Co je nutné vědět: Ubližujete Sorosovi, migračním neziskovkám, migrantům a Romům! vyčítá EU Maďarsku. Bráníme i vaše hranice, brání se Orbán

12.09.2018 7:11

ANALÝZA Poslanci Evropského parlamentu zahájili v úterý 11. 9. 2018 rozpravu o návrhu na spuštění procedury podle článku 7 Smlouvy o EU, na jejímž konci by mohlo být potrestání Maďarska formou zbavení hlasovacích práv v orgánech EU. Poprvé v historii europoslanci jednají o tom, jestli to má být Evropský parlament jako celek, kdo navrhne Radě, aby takto sankcionovala členský stát. O návrhu, který předložil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci budou evropští poslanci hlasovat ve středu 12. 9. 2018 po obědě. Návrh na zahájení trestného řízení proti Maďarsku by musel být schválen nejméně dvěma třetinami přítomných poslanců.

Co je nutné vědět: Ubližujete Sorosovi, migračním neziskovkám, migrantům a Romům! vyčítá EU Maďarsku. Bráníme i vaše hranice, brání se Orbán
Foto: EPP
Popisek: Viktor Orbán

Pro návrh ale musí být nejméně 377 hlasů, což je nadpoloviční většina všech členů europarlamentu. Potrestání Maďarska by pak muselo být schváleno v Radě jednomyslně. Polská vláda však již avizovala, že návrh bude vetovat. Polsko čelí podobnému trestnému řízení, které proti němu bylo zahájeno na návrh Evropské komise. S jeho spuštěním europoslanci souhlasili 1. 3. 2018. Vetování trestu pro Polsko následně avizovala maďarská vláda. EU obviňuje Polsko i Maďarsko z dlouhé řady údajných právních nedostatků, z nichž se velká část ani netýká evropských směrnic a nařízení. Skutečným důvodem je odpor obou zemí k evropské migrační politice. Což europarlament veřejně potvrdil ustanovením komisaře pro migraci a vnitřní věci Dimitrise Avramopoulose osobou odpovědnou za „řádné projednání“ návrhu v Evropské komisi. S obhajobou Maďarska proti obviněním vznesenými výborem včera na plenární schůzi Evropského parlamentu vystoupil předseda vlády Viktor Orbán (FIDESZ).

Fotogalerie: - Lány open

Prezident Miloš Zeman v Lánech hostil už druhý roč...
Prezident Miloš Zeman v Lánech hostil už druhý roč...
Prezident Miloš Zeman v Lánech hostil už druhý roč...
Prezident Miloš Zeman v Lánech hostil už druhý roč...
Prezident Miloš Zeman v Lánech hostil už druhý roč...
Prezident Miloš Zeman v Lánech hostil už druhý roč...

Anketa

Chcete, aby Česko dočasně přijalo 50 dětí ze Sýrie, jak navrhuje europoslankyně Šojdrová?

5%
95%
hlasovalo: 14078 lidí

Lisabonská smlouva umožňuje trestat členské státy EU dvěma cestami. Pokud v zemi nejsou dodržována přímo použitelná nařízení EU, nebo pokud stát do svého národního práva plně nezapracuje směrnice EU, tak může být žalován před Evropským soudním dvorem (ESD). Ten sídlí v Lucemburku. Žalobu k soudnímu dvoru pro porušování práva EU může podat Evropská komise (EK). Nebo prostřednictvím národního soudu ten, kdo se cítí být poškozen. V takovém případě se použije institut předběžné otázky, kdy žalující má možnost požádat soud, aby se obrátil s žádostí o posouzení problému na ESD. Rozhodnutí Soudního dvora je pak závazné nejen ve věci samotného sporu, ale tvoří i precedent pro další případy. V obou případech má ESD navíc pravomoc zrušit část vnitrostátního práva, která je v rozporu s právem EU. Nebo členskému státu udělit pokutu, jejíž konečná výše se počítá z délky doby porušování evropského práva. Tedy až do odstranění závady. Evropský soudní dvůr je však oprávněn posuzovat pouze spory týkající se evropského práva.

