A Petříček mlčí! Tereza Spencerová žaluje Západ za jatka, o kterých se mlčí. Jde i o Trumpa. A o vás

19.09.2019 8:51

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ „Jen v bojích zahynulo možná až 100 tisíc lidí, miliony umírají nebo trpí v důsledku epidemií cholery, 10 milionů lidí je na pokraji hladomoru,“ doplňuje analytička Tereza Spencerová kontext k výbuchu ropného zařízení v Saúdské Arábii, který má přímou spojitost s přehlíženou válkou v Jemenu. Pokud jde o údajné zapojení Íránu do celé věci, všímá si Spencerová nechuti Donalda Trumpa jít do přímé války s Íránem. Ta však nakonec přesto může nastat a měla by následky, které by se dotkly každého z nás.

A Petříček mlčí! Tereza Spencerová žaluje Západ za jatka, o kterých se mlčí. Jde i o Trumpa. A o vás
Foto: Repro Youtube
Popisek: Útok na ropné zařízení v Saúdské Arábii

Výbuch saúdského ropného komplexu na pár dní šokoval světový trh s palivy. Západní velmoci i Saúdové ukazují na Írán a upozorňují, že Írán pomáhá Hútiům, rebelům v sousedním Jemenu. My víme, že v Jemenu je krvavá válka a že Saúdové se s tím moc nepářou. Popišme ale stručně čtenářům, než půjdeme dál, o co ve válce vlastně jde, proč se rebelové bouří a o co jde Íránu? Že Saúdové jsou zásadní spojenci Západu, říkat nemusíme.

Anketa

Máte pochopení pro mládežníky, kteří stávkují kvůli globálnímu oteplování?

6%
94%
hlasovalo: 25405 lidí

Saúdská agrese proti Jemenu v kostce: korunní princ Muhammad bin Salmán se na jaře 2015 rozhodl zaútočit, aby zbavil moci Hútíe, ale to se tenkrát ještě ani nemluvilo o tom, že je to boj proti Íránu, protože jemenští Hútíové ani šíity fakticky nejsou. To mediální spojování jemenských rebelů s Íránem přišlo až postupem času coby svého druhu „omluvenka“ agrese v očích Západu. Útočit na Írán je přece vždycky „in“ a pochopitelné, až opodstatněné. V první fázi ale přitom chtěl MbS jen obnovit vliv nad Jemenem, který si Saúdové po dekády udržovali prostřednictvím jemenského Sálihova režimu, a který ztratili ve chvíli, kdy jemenská varianta „arabského jara“ Sáliha svrhla. A od jara 2015 Saúdové, jejich spojenci z Emirátů a ze Západu, neúnavně bombardují jemenská města, podle OSN třetina náletů zasáhla civilní infrastrukturu, včetně obytných domů, nemocnic, škol, vodáren a tak podobně. Podle OSN je Jemen v důsledku saúdské agrese největší humanitární katastrofou současnosti – jen v bojích zahynulo možná až 100 tisíc lidí, miliony umírají nebo trpí v důsledku epidemií cholery, 10 milionů lidí je na pokraji hladomoru… To je v kostce. A ano, Saúdové jsou spojenci Západu, nebo lépe, umějí si kupovat přízeň a ochranu západních politiků. A vzhledem k mlčení našich „lidskoprávních borců“ na ministerstvu zahraničí a jinde jsou tím pádem jaksi automaticky očividně i našimi spojenci a chráněnci. Jupí!  

Fotogalerie: - Proti bombardování Sýrie

Na Václavském náměstí se ve středu sešlo asi 250 d...
Na Václavském náměstí se ve středu sešlo asi 250 d...
Na Václavském náměstí se ve středu sešlo asi 250 d...
Na Václavském náměstí se ve středu sešlo asi 250 d...
Na Václavském náměstí se ve středu sešlo asi 250 d...
Na Václavském náměstí se ve středu sešlo asi 250 d...

Anketa

Schvalujete působení ministra zahraničí Tomáše Petříčka?

