A co pochody smrti, zničení našich památek, Hitlerovy loupeže na Hradě, nacistické masakry, paní Merkelová? Zdeněk Zbořil připomíná, co Němci neradi slyší

25.06.2018 6:42

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA „Osobně si myslím, že tentokrát slova kancléřky byla určena domácímu publiku jako slova smíření CDU a CSU. Nám se však musí jevit, na rozdíl od MZV ČR, že jsou to slova usmíření na náš úkor, a sice bez jakékoli sebereflexe a přiznání viny za současný stav přistěhovalecké krize.“ I takto komentuje politolog Zdeněk Zbořil vyjádření kancléřky Angely Merkelové o tom, že pro vyhnání Němců po válce ze zemí střední a východní Evropy neexistovalo morální ani politické ospravedlnění. Politolog také připomíná, že transfer byl součástí dohody čtyř velmocí. Zbořil komentuje vztahy mezi EU a Spojenými státy, které se začínají přibližovat bodu mrazu, a k aktuálnímu ekonomickému boji o cla podotýká: „Je docela dobře možné, že končí jenom dobré vztahy Spojených států s EU a některé evropské země budou mít příležitost, která jim byla dosud odpírána.“

A co pochody smrti, zničení našich památek, Hitlerovy loupeže na Hradě, nacistické masakry, paní Merkelová? Zdeněk Zbořil připomíná, co Němci neradi slyší
Foto: Hans Štembera
Popisek: Zdeněk Zbořil

Pro vyhnání Němců ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce podle kancléřky Angely Merkelové neexistovalo morální ani politické ospravedlnění, i když tehdejší události byly následkem nacistické diktatury. Merkelová to řekla v Berlíně při vzpomínce na oběti vysídlení. Takto o jejím vyjádření informovala ČTK. „Vyhnání a útěk Němců byly především bezprostředním následkem Němci započaté druhé světové války a nevýslovných zločinů nacionálněsocialistické diktatury,“ řekla Merkelová. „To ale nemění nic na tom, že pro vyhnání neexistovalo ani morální, ani politické ospravedlnění,“ uvedla šéfka německé vlády, která v této souvislosti hovořila o „hořké nespravedlnosti“. Připomenula, že až dva miliony lidí přišly následkem vyhnání a útěku o život a další miliony si musely poradit se ztrátou domova, majetku či přátel a začít nový život ve válkou zničené zemi. Její vyjádření vyvolalo rozruch. „My se v dohadování se s některými ‚Němci‘ soustřeďujeme příliš na sebe. Nikoli ‚vyhnání‘, ale tzv. transfer, což překládáme od roku 1945 do češtiny jako odsun, je součástí dohody čtyř velmocí (USA, GB, SSSR a Francie) o poválečném uspořádání vztahů s Německem (myšlena Velkoněmecká neboli třetí říše),“ reagoval Zdeněk Zbořil.

Anketa

Který předseda vlády sousedního státu je vám nejsympatičtější?

92%
hlasovalo: 6307 lidí

Angela Merkelová svým výrokem podle politologa kritizuje tuto dohodu tak jako mnohé německé mezinárodněprávní autority. „Proto chápu její slova o absenci morálního a politického ospravedlnění jako kritiku dohody z Postupimi. Když se v letech 1999–2000 obrátilo po jedné podobné kampani MZV ČR na signatáře této dohody s otázkou, zda se jejich postoj k tomuto čtyřstrannému ujednání změnil, odpověděli všichni, i když GB po jistém váhání, že nikoli,“ říká Zbořil. „Příležitostně, téměř výročně, se v SRN opakovaně považuje za nemorální např. bombardování německých měst, zejména Drážďan, v posledních dnech války, jindy svržení atomových bomb na japonská města Hirošimu a Nagasaki,“ dodává. 

