Jak se Evropa postaví k ruským požadavkům na platbu za plyn v rublech? Tolik vzývaná jednota v odmítnutí údajně vyděračských podmínek Moskvy se v EU hroutí jako domeček z karet. Rakousko, Německo, Maďarsko a nejspíš i další země už platí nebo se chystají v rublech platit, byť nepřímo. Někteří čeští politici to ostře kritizují a vyzývají k tomu, aby celá EU platby v rublech odmítla. Jenže už neříkají, co by stát dělal, kdyby v reakci na to Rusové dodávky plynu zastavili, jako to udělali Polsku a Bulharsku.
Podporujete vládní výzvu k udávání tzv. dezinformací?Anketa
„Mezi největší problémy současných politiků patří to, že nemluví k věci,“ uvádí k tomu Erik Best. „Základní problém v případě plynu má být v tom, že státy za plyn sice platí v původní měně, eurech nebo dolarech, ale hned ty peníze budou převedeny na rublový účet. Důvod je prostý, aby se Rusko vyhnulo možnosti zabavení či zmrazení dolarů či eur. Ve středu vystoupila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a říkala, že platba v rublech je porušení sankcí. Šlo o klíčové vystoupení, ale nebylo jasné, jak to myslí,“ uvažuje.
Přímo v rublech prý nebude platit nikdo. „Státy za plyn zaplatí v eurech nebo dolarech a až následně budou tyto peníze převedeny na rublové účty. Takže nakonec platba Rusku dorazí v rublech, ale původní evropské podniky zaplatí svou měnou. Evropská komise mluví o porušení sankcí, ale neříká přesně co, tedy zda tím myslí i tenhle platební mechanismus. Přitom je to naprosto klíčové. Pokud skutečně měla na mysli, že porušení sankcí je platba v eurech a následné převedení na rublový účet, pak Maďarsko, Rakousko a nejspíš i Německo porušují sankce, což nemůže obstát. Buď v tom nemohou pokračovat, nebo musí Brusel změnit interpretaci. Proto si myslím, že přijde konfrontace mezi Evropskou komisí a těmito státy či jejich firmami, které reálně ten plyn kupují,“ předpovídá politický analytik.
„Vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška říká, že je pouze otázkou času, kdy Rusko nám všem plyn vypne. Proč by ho ale Rusko vypnulo? Jedině pokud nebude dostávat platby v rublech. Hlavní odběratelé, Rakousko, Německo, Maďarsko, říkají, že na ruské podmínky přistoupí. Přitom Bartuška mluví o vypínání, takže očekává nějaký konflikt a může to souviset s výroky Von der Leyenové. Ano, je možné, že to skončí pouze jako slovní cvičení a nakonec budou přijaty ruské podmínky. Spíš si to ale nemyslím, protože pak by politici včetně paní Von der Leyenové mluvili k věci už od počátku. Možné je, že nějaký konflikt přijde, ale teď byl pouze o měsíc oddálen, protože zatím některé státy v rublech platí a při další faktuře se o tom bude opět mluvit. Chvíli bude klid, protože byl účet zaplacen a za tři týdny se to začne urgentně řešit znovu na úrovni EU. Nakonec bude podle mě střet dost významný a bude to mít vliv na českou politiku. Fialova vláda může zůstat stabilní, ale pouze pokud bude proudit plyn. Jakmile by plyn přestal téct, nastane úplně jiná situace,“ varuje Best.