5%
95%
hlasovalo: 24371 lidí

Pokud jde o explozi jako takovou, jsou nějaké jasné důkazy o tom, že v tom prsty měl Írán? Vyhovovala by vlastně Íránu taková eskalace, když je v čím dál tužším sporu s USA? Nejvyšší íránský představitel ajatolláh Chámeneí ještě před výbuchem řekl, že s Američany nikdo z Íránu jednat nebude. 

Nevidím íránským lídrům do hlav, tím spíš, že zcela jiné myšlenky běhají v hlavách „reformátorů“ typu prezidenta Róháního a nejspíš mnohem radikálnější v hlavách náboženských konzervativců nebo „nažhavených“ velitelů Revolučních gard. Zatím se zdá, že jsou jejich síly jakžtakž vyrovnané, ale pokud bude nynější eskalace vztahů mezi Íránem a USA trvat moc dlouho, jestřábi převáží. A to nejen v Íránu, samozřejmě. Pak už se válka, jejíž efekt je jen těžko představitelný, bude odvracet fakt těžko. 

Anketa

Zeman tvrdí, že by se mělo zvážit zrušení koncesionářských poplatků pro ČT. Jste pro?

96%
4%
hlasovalo: 42891 lidí

Reakce Donalda Trumpa byla nejprve jako vždy ohnivá, ale nyní už rétoriku mírní. Že do války za každou cenu nechce... Světová média píší, že čím dál víc chce klid a mír na domácí politiku a na ražení hesla „America First“. Ostatně, vyrazil Johna Boltona. Je Trump v obležení válkychtivých činitelů jak z Republikánské, tak Demokratické strany? Může nastat situace, že do války bude prostě vmanévrován

Taková situace samozřejmě nastat může – koneckonců, všimněte si, že byť je prezidentem USA, tedy formálně „nejmocnějším mužem planety“, tak za dva a kus roku v úřadu ještě nedokázal naplnit snad ani jeden ze svých předvolebních slibů týkajících se zahraniční politiky. Jistě, sice se ještě nenechal zatáhnout do žádné „své“ války, ale už jen faktická energetická blokáda, kterou vyhlásil proti Íránu, je ekonomickou válkou se vším všudy. A taková embarga na obchod umějí ve svých důsledcích pro každodenní život zabíjet taky, i když se při nich nestřílí.

Nyní se opravdu zdá, že Trump prohodil pár „ostrých“ slov jako úlitbu svým jestřábům, kteří jsou silní i bez Boltona a na Írán ukázali hned, jak na saúdské rafinérie dopadly jemenské rakety. Očividně se snaží se nějak z války proti Íránu vymotat. Vize války s sebou nese nejen riziko globálního energetického kolapsu, ale z hlediska Trumpova případného znovuzvolení i spoustu dalších „negativ“, eufemisticky řečeno. USA mají asi osm tisíc vojáků v Iráku a Sýrii, tedy v zemích, kde působí bezpočet šíitských milicí, které by v případě amerického útoku proti Íránu zaútočily na americké základny. K tomu má Írán připravené také balistické rakety a varuje, že spousta amerických základen nebo i letadlových lodí se nachází na dostřel. A útoky proti americkým cílům se koneckonců nemusejí omezit jen na Blízký východ… Taková vize by Trumpovi ke druhému zvolení fakt nepomohla.

Volby v Izraeli dopadly opět všelijak, tamní zcela poměrný volební systém opět přinesl roztříštěný parlament. Má Netanjahu šanci sestavit vládu? Skloňuje se jméno nacionalisty Avigdora Liebermana, ten asi není váš favorit. Kdyby Netanjahu neuspěl, zavřeli by ho ještě do případných dalších předčasných voleb?

