„Zbláznili se. Rozřezat?“ Zbořil zděšen tím, co vláda přehlédla

18.03.2024 4:44 | Rozhovor

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Válka na krku, traktory v ulicích a vládní koalice svolává mimořádnou schůzi kvůli mailu Andreje Babiše, diví se politolog Zdeněk Zbořil. Připomíná vulgární výroky Ondřeje Koláře a výzvy k násilí od člena ODS. Věnuje se ale i ruským prezidentským volbám a roli Vladimira Putina v ruských dějinách. A zachází i do dávnější historie Ruska.

„Zbláznili se. Rozřezat?“ Zbořil zděšen tím, co vláda přehlédla
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Anketa

Který z předních lídrů má vaši největší důvěru?

hlasovalo: 49926 lidí

Pane doktore, čeká nás mimořádná schůze Poslanecké sněmovny kvůli e-mailu, který Andrej Babiš poslal nesprávnému člověku. V něm nazval ministra zahraničí Lipavského „zm*dem“ a dotázal se na to, zda má nějaké děti. Je to na mimořádnou schůzi Sněmovny? 

Pokud vím, byl to soukromý e-mail omylem poslaný na nesprávnou adresu. Trochu to vypadá, že se v Poslanecké sněmovně zbláznili. Válka na krku, čeští vojenští instruktoři a dobrovolníci už na Ukrajině, někteří z nich již umírají nebo jsou vážně zraněni, traktory na cestě po EU, a míří dokonce až k bruselskému Babylonu. A také v Praze hrozí obležení úřadu předsednictva vlády nebo České televize slámou či chlévskou mrvou, LGBT hnutí v pohybu, prezident, předseda vlády a ministr zahraničních věcí na cestách v Asii, Africe a v Austrálii, a slovutní konšelé se zabývají jedním vulgárním slovem v neveřejné depeši. A to ještě v zemi, kde se v předvolebním shonu budoucí prezident a ministerský předseda scházeli se symbolem veřejné politické vulgarity, dokonce už souzeným a odsouzeným starostou v Řeporyjích, a jezdili nebo snad ještě jezdí za ním, dokonce v doprovodu poslanců, na návštěvu. Bývalý starosta v Praze 6, kde boří staré a zároveň staví nové pomníky, v současné době slovutný člen Sněmovny, pojmenovává bývalého ministra zahraničních věcí nikoliv soukromě, ale „na kameru“, pro jistotu hned dvakrát, jmény možná ještě vulgárnějšími. Je to pozoruhodné, ale schůzovat by se o tom nemuselo, raději ať se všichni naučí „být způsobní“.

Ale když už, přimlouval bych se, aby byla mimořádná schůze svolána (nemusí trvat dlouho) a aby ji vysílala alespoň ČT nebo Prima CNN, abychom věděli, jak se k sobě „hoši, kteří spolu mluví“, chovají a jak se baví. Jen bych doporučoval, aby se tato překřikovaná vysílala až po dvaadvacáté hodině a aby byla označena varováním, že je výchovně mládeži nebezpečná. Nemá každý náturu jako panáčci a panenky vystupující u nás na TV obrazovkách. A nedej bůh, aby to slyšela paní „komisařka“ Jourová, která by musela v posledních dnech svého mandátu něco zakazovat, nebo viníky této české manýry dokonce trestat pozastavením nějakých dotací.

Už to může vypadat jako ozvěny z psychiatrické léčebny, ale den nato poslanec TOP 09 Ondřej Kolář, syn lobbisty Petra Koláře, nazval exministra Lubomíra Zaorálka „č*rákem“, protože kritizoval právě Koláře staršího. Ministr Vlastimil Válek vyjádřil pro Kolářova slova pochopení. Vyjadřujete pochopení i vy? 