Kromě toho však Smlouva o EU a Smlouva o fungování EU, které jsou souhrnně označovány jako primární právo, obsahuje možnost postihovat členský stát politicky. Článek 7 Smlouvy o EU dává Komisi nebo Evropskému parlamentu (EP) možnost navrhnout Radě, aby členský stát potrestala odebráním hlasovacích práv v orgánech EU. Důvodem pro zahájení takového trestného řízení může být cokoliv, co lze považovat za porušení základních zásad EU. Ty jsou definovány v článku 2 Smlouvy o EU jako „hodnoty úcty k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, rovnosti, právnímu státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin“. Při posuzování plnění těchto „politických kritérií“ ovšem vzniká řada právních problémů. Velká část požadavků, jejichž neplnění je EU vytýkáno Maďarsku i Polsku, není vůbec zakotvena v právu EU. Problematiku lidských práv řeší mnohem šířeji než právo EU evropské úmluvy o ochraně lidských práv, které byly sjednány na půdě Rady Evropy. Což je jiná organizace než EU. Jejími členy jsou i nečlenské země EU – včetně Ruska. Ochranou práv zakotvených v evropských úmluvách o ochraně lidských práv je pověřen Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Sídlí ve Štrasburku hned vedle Evropského parlamentu. Nejde však o orgán EU, ale o soud Rady Evropy. EU není ani smluvní stranou úmluv Rady Evropy. Z právního hlediska pro ni tedy neexistují.

Úmluvy Rady Evropy a judikatura ESLP upravují i většinu požadavků, které se týkají právního státu. Nařízení a směrnice EU naopak téměř neupravují požadavky na ústavní uspořádání členských států ani na fungování jejich justičních soustav. Rada Evropy a EU existují jaksi „vedle sebe“. Všechny členské státy EU jsou současně členskými státy Rady Evropy. Členy Rady Evropy jsou však i nečlenové EU jako Švýcarsko, Norsko, nebo Rusko či Bělorusko. Požadavky vyplývající z úmluv Rady Evropy mají do svých vnitrostátních právních řádů členské státy zapracovány z titulu povinností k Radě Evropy. EU se do problematiky justice a veřejné správy dlouho vůbec nevměšovala. V případě právních předpisů pro oblast vnitra i justice je v primárním právu EU stanovena podmínka jednomyslného schvalování. Tedy práva veta. A protože organizace státní správy i soudů je v členských zemích EU z historických důvodů naprosto odlišná, tak ji právo EU téměř neupravuje.

Politické „obvinění“ Maďarska, které právě projednává Evropský parlament, sestavil Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci. Do zprávy o situaci v Maďarsku „přimíchal“ nejen problémy, které neupravuje právo EU, ale i problémy, které neřeší dokonce ani úmluvy Rady Evropy. Maďarsko je mimo jiné obviňováno, že jeho nová ústava odporuje požadavkům na právní stát. Konkrétně je mu vytýkána např. nová úprava postavení ústavního soudu. A to v situaci, kdy některé členské státy EU jako třeba Švédsko vůbec žádný ústavní soud nemají. A nikdo z orgánů EU jej za to ani nekritizuje, ani proti němu nezahajuje trestné řízení.

Parlamentní výbor se pustil i do kritiky maďarský voleb. Problematiku férovosti voleb neupravuje ani právo EU, ani právo Rady Evropy. Na území evropského kontinentu se těmto otázkám věnuje Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Jejími členy jsou všechny země, které jsou na kontinentu. Byť i jen částí svého území – jako třeba Turecko. OBSE má sadu vlastních právních předpisů, které vychází ze Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Má i své vlastní instituce, mezi něž patří pozorovatelské mise, které jezdí dohlížet na volby ve všech evropských zemích. Hodnotící zpráva mise, která dohlížela na letošní volby v Maďarsku uvádí, že „základní práva a svobody byly v plné míře respektovány a volby byly po technické stránce zvládnuty profesionálně a transparentně“. Volební orgány podle OBSE splnily své pověření profesionálním a transparentním způsobem a měly celkovou důvěru zúčastněných stran. Europarlamentnímu výboru, který sestavil obvinění Maďarska se však nelíbí, že „volební kampaň byla sice živá, ale nepřátelská. Zastrašující volební rétorika omezila prostor pro věcnou debatu a narušila schopnost voličů učinit informované rozhodnutí.“ Uvést „natvrdo“, že europoslancům se nelíbí vítěz voleb ani výsledek, jehož dosáhl, si nikdo nedovolil. Některé formulace použité ve zpravodajské zprávě holandské europoslankyně Judith Sargentiniové (frakce Zelení/evropská svobodná aliance) však nemají věcný právní charakter. Odpor k maďarské vládě z ní však téměř „vyzařuje“.