Čistě teoreticky asi platí, že větší naději na sestavení budoucí vlády má lídr centrických „modrobílých“ Benny Gantz. Avigdor Lieberman se totiž s Netanjahuem už před časem dost příkře rozešel, přičemž mu vyčítal třeba to, že se zbytečně brání další „malé válčičce“ proti zablokovanému pásmu Gazy, nebo že naopak příliš ustupuje ortodoxním náboženským kruhům, což ve finále silně komplikuje každodenní život sekulárním Izraelcům. Lieberman před volbami nevylučoval možnost sestavení vlády „národní jednoty“ s Likudem i „modrobílými“, ovšem za podmínky, že se Likud zbaví právě svého dlouholetého šéfa Netanjahua. Takže uvidíme, povolební handrkování teprve začíná a nejspíš se potáhne týdny a klidně i měsíce. A uvidíme i to, jestli generální prokuratura opravdu Netanjahua obviní z korupce, neboť své rozhodnutí odložila až na říjen, kdy už by mělo být jasněji o tom, kdo bude a kdo nebude premiérem Izraele.  

Andrej Babiš si přivezl od Erdogana myšlenku, která ho zaujala: Turecko by rádo vybudovalo v Sýrii jakýsi třicetikilometrový kordon, kam by se vraceli uprchlíci. Ale s tím asi Bašár Asad nebude souhlasit...

To je asi pořád jen řeč o tom turecko-americkém plánu na proměnu východosyrských oblastí podél tureckých hranic v „bezpečnostní pásmo“, ne? Zatím to jsou oblasti, které za své považují syrští Kurdové, ale Ankara do nich chce vrátit dva a podle některých prohlášení až tři miliony Syřanů, kteří dnes „uprchlíkují“ v Turecku, čímž se dramaticky změní demografická situace v „syrském Kurdistánu“. Na rozdíl třebas od Kurdistánu v Iráku v Sýrii prakticky neexistuje oblast, která by byla „čistě kurdská“, všude spolu s Kurdy žijí i Arabové, Turkmeni, beduíni a tak podobně, ale pokud by k tomu přibyly dva tři miliony Arabů z Turecka, bylo by po „Kurdistánu“ už úplně a USA by jen složitě hledaly, kam mají nasměrovat svou dosavadní podporu Kurdům… Nevím, jestli s tím u Asadů souhlasí, ale faktem zůstává, že arabizovaný severovýchod Sýrie svým způsobem „řeší“ kurdský problém, i když to na první pohled může z Damašku vypadat jen jako vytloukání klínu klínem. Sýrie se ale s Tureckem uměla pragmaticky – a rovněž na úkor Kurdů – dohodnout už i dříve a není zásadnější důvod, aby to oba státy nemohly někdy v budoucích letech zopakovat…    

Pokud jde o amnestii, kterou vyhlásil Bašár Asad: Ti, co nenastoupili do armády, mají možnost, bez trestu. A dále jsou zmírňovány některé zločiny... Kromě boje proti státu. Upřímně, jsou taková opatření argumentem vrátit se do Sýrie z německého luxusu, ale třeba i z tureckého přežívání?

Jejda, to fakt nevím. Neumím se vcítit do syrských uprchlíků v Německu a ani do těch v Turecku. Moudře proto řeknu, že zcela určitě platí, že se někteří vrátí a někteří ne. A spousty lidí se už nějakou dobu vracejí, samozřejmě. Na druhou stranu ale třebas Turecko, Egypt, Súdán, Libanon a další arabské státy, do nichž se mimochodem uchýlilo řádově víc syrských uprchlíků než do Evropy, v posledních měsících vytvářejí čím dál větší byrokratické překážky pro jejich další setrvávání, čímž je fakticky nutí k urychlení návratu. A tresty kvůli dezerci přitom byly jedním z hlavních problémů, které arabské vlády v tomto směru zmiňovaly. Teď se tedy v tomto směru v Sýrii cosi hnulo, uvidíme, co to přinese v praxi.

Co bychom měli v příštích dnech sledovat?

?Mě budou nejvíc zajímat „šachy“ kolem války proti Íránu…

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jaroslav Polanský

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Oskar Krejčí: 50 atomovek USA v Turecku? Část plánů globální války. A krok Ruska? Náhody neexistují

14:55 Profesor Oskar Krejčí: 50 atomovek USA v Turecku? Část plánů globální války. A krok Ruska? Náhody neexistují

POLITOLOGOVÉ Turecká ofenzíva v Sýrii? „Podle mého názoru, došlo k dohodě mezi Spojenými státy, Ture…