Bohužel nemohu, ale chápu pana ministra Válka, který je ze stejného pětikoaličního hnízda a podobné vyjadřování je mu blízké. Ani on ale nemůže nikoho překvapit, ale pokud se po skončení ve svém úřadu vrátí ke své původní praxi, jeho pacientem bych být opravdu nechtěl. Bál bych se, že by mě chtěl vykrvit, rozřezat a někde pohodit, jak doporučoval kritikům prezidenta Zemana jeden jeho kolega, lékař, který také nechodil pro svá slova do kurzů k Ladislavu Špačkovi. Někdy se mi zdá, že při tom svém hledání solidarity s mytickým Západem táhneme spíše na Východ. Zřejmě proto se u nás přestává studovat ruský jazyk a literatura. V nich by se mohli nejen pan Kolář nebo Válek, ale i jiní ještě něco přiučit.  Ruština je i v tomto ohledu mimořádně obohacující a nadávat se tam umí ještě divočeji, než na českém Ministerstvu zdravotnictví.

Když poslanci Kolářovi tak vadí vyjádření na adresu jeho otce, co soudíte o činnosti Petra Koláře směrem k prezidentu Petru Pavlovi vy? Je aktivní i směrem k českým zbrojovkám, připisuje se mu značný vliv…

Už si nejsem jistý, ale myslím, že pan Petr Kolář vystudoval na FF UK v Praze etnografii a folkloristiku v době, kdy měla vysokou úroveň díky pozdějšímu děkanovi FF UK prof. Františku Vrhelovi. Po absolutoriu ale šel ze zaměstnání do zaměstnání, sloužil mnoha pánům a ve svém CV uvádí, že si byl blízký i s bývalým ministrem zahraničních věcí ČR Josefem Zielencem. Ten měl podobně barevné CV jako pan Kolář. Kdo ještě pamatuje jméno Leon Zieleniec a Otázky míru a socialismu, měl by zpozornět. První MZV České republiky, stejně jako pan Kolář, řečeno slovy Miroslava Kalouska, si toho musel hodně odpracovat, a tak předpokládám, že tajemné postavení muže po boku pana prezidenta, jakéhosi jeho ghost writera, je logické. Dokonce se to i hodí. My, kteří máme větší obrazotvornost, si to můžeme představit, jak říkával Jan Werich, jako dva mravenečky, kteří se honí po kulatém jablku. Kdo je pronásledovaný, a kdo je pronásledovatel? Vzpomínaný Miroslav Kalousek by mohl říct, že toho měli odpracováno oba hodně.

Francouzský prezident Emmanuel Macron sdělil, že Francie by mohla na Ukrajině vést pozemní operace, pokud by to bylo třeba. Protože je třeba Rusko odehnat od Evropy. A Francie to prý dokáže, sdělil prezident. Sdílíte tento optimismus i s ohledem na reakci francouzské veřejnosti?

Francouzští politici vždy byli a stále jsou výřeční. Řekl bych, jak se otřásají zbytky jejich koloniálního impéria, stávají se stále upovídanějšími. To ale neznamená, že bychom je měli ignorovat. Mimochodem, máme s nimi zkušenosti z konce první světové války, stejně jako z konce první republiky. Dokonce ještě dnes ve Francii hledají slova, jak za svou mnichovskou ostudu učinit odpovědným prezidenta Edvarda Beneše nebo někoho jiného, než sami sebe. Podle mého názoru hledá prezident Macron vlastní pozici v probíhající válce mezi finančním a industriálním kapitálem. A toto hledání vyvolává nejistotu dnes nejen ve Francii, ale i v celém NATO. Prezidentova malost hledá svou kompenzaci v napoleonském tažení na Východ nebo v alespoň o trochu větší krymské válce (1853–1856). Asi si nepamatuje anebo jeho paní učitelka mu neřekla, že ve Francii žil také Boris Vian, jehož slavný „Dezertér“, původně ve Francii zakázaný, se stal později v celém světě symbolem odporu proti válkám a válek chtivým prezidentům.

Anketa

Zaslouží si zemědělec, který vysypal před Úřad vlády hnůj, trest?