Podle Zbořila je zvláštní,  že se při kritice odsunu nebo divokého vyhánění nezmiňuje mimořádná mobilita občanů různých zemí v posledních letech války a po válce. „Těch, kteří se účastnili tzv. pochodů smrti, utíkali všemi směry před postupující Rudou armádou, museli odejít nebo byli vyhnáni z některých západoevropských zemí, byly miliony. Ale stále se vrací jenom kritika polského a československého odsunu, který byl prováděn za dozoru velmocí a pracovníků Mezinárodního červeného kříže. Pravda je, že ti, kteří museli odejít do některé ze čtyř okupačních zón poválečného Německa, přišli o majetky, ale právě podle dohody velmocí to bylo považováno za kompenzaci válečných škod, které utrpělo např. Československo během druhé světové vály. Také tyto škody, respektive loupeže a ničení nenahraditelných historických památek (např. insignií UK v Praze, goblény z reprezentačních prostorů Pražského hradu odvezených samotným Adolfem Hitlerem ještě před vypuknutím druhé světové války, zničení Staroměstské radnice a spálení archivu Desek zemských nebo soukromého majetku Židů a někdy i české šlechty,  často v posledních dnech války, atd.) bylo také politicky i morálně neospravedlnitelné. A to nemluvíme o lidských obětech,“ dodává. Zároveň Zbořil podotýká: „Konečně, jak jsme nejen já, ale i mnoho jiných mnohokrát řekli a napsali, válka není sportovní zápolení, které řídí nějací nestranní rozhodčí, kteří nejen odpískají začátek, ale i její konec, soupeři  si podají ruce a jdou po svých.“

Fotogalerie: - Vládo, odstup od smluv Globálního paktu

Demonstrace s názvem Vládo, odstup od smluv Globál...
Demonstrace s názvem Vládo, odstup od smluv Globál...
Demonstrace s názvem Vládo, odstup od smluv Globál...
Demonstrace s názvem Vládo, odstup od smluv Globál...
Demonstrace s názvem Vládo, odstup od smluv Globál...
Demonstrace s názvem Vládo, odstup od smluv Globál...

Nikdo nevzpomněl 54 zavražděných…

V souvislosti s tématem uvádí Zbořil jeden příklad: „V Brně nedávno vzpomínali na tzv. pochod smrti z Brna do Pohořelic, ale nikdo si nevzpomněl na těch asi 54 zavražděných občanů Velkého Meziříčí, které v poslední den války na Moravě postřílela ustupující jednotka SS za pomoci místních Hitlerjugend. Ti, kterým se podařilo utéct do Brna, tehdy již osvobozeného Rudou armádou, nikoli dobytého, jak si myslí noví vykladači dějin, přinášeli emocionálně zdůrazněné popisy zážitků, které dodávaly ‚divokému odsunu z Brna‘ tehdy legitimitu. Samozřejmě, že tehdy ještě nikdo netušil, kdo bude o sedmdesát let později rozhodovat o tom, co je pravda a co lež, kdo druhou světovou válku a neštěstí způsobil a kdo by měl být trestně-právně, politicky, morálně a metafyzicky vinen. Jak napsal hned po válce ve svém slavném eseji Karl Jaspers, rodák Angely Merkelové, přemýšlející o době, kterou společně se svými německým spoluobčany žil na trochu vyšší intelektuální úrovni než paní kancléřka.“ Politolog také připomíná další „obrázek, natočený Karlem Kachyňou podle scénáře Jana Procházky už v roce 1966 – Kočár do Vídně“. „Ten by leckomu řekl o situaci na konci války víc než společnost několika tituly zdobených historiků.“

Spekulovat o tom, jak by se historie mohla vyvíjet, pokud by k odsunu nedošlo, Zbořil odmítá. „Co by bylo, kdyby nebylo, do zkoumání a historie nepatří. To je privilegium politických šarlatánů a ti na takovou otázku umí nejen odpovědět, ale své odpovědi podle potřeby a opakovaně upravovat a měnit,“ uvedl politolog.