Fotogalerie: - Žádné peníze psychoputinovi
Česká republika jako taková podle jeho slov vliv na konečné unijní rozhodnutí o případném konci odběru ruského plynu nemá. „Nicméně určití politici jako ministr zahraničí Lipavský, europoslanec Zdechovský nebo ministr Bek dělají co můžou, aby vytvořili dojem, že je naší morální povinností ruský plyn vypnout. Říkají, že překážkou k tomu je Německo. Přesně o to jde. Zároveň ale lavírují, protože nemají žádnou odpověď na otázku, co budeme dělat, když bude plyn skutečně vypnut. Když Lipavský říká, že v šestém balíku chce podstatně přísnější sankce, rozumí se tím i vypnutí plynu. Pokud se ho na to ale přímo zeptáte, řekne, že je to těžká otázka. Totéž Mikuláš Bek. Říká, že Němci by měli se sankcemi a zbraněmi přidat, ale pak řekne, že otázka plynu je pro nás těžká. Chtějí využít téma, aby tlačili na veřejné mínění a na Německo, řešení ale nemají. Žádné řešení totiž neexistuje,“ shrnuje Erik Best.
„Tím se vracím k tomu, že politici nemluví k věci. Mají říct: uvědomujete si, co znamená vypnout Rusku plyn? Znamená to vypnout velkou část českého průmyslu. Jenže místo toho jen ujišťují voliče, že to bude dobré, že si najdeme cestičku, že jednáme s Amerikou a Norskem, ale to je celé. Neříkají fakta. Neříkají, že v tuto chvíli nemáme jinou možnost než odebírat ruský plyn,“ konstatuje jednoznačně.
Pozici české vlády může podle jeho mínění do budoucna změnit postoj největších českých byznysových skupin a průmyslových podniků. „Jenže zatím se nevyjadřují, bojí se vystupovat veřejně. Zatím o rizicích mluví jen pár podnikatelů, nějaký majitel sklárny například, ale to je málo. Ti největší a známí zatím nemluví. Zajímalo by mě, kolik procent těchto firem podporuje tuto politiku vlády a kolik nikoliv. Známe příklad majitele Jablotronu Dalibora Dědka, který vystupuje na podporu všech sankcí a restrikcí. Chtěl bych vidět, kolik takových Dědků v naší republice je. Podle mě málo, většina bude mít opačný postoj. Pan Dědek je možná výjimečný v tom, že je blízko důchodovému věku, má úspěšný podnik, hodně peněz a je evidentně připraven o to přijít a propaguje aktuální politiku. Podle mě bude výjimkou. Může přijít moment, kdy se tyto podniky začnou ozývat,“ míní analytik.
„Jakmile přijde něco konkrétnějšího, například vedení EU řekne, že Německo porušuje pravidla platbou v rublech a musí s tím skončit, může přijít něco jako ‚vzpoura‘ byznysu. Pokud Brusel řekne o Maďarsku, že porušuje pravidla, má to úplně jiný význam, než pokud by to zaznělo o Německu. Začalo by to posilovat ochotu tamních průmyslníků, ale i našich a třeba rakouských či slovenských, jít proti EU. Řekli by, že sice souhlasí s tím, že musíme trestat Rusko, ale vy v Bruselu tvrdíte, že cílem je potrestat Rusko víc než nás samotné a tato vaše cesta povede k opaku. Zároveň s tím jistě budou podniky mít své důkladné analýzy, co by konec ruského plynu způsobil. Jakmile přijde pocit, že se k ukončení odběru ruského plynu přibližujeme, dodá to podstatně vyšší odvahu byznysu mluvit do médií a říkat všechno na rovinu. Začali by křičet na ty politiky, kteří mluví jen o morálním hledisku, ale neberou už v úvahu, co by to znamenalo pro nás, a tedy i morálně pro české zájmy. Otázka zní, chceme zničit několik set let trvající tradici českého průmyslu? Chceme to zlikvidovat bez ohledu na důsledky? Politici o tomhle přímo nemluví, naopak to chtějí zamaskovat, aby o tom nemuseli mluvit, a skrytě někteří chtějí, aby k tomu nedošlo a nemuseli to vysvětlovat. Ať to tak je, nebo ne, neříkají to lidem. Důležité ve vztahu k byznysu a průmyslu je to, že nestačí, aby se vzbouřilo toto odvětví pouze u nás. Musí to přijít také z Německa, aby to mělo sílu a mohlo to zvrátit plán EU,“ má jasno Erik Best.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