V podobném duchu se nesla i řada vystoupení europoslanců. Německý poslanec Udo Bullmann (frakce socialistů) ve svém vystoupení označil Maďarsko za nejzkorumpovanější režim v Evropě. I v případě korupce a právní úpravy střetu zájmů je však evropské právo chatrným základem pro posuzování. Nejpodrobněji upravují problémy úplatkářství mezinárodní smlouvy sjednané na půdě Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Jejími členy jsou kromě evropských zemí i USA a Kanada. EU k těmto smlouvám, které byly zapracovány do národních zákonů zemí OECD, vytvořila pouze doplňky. Zpravodajka se proto při výčtu maďarských „hříchů“ v oblasti korupce musela spolehnout na neúplný výčet případů nehospodárností, které šetřil Evropský úřad pro boj s podvody (OLAF) při čerpání peněz z fondů EU. Výčet však stačil pouze na 3 odstavce. A to přesto, že zpráva kritizuje fakt, že Maďarsko je největším příjemcem evropských dotací v přepočtu na obyvatele. Jeho příjmy ze společné zemědělské politiky EU a z dotací na výstavbu infrastruktury tvoří 4,4 % HDP.

Skutečným důvodem, proč výbor navrhuje europarlamentu zahájení trestného řízení proti Maďarsku, jsou jeho změny legislativy, které se týkají migrace a nevládních neziskových organizací. Maďarsko je ve zprávě kritizováno za restriktivní opatření vůči migrantům. Zvláštní body „obvinění“ se týkají nového maďarského zákona, který zavedl trestný čin napomáhání k nelegálnímu vstupu na území státu. Zpravodajka Maďarsku vyčetla, že zákon je zaměřen především proti nevládním neziskovým organizacím, které pomáhají migrantům.

Maďarsko je ve výborové zprávě obviňováno i z omezování svobody vyznání. Předmětem kritiky je zejména nový zákon o sdružování v církvích, jehož podmínky znemožnily úřední registraci náboženského společenství muslimů jako oficiální církve.

Samostatnou kapitolu obvinění Maďarska zabral ve zpravodajské zprávě nový zákon, který způsobil odchod Středoevropské university z Maďarska. Vysoká škola, kterou založil a spolufinancuje miliardář maďarského původu George Soros, nedokázala splnit nové požadavky zákona a rozhodla se přestěhovat. Přestože ostatní vysoké školy nové zákonné požadavky splnily, tak výbor nový zákon považuje za omezení akademických svobod.

Kromě diskriminace muslimů výbor Maďarsku vyčítá i diskriminaci Romů. Proti tomuto závěru se chtěla veřejně ohradit romská europoslankyně zvolená v Maďarsku. Italský předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani (frakce Evropské lidové strany) jí však neumožnil vystoupit na obhajobu své země. Její příspěvek totiž nebyl započítán do kvót na jednotlivé kluby. V EP je debata výrazně omezena. Vystoupit nemůže kterýkoli poslanec. Každé frakci je přidělena kvóta řečnických minut. A mluvit může pouze ten, kdo je zmocněn vedením frakce. Evropský parlament si však za toto omezování svobody projevu volených zástupců, které je v kuloárech označováno jako Demokracie s r. o., nikdo oficiálně veřejně nedovolí kritizovat.

Jak si europoslanci představují dialog a debatu v praxi, předvedli při vystoupení maďarského premiéra Viktora Orbána. Socialisté a liberálové, kteří dohromady tvoří prointegrační většinu, hned na začátku Orbánova projevu odešli ze sálu. Maďarský premiér na ně reagoval slovy: „Vím, že jste si již udělali svůj názor. Vím, že většina z vás schválí zprávu. A vím, že váš názor se nezmění ani mým vystoupením. Přesto jsem sem před vás přišel.“ 

Výboru a jeho zpravodajce, kteří předložili návrh obvinění Maďarska, vytkl 37 závažných faktických chyb. Dodal, že jeho ministr zahraničí Péter Szijjártó (FIDESZ) nechal v pondělí všem poslancům doručit právní rozklad o 108 stranách, který vyvrací všechny nepravdy a nepřesnosti uvedené ve zprávě.