A jak hodnotit to, jak k Čechům Němci přistupovali v minulosti? „Už v Dalimilově kronice se píše, že Němci jsou ti, kteří ‚nám všeho špatného činí‘. Dokonce prý všude dobře, ale v Chomutově Němci! To jsou ale slova prvního nikoli kronikáře, ale politicky angažovaného básníka, spisovatele a agitátora. Snad by stačilo se vždy před položením takové otázky domluvit, kdo jsou to ‚Němci‘, co je to ‚Německo‘ a kde vlastně leží. Už podle Dalimila byli ‚Němci‘ Bavoříci,  Frankové, Švábové, Sasíci, ale i Burgunďané a Flandřijané a další. Podle Gebauera to byli ti, kteří ‚němčali‘, mrmlali, mumlali. Každý příspěvek do takové diskuse může být použitelný a zneužitelný,“ říká Zbořil.

Slova usmíření na náš úkor bez sebereflexe

Vyjádření Merkelové pochází z projevu na Den uprchlíků, ze dne připomínky útěku a vyhnání. Za nepřijatelná označil její slova premiér Andrej Babiš, prezident Miloš Zeman „hluboce nesouhlasí“. Ministerstvo zahraničí upozornilo, že nezpochybnila podstatu Česko-německé deklarace a je potřeba výrok vnímat v kontextu dne, kdy projev zazněl. „Nebylo to jen v den připomínky ‚vyhnání‘, ale dokonce i v předvečer výročí zahájení plánu Barbarossa, tedy přepadení Sovětského svazu wehrmachtem za asistence  ještě asi 13 armád z různých evropských zemí. A také jen několik dnů potom, co její ministryně obrany v jednom ze svých interview mluvila o přípravách na preventivní válku s Ruskou federací a Angela Merkelová konstatovala, že se hroutí svět, ve který věřila, jehož hodnoty vyznávala,“ uvedl Zbořil. „Osobně si myslím, že tentokrát slova kancléřky byla určena domácímu publiku jako slova smíření CDU a CSU.  Nám se však musí jevit, na rozdíl od MZV ČR, že jsou to slova usmíření na náš úkor, a sice bez jakékoli sebereflexe a přiznání viny za současný stav přistěhovalecké krize. A konečně, jak to v politice obvykle bývá, slova už byla vypuštěna z úst a ani párem volů je nikdo nedostane zpátky,“ dodal. 

Emannuel Macron žádá sankce pro země, které nepřijmou uprchlíky, kteří mají nárok na azyl. Země, které migranty odmítají, ukazují podle něj „sobeckost“. Tímto způsobem hovořil před novináři po setkání se španělským předsedou vlády Pedro Sánchezem. Shodli se na vytvoření uzavřených středisek pro migranty na evropské půdě. V neděli se v Bruselu také uskutečnila neformální schůzka šéfů států a vlád několika členských zemí Evropské unie na téma migrace a azylové politiky. „Zatím známe jen kritiku Emmanuela Macrona a jeho trochu napoleonského vyjádření z prostředí italského předsedy vlády. Na přípravný minisummit ani nejedou všichni členové EU. A za V4 tam bude vystupovat rakouský ministerský předseda Kurz. Ten byl doposud kritický a neústupný, a když mu tato odvaha vydrží, možná bude na nadcházejícím ‚velkém‘ summitu dost křiku. Nechci se dovolávat dávno zapomenuté hexagonály, ale možná, že se ve střední Evropě rodí nějaká nová forma identity,“ reagoval politolog.