3%
96%
hlasovalo: 18516 lidí

Přesto si ale myslím, že tentokrát zašel se svými hrozbami příliš daleko, a pokud ho nezastaví chřadnoucí Bílý otec ve Washingtonu, může na nás i na něho něco brzy spadnout. Pak budeme moci jen vzpomínat, že jeden arogantní Francouz Rusko do Evropy přitáhl a druhý, neméně sebevědomý, je chce vyhnat. Druhou světovou válku spustil duševně zaostalý frajtr, proč by to nedokázal možná podobně komplexem méněcennosti postižený absolvent École Nationale d’Administration ve Štrasburku.

Pokud Vladimir Putin dokončí prezidentský mandát, který mu ruští voliči zcela jistě odevzdají v uskutečněných volbách, překoná v délce vládnutí širé Rusi Stalina i Brežněva. Je to něco, co ve vás vzbuzuje temné asociace? 

Snad nemusejí být jen temné, ale vím, že ruský carismus, vláda rad (Sovětů) a Ruská federace mají svůj historický vývoj. A také tam mají své zkušenosti s tím, jak často se opakovaly pokusy o jejich rozkládání a opětovné sjednocování. Ty přinášely nejen „Rusům“, ale i Ukrajincům a dalším národům léta hojnosti a prosperity, stejně jako roky bídy a utrpení. Máte ale pravdu a v té své monotematické kritice zapomínáme na to, že Stalinův plán industrializace, kolektivizace a kulturní revoluce, mimochodem převzatý z dědictví Lva Davidoviče Trockého, se od konce dvacátých let 20. století řídil heslem „budování socialismu v jedné zemi“. Kvůli opuštění myšlenky světové revoluce a rozpuštění Komunistické internacionály (což byl ústupek Winstonu Churchillovi v roce 1943) se po své smrti stal terčem kritiky ukrajinské frakce ÚV KSSS.  Podobně Leonid Brežněv, také Ukrajinec, propagoval mýtus „sovětského národa“, což nebylo nic jiného než „zemský nacionalismus“, který dobře známe z českých dějin. 

Impéria se drží při životě různými způsoby. Některé provincie se bouří proti centru, jiné dokonce říši opouštějí, ale často se do ní vracejí, neb jsou třeba i násilím opět připojovány. V roce 1968, po srpnové invazi, jsme seděli v kavárně Slavia v Praze a nadávali na „Rusáky“. S námi tam byl otec jednoho kamaráda, ruský emigrant, který v té době žil už více než třicet let v Československu. Moc se mu to nelíbilo, a tak řekl se vší rozhodností – ať je Rusko bílé, nebo rudé, jen když je velké! 

Moje „asociace“ jsou proto úplně jiné než těch mladších, kteří o těchto věcech málo vědí. Spíše se obávám ukrajinsko-ruského objetí, které se dnes může zdát nepochopitelné. Ale historický čas má jiné tempo než můj a náš člověčí, a tak buďme opatrní ve svých jednoznačných snech o vítězství nad dějinami.

Různí teoretici tvrdí, že Putin by se rád považoval za Petra I. Velikého, nicméně je spíše Ivanem IV. Hrozným. Ke komu z ruských dějin současného vládce Kremlu připodobnit?

To jsou dva názory, které jsou pro ty, jimž je odpíráno studovat historii této velké země, anebo alespoň číst Karmazinovy Dějiny Říše ruské, vydané Odeonem v osmdesátých letech 20. století, až příliš zjednodušující symbolikou. Ale abych alespoň s nadsázkou odpověděl na vaši otázku, tak bych si vybral Borise Godunova (1552–1605) nebo Alexandra II. (1818–1881), i když ten už byl z rodu Romanov-Holstein-Gottorp. Ale to jsou jen výlety do fantazie a hledání poučení pro nepoučitelné.

Anketa

Která vládnoucí strana zatím nejvíce prospěla České republice?

