, jak to dopadlo zatím po nepodpisu pana prezidenta republiky, zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi, kde se stát zavázal k platbám po dobu 30 let v celkové výši 59 mld. korun. Tyto výdaje se neobjeví v účetní metodice v těch letech, kdy budou spláceny po dobu 30 let, ale objeví se jako jednorázová účetní operace v roce 2012, byť - pro někoho možná paradoxně - v roce 2012 zatím nezaplatíme ani korunu. Ale v tomto roce ten mandatorní závazek vznikl. Jinými slovy, oněch 59 mld. splácených po dobu 30 let se nikoli cashově, nikoli ve výši dluhu, ale v účetní metodice promítne v roce 2012. Deficit veřejných rozpočtů, protože 59 mld. je zhruba 1,5 %, deficit veřejných rozpočtů tak bude prezentován ve výši nikoli 3,5 %, ale ve výši 5 %.

Tato skutečnost je předjednána a projednána s Evropskou komisí, která samozřejmě chápe, že to není strukturální problém, že to je prostě účetní dopad, to znamená nikdo nebude činit jakékoli důsledky a závěry z toho, že účetně je v letošním roce o 59 mld. vyšší výdaj, protože to je pouze účetní operace, není to skutečný výdaj. Je to projednáno i s ratingovými agenturami, které to rovněž nechápou jako strukturální problém deficitu nebo odchýlení se od fiskální strategie vlády, takže nehrozí žádné konkrétní důsledky tohoto vlivu. Nicméně je namístě to pojmenovat a je namístě to také vysvětlit. Není to skutečná platba, není to skutečný výdaj, je to dopad účetní metodiky ESA 95, podle které jsou povinny účtovat všechny země Evropské unie. Koneckonců tento princip, který jsem právě teď popsal, má svůj velmi dobrý důvod.