Evropská unie přistoupila k odvetným opatřením v reakci na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést cla na dovoz hliníku a ocele, když zavedla tarify na americký export do Evropy. Donald Trump aktuálně hrozí zavedením cel ve výši 20 procent na všechny automobily, které se vyrábějí v EU. S informací přišla Reuters. „Podobné zprávy přicházejí skoro každý den, až se to všechno zdá nepřehledné a srozumitelné jen těm, kteří tyto obchodní a politicko-ekonomické intriky spřádají. Ale jedna věc k nepřehlédnutí je. Vztahy Spojených států, jejichž politiku reprezentuje Donald Trump, jsou vůči některým evropským zemím blízko bodu mrazu a s ohledem na americký zájem v severním a jižním Tichomoří bude asi dlouho trvat, než v Bílém domě napraví svou reputaci významná evropská politička, o které si tam myslí, že bude zapsána do historie jako nejhorší v 21. století. Ale myslím si také, že je docela dobře možné, že končí jenom dobré vztahy Spojených států s EU a některé evropské země budou mít příležitost, která jim byla dosud odpírána,“ uvedl Zbořil.

Počkejme ještě dva tři dny…

Pokračuje dohadování o členech Babišovy vlády. V pondělí premiér Andrej Babiš navrhne prezidentu Miloši Zemanovi kandidáty na jmenování do nové menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD. Novinářům řekl, že mezi nimi bude i nominant sociální demokracie do funkce ministra zahraničí Miroslav Poche. Zeman ho odmítá zejména kvůli jeho postojům k migraci. Předseda ČSSD Jan Hamáček má záložní variantu, pokud Poche skutečně neprojde, bude řídit vnitro i ministerstvo zahraničí. „Myslím, že česká mediální scéna, která sleduje ustavení druhé Babišovy vlády s vydáváním energie hodné lepších věcí, nám v orientaci příliš nepomohla. Tak počkejme ještě ty dva tři avizované dny, abychom mohli mluvit o něčem reálném, a nikoli jen o snění a přáních různých politických komentátorů,“ reagoval Zbořil. 

Jan Hamáček

  • ČSSD
  • Pověřen vedením ministerstva zahraničních věcí
  • 1. místopředseda vlády

Na prvním místě ANO s podporou 25,5 procenta voličů, druzí Piráti, na třetím místě s 11 procenty ODS. Tak vypadá bleskový průzkum preferencí, který tento týden připravila agentura Phoenix Research. Na ČSSD zbývá se ziskem 5,4 procenta až šesté místo za komunisty a SPD. Lidovci, TOP 09 ani Starostové a nezávislí by pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny ani nepřekročili. Informoval o tom blesk.cz. „Zdá se mi, že není  doba, který by přála výzkumníkům volebních preferencí. Nedávno volební preference publikoval SANEP, který mívá asi nejlepší data nejen o volbách do Poslanecké sněmovny, ale i do Senátu a dokonce i do voleb regionálních. Jeho čísla jsou od Phoenix Research podstatné odlišné. Proto si nedovoluji vámi uváděná procenta komentovat. Zejména také, když jde o bleskový průzkum preferencí. Myslím, že právě s ohledem na nejistotu okolo sestavování druhé Babišovy vlády a razantního vstupu pana prezidenta do tohoto jednání, který mu dovolila ignorance tzv. opozičních stran, je možné spekulovat téměř o všem možném. Ale nedovolím si být příliš kritický a přiznávám, že také už nedokážu rozumět jednání tzv. opozičních politických stran (a dokonce ani těm vyjednávajícím, ČSSD a KSČM),“ reagoval Zbořil.

A jestli se na přízni nebo spíš nepřízni voličů mohla projevit politika ČSSD vůči prezidentu Zemanovi? „Nevím, zda je to tak, protože se média věnují chování těch asi 17 tis. členů ČSSD a nezajímají je jejich voliči. Snad si mohu dolit odhadnout, že spíše než sympatie nebo antipatie k Miloši Zemanovi mohou být voliči znechuceni tím podivným vyjednáváním o účasti/neúčasti ve vládě jako turecký med se táhnoucím stranickým de facto neprůkazným vnitrostranickým referendem, a konečně i tím, že ČSSD tahá na veřejnost stále nové a nové problémy jako kabaretní kouzelníci králíky z cylindru. Vždyť dodnes už málokdo je schopen na otázku věřit nebo nevěřit odpovědět bez dlouhého přemýšlení,“ dodal.