2%
3%
0%
92%
0%
0%
3%
hlasovalo: 48774 lidí

Pořád mi vrtá hlavou papež a jeho postoj k Ukrajině. Už jsem se vás na něj ptal. Napadá mě však: Když šlo o levicové postoje k uprchlíkům, homosexuálům nebo ke globálnímu oteplování, byl jim papež František dobrý. Ještě jako kardinál Bergoglio byl formován Latinskou Amerikou a tzv. teologií osvobození. Evropští liberálové ho oslavovali. Ale jakmile přišlo na Rusko a Ukrajinu, tam s nimi papež nesouzní. Americké teorie o „dělání pořádku v bývalém SSSR“ mu jsou jako argentinskému levičákovi ukradené. Co říci na to, že najednou je z papeže „starý dědek, co je mimo“, dělají se jeho karikatury? To nevěděli, koho předtím tak oslavovali?

Na jednoduchou otázku mám jednoduchou odpověď. Půjčím si ji od Karla Havlíčka: Tak to chodí na tom světě, každou chvíli jinak. Jednou tě ctí za svatého, zítra budeš sviňák! Papež František, i když už se dávno nemluví o jeho neomylnosti, na tom nenese žádnou vinu. Řekl, co chtěl říct, anebo mu to někdo vložil do úst či záměrně špatně jeho slova přeložili, aby je mohli různě vykládat. Není ani první a nebude ani poslední, kterého se zmocnila mediální spodina a chce jej využít ku svému prospěchu. I kdyby to bylo jen nakrátko a jen hladové vulgární galerce. Snad nemusíme chodit daleko. Mnozí si ještě pamatujeme na přátelství Václava Havla a čtrnáctého dalajlámy, kvůli kterému se každoročně na Foru 2000 prali návštěvníci o možnost být v jeho přítomnosti viděni. Byl stejně starý jako Havel, projevovali si vzájemnou úctu. Pak odešel pan prezident a dalajláma se v roce 2011 vzdal svého úřadu. Dnes ani nevíme, zda žije nebo jak se mu daří. Někde se našlo, že shledal něco pozitivního na marxismu, a začal se ztrácet dokonce i z horizontu takových jeho obdivovatelů, jako byl do tibetské vlajky, prezentované snad poprvé někdy ve dvacátých letech 20. století, zahalený Miroslav Kalousek. Papeže Františka se kriticky a podprahově dotýká i Tomáš Halík, který se verbálnímu tažení na Ukrajinu věnuje dost poctivě. Ale jak dlouho to ještě vydrží, aniž mu věnuje svůj sarkasmus, kterým obdařil před několika lety kardinála Duku.

Přehnaná úcta stejně jako zuřivá nenávist jsou od sebe vzdálené jenom pár kroků.

Všiml jste si také toho, že můžete být klidně papež, ale když řeknete něco, co se těm, již vás ještě včera oslavovali, nelíbí, nestojíte jim ani za zamyšlení?

To mi vyprávějte! Nejenom já, ale desítky mých známých a stovky nebo tisíce veřejně známých osob i neosobností, které se objevují a jsou činné v kultivování nejenom naší společnosti, říkejme tomu třeba v kultuře, jsou důkazem, že jde o setrvalý stav. Jak napsal Neruda: … a kdyby třeba všichni svatí, což všimnou si jich Češi paličatí, buď svatý rád, že není bit. 

Tak hlavně – že nás ještě nebijí, a pokud už začali, obávám se, že bude hůř.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jaroslav Polanský

Mgr. Karel Krejza byl položen dotaz

Naše obrana

Jak bude ČR dál podporovat Ukrajinu, když jsou naše zásoby vyčerpány (tvrdí to Černochová)? A kde se najednou vzaly finance na nákup další munice? Zajímalo by mě taky, nakolik jsme zásobeni sami pro sebe a jestli máme vůbec dost velkou armádu (asi ne, když se uvažuje o obnovení povinné vojny)? Proto...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Nevim kolik ma pan Zbořil, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusevodnař , 18.03.2024 9:10:23
titulu před a za jmenem ovšem jeho prehled a rozhled mu muže kde jaky akademik zavidět!! Děkuji!!

|  18 |  0

Další články z rubriky

„Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

10:43 „Teď úkoly pro Fica.“ Po volbách: Jde i o nás a Ukrajinu

Teď je na Robertu Ficovi, aby očistil slovenskou politiku od tlaků některých organizací, uvádí po ví…