Orbán zkritizoval výbor za to, že nejel prozkoumat situaci na místo. „Byla naplánována inspekční cesta, která měla vyšetřit situaci na místě. Členové inspekčního týmu měli řešit všechny sporné otázky s maďarskými úřady. Měli jsme dostat šanci otázky vysvětlit. Proč byla tato cesta zrušena?“ ptal se maďarský premiér. Odpovědi se mu však nedostalo.

V obhajobě země uvedl, že „zpráva je neuctivá vůči Maďarům, předvádí dvojí metr a zneužití moci“. Evropský parlament podle něj v případě jejího schválení překračuje své pravomoci a porušuje evropské smlouvy.

Předseda maďarské vlády poté europoslance upozornil, že svým hlasováním nebudou soudit vládu, ale zemi a její lid. „Posuzujete Maďarsko, které je součástí rodiny křesťanských národů v Evropě již 1000 let. Maďarsko, které se svou prací, a když to bylo nutné, i svou krví účastnilo psaní naší impozantní evropské historie. Maďarsko, které se vzbouřilo a zvedlo zbraně proti největší armádě své doby – sovětské armádě,“ upozornil Orbán. Maďarsko podle něj bojovalo za svobodu a demokracii. „Stojím zde a vidím, že ti, kteří obviňují Maďarsko, jsou ti, kteří demokracii zdědili a kteří nikdy nemuseli pro svobodu osobně riskovat. A právě oni dnes chtějí odsoudit maďarské bojovníky za svobodu, demokraty a antikomunisty,“ prohlásil maďarský premiér.

Ve svém projevu dále uvedl, že v Maďarsku demokracie a svoboda nejsou jen otázkou politickou, ale morální. „Berete na sebe velkou odpovědnost, když jste se poprvé v historii EU rozhodli vyloučit evropský lid z evropského rozhodování, abyste zbavili Maďarsko zastupování jeho zájmů v evropské rodině, k níž patří,“ varoval Orbán.

Upozornil, že pokud skutečně toužíme po jednotě v naší rozmanitosti, pak rozdíly nemohou sloužit jako záminka k stigmatizaci země a k jejímu vyloučení ze společného rozhodování.

„Nikdy bychom se snižovali k tomu, abychom umlčeli ty, kteří s námi nesouhlasí,“ řekl Orbán

„Máme různé představy o křesťanském charakteru Evropy, o úloze národů a národních kulturách. O zásadách a poslání rodiny uvažujeme jinak. A naše opozice je stěžejní v otázce migrace,“ vypočítával maďarský premiér. Poslancům připomněl, že jeho země se v době neštěstí východního Německa zachovala jako společník a otevřela své hranice.

Vzápětí upozornil na paradox, že Maďarsko je nyní souzeno za to, že bránilo Evropu. „Bránili jsme Maďarsko a tím jsme bránili Evropu. Dnes je to poprvé v dějinách EU, kdy společenství odsuzuje své vlastní pohraniční stráže,“ varoval poslance Orbán. Veřejně tak upozornil na to, že žalobci chtějí odsoudit Maďarsko, „protože Maďaři se rozhodli, že naše vlast nebude přistěhovaleckou zemí. S náležitým respektem, ale s nejvyšší pevností odmítám hrozby proimigračních sil, jejich vydírání a hanobení Maďarska,“ uvedl premiér Orbán. Celé obvinění je podle něj založené na lži. Svůj projev uzavřel slovy, že každý národ a členský stát má právo rozhodnout, jak uspořádat svůj život ve vlastní zemi. Bráníme naše hranice a my sami rozhodneme, s kým žijeme. Postavili jsme bariéru a zastavili stovky tisíc migrantů. My jsme připraveni na evropské volby příští rok, kdy konečně lidé budou moci rozhodnout o budoucnosti Evropy a budou moci vrátit demokracii zpět do evropské politiky.“

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Martin Kunštek

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Tohle se prostě nedělá! Přední expert ví více o kauze Babiš a o tom, co vysílá ČT

14:11 Tohle se prostě nedělá! Přední expert ví více o kauze Babiš a o tom, co vysílá ČT

ROZHOVOR Mediální lektor, manažer, pedagog a marketér Vadim Petrov ml. přinesl pro ParlamentníListy.…