Tříprocentní zisk TOP 09 potěšil prezidenta Miloše Zemana. Miroslav Kalousek reagoval pro Blesk Zprávy, že on už stranu neřídí. „Vypadá to, aniž chceme usuzovat z jednoho, nebo dokonce prvního tak málo optimistického (z hlediska TOP 09) průzkumu, že nejde jen o několik nových tváří ve vedení strany. Ale i o taktiku a dlouhodobější strategii. Nové vedení je silné, pokud kritizuje Andreje Babiše, pokud se tváří rozzlobeně v Poslanecké sněmovně, ale své opory má na nižší úrovni, třeba v hlavním městě Praze a tam na několika magistrátech, a z hlediska voleb do PS mezi voliči s českými pasy v zahraničí. Možná by stálo za studium, jak TOP 09 vznikla, jakou roli hrála osobnost Karla Schwarzenberga, jehož někdy dobře míněné rady zůstávaly oslyšeny, a zda budování strany shora je, bylo, nebo nebylo úspěšné. Snad ani ne kvůli záchraně TOP 09, ale hlavně kvůli všem, kteří o podobném typu politické strany uvažují a domnívají se, že jedno dvě populární jména a dvě tři známější tváře na billboardech a lidových zábavách stačí alespoň k pětiprocentnímu úspěchu,“ komentoval politolog.

To, že se mistrovství světa koná v Rusku, kazí některým divákům zážitek ze hry. Například Petr Honzejk napsal na Twitteru: „Musím se přiznat. Pořád se nějak nemůžu přimět, abych s nadšením sledoval MS ve fotbale. Je to sice o hodně lepší, než kdyby ho pořádala třeba Rwanda v roce 1994 a o trochu lepší, než kdyby hostitelskou zemí byla Karadžičova Republika Srbská v roce 1995, ale stejně...“ Svůj komentář k jeho slovům přidal i Zdeněk Zbořil: „Nejsem takovým znalcem fotbalu jako pan Honzejk. Ani nevím, co by vyvolalo jeho nadšení, ale asi je spíše zmaten než nadšen, a tak si pomáhá výroky hodnými předsednictví nějakého mezinárodního (možná vojenského) tribunálu. Třeba mu je někdo jednou připomene.“

V Turecku se v neděli konaly prezidentské i parlamentní volby. Ale jak posuzovat „diktátory“ a proč se často stává, že se mezi nimi dělají rozdíly? „Kdybych pracoval pro Evropské hodnoty, bylo by mi to hned jasné. Za minulého režimu se říkalo, že je vše nutné „vidět třídně“. Tedy z hlediska třídního boje. Pak je snadné poznat, kdo je padouch a kdo hrdina, případně ještě snadněji takový názor změnit. Situace na Korejském poloostrově by pro nás mohla být v tomto ohledu cvičným prostorem,“ reagoval Zbořil. „V Evropě se dávno nemluví o demokracii, ale o demokracii s přívlastkem. Jedním z nich je třeba termín „řízená demokracie“, kterým už v roce 1925 obohatil politickou hantýrku nizozemský Volksraad. A i když se to často neříká nahlas, mnohým v Evropě, dokonce i ve Spojených státech, se to líbí,“ uzavírá dnešní Rozjezd.
 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

50 sirotků? To by byl hromadný únos. Tam skoro žádní sirotci nejsou, končí debatu Tereza Spencerová. A referuje po návratu ze Sýrie

9:25 50 sirotků? To by byl hromadný únos. Tam skoro žádní sirotci nejsou, končí debatu Tereza Spencerová. A referuje po návratu ze Sýrie

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ Homs je depresivní, Damašek žije normálně. I s takovými zprávami se …