Hrozivý strach z Okamury, estébáci, ODSáci a výhrůžka premiéra Sobotky. Zdeněk Zbořil má jasno

20.01.2014 13:56

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Neúměrnou pozornost věnovala Česká televize podle politologa Zdeňka Zbořila víkendovému kongresu ODS, který nebyl ničím jiným než halasným oznámením toho, že se strana mění. Zamýšlí se také nad tím, proč mají média i zavedené politické strany tolik spadeno na předsedu hnutí Úsvit Tomio Okamuru.

Hrozivý strach z Okamury, estébáci, ODSáci a výhrůžka premiéra Sobotky. Zdeněk Zbořil má jasno
Foto: Zbyněk Pecák
Popisek: Zdeněk Zbořil

Víkendovému kongresu ODS v Olomouci byla podle politologa Zdeňka Zbořila věnována Českou televizí až neúměrná pozornost vzhledem k jeho významu. „Kongres byl jen jakýmsi halasným oznámením, že se ODS mění téměř od základu dle slov nového pana předsedy, ale na to, zda tomu tak opravdu je, si musíme počkat. Protože těch několik hořkých hlasů, které tam zazněly třeba z úst Miroslavy Němcové, tak svědčí o tom, že ta situace není tak klidná, jak se snažil Petr Fiala s tím svým akademickým vystoupením prezentovat,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Zdeněk Zbořil.

ODS od personálního zemětřesení ve vedení očekává, že by jí mohlo pomoci změnit pohled veřejnosti. „Ale nejenom ti kritizovaní – tím myslím Mirka Topolánka, Petra Nečase, ale i paní Němcovou – zanechali za sebou spoustu stop, které není jen tak jednoduché zahladit tím, že jim Petr Fiala poděkoval za jejich usilovnou práci. Určitě se v nejbližších dnech budou někteří členové a voliči ODS opatrně rozhlížet, co změna přinese, a určitě budou naplněni optimismem. Ale voliči byli tolikrát zklamáni a jejich očekávání tolikrát nenaplněna, že po vlně počátečního optimismu může přijít nová vlna nové deziluze,“ míní politolog.

Nechme ministryni, ať ukáže, že není jen splněnou kvótou ženské účasti

Zcela jiné a mnohem příjemnější starosti má tradiční rival občanských demokratů ČSSD. Její předseda Bohuslav Sobotka byl v pátek jmenován premiérem a v tomto týdnu plánuje přinést prezidentu Miloši Zemanovi jména lidí, jimiž se obklopí v nové vládě. „Kupříkladu vystoupení paní Válkové ve včerejších Otázkách Václava Moravce bylo svěží a ve srovnání s jejími předchůdci Blažkem, Pospíšilem či Němcem i sympatické. A bylo vidět, že dámy okolo rezortu spravedlnosti jsou na vyšší úrovni než jejich mužští předchůdci,“ tvrdí Zdeněk Zbořil.

Jako poslední se do vládní sestavy dostala kandidátka na pozici ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová, jež prošla Sobotkovým sítem z pěti vybíraných žen. „Uvidíme, zda se jedná jenom o to, aby také ČSSD přišla s nějakou ženou do vlády, nebo zda se jedná o nějakou zkušenost, kterou s ní mají. Na seminářích a fórech ČSSD prezentovala budoucí ministryně názory, které nebyly v ČSSD tak běžné. Bude tedy zajímavé sledovat, zda se je bude i pokoušet uvádět do praxe, nebo zda chce mít ČSSD jen splněnou nějakou kvótu ženské účasti,“ poznamenává politolog.

Sobotkovo decentní ohlášení noci dlouhých nožů

Příchod nových tváří do vedení ministerstev budou zcela jistě provázet změny na postech náměstků, dalších vysokých úředníků, ale i v čele státem ovládaných firem. „Prohlášení Bohuslava Sobotky, že nová vláda bude prověřovat personální změny učiněné Rusnokovým kabinetem, musíme číst ne snad jako Topolánkovo ohlášení noci dlouhých nožů, protože kultura pana Sobotky je jiná než Mirka Topolánka, ale jako oznámení, že už se jedná o výměnách nejenom na ministerstvech, ale i v různých státních a polostátních institucích, na které nová vláda může dosáhnout,“ upozorňuje Zdeněk Zbořil.

Nejen vzniklou koalici, ale celou sněmovnu čeká tento týden mimořádná schůze, na níž se bude v prvním čtení projednávat služební zákon. Už jeho samotné projednávání odmítá TOP 09, podle níž se překrucuje právo kvůli jednomu člověku, aby se mohl stát členem vlády. „To je sice pravda, ale vzpomeňme na to, jak se znásilňovalo právo v době, kdy bylo potřeba udržet koaliční vládu Mirka Topolánka s předsedou KDU-ČSL Jiřím Čunkem coby ministrem pro místní rozvoj, jak se právo kroutilo i v jiných případech,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Lustrační zákon je stejný jako ty ostatní. Když je třeba, tak neplatí

Na konkrétním příkladu schválení služebního zákona v prvním čtení jako podmínky, kterou si dal prezident republiky, považuje politolog za zajímavé to, že když se chce, tak lustrační zákon platí a jindy neplatí. „Stejně jako jiné zákony a vlastně se nad tím nikdo nepozastavuje, že ministr financí je na tom z hlediska posuzování důvěryhodnosti podle lustračního zákona lépe než kdejaký vedoucí pracovník na té nejnižší úrovni státní správy nebo jiných institucí, škol a podobně,“ konstatuje Zdeněk Zbořil.

Jiří Čunek

  • KDU-ČSL
  • ANO křesťanským hodnotám
  • senátor

„Z televize Nova musel odejít pan Voříšek, ale když je třeba, tak se nad lustračním zákonem přivře nejprve jedno oko, pak se zavřou obě, ačkoli byl tak striktně prosazován, když bylo třeba, v celém posledním třiadvacetiletí. Kritika je jednak namístě, ale jednak bychom se měli zamyslet nad tím, zda je ten zákon vůbec dodržován. Prověrky od vyhrazené až po přísně tajné spotřebovávají spoustu energie, peněz a pracovníků téměř tajných organizací, ale ukazuje se, že když je třeba, tak se na ně dá zapomenout,“ podotýká politolog.

Šéf Úsvitu čekal od České televize kýbl smyšlené špíny

Agentura CVVM zveřejnila v uplynulém týdnu výsledek průzkumu o nejdůvěryhodnějšího českého politika, a protože se jím stal předseda hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamura, nemohla to některá jemu ne příliš nakloněná média nechat jen tak. „Dnes večer na mě vylijí první kýbl smyšlené špíny na politickou objednávku,“ napsal Tomio Okamura na svém facebookovém profilu v neděli před vysíláním pořadu České televize 168 hodin. Z reportáže, kterou o něm ČT natočila, si divák nejspíš odnesl to, že sbírá politické body razantními frázemi a že se ještě nestihl politicky ušpinit.

Tomio Okamura

  • SPD
  • Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD)
  • místopředseda PS PČR

Na šéfa Úsvitu mají média spadeno už od jeho vstupu do politiky a jeho požadavky na referendum, boj s korupcí či výrok o vystěhování Romů na ně působí jak červený hadr na býka. „Od dob republikánů doktora Sládka si média vždy hledají tzv. extremistu. Dnes se ho tak už bojí označit, a tak je brán jako politický radikál, který se vymyká běžnému standardu. Pan Okamura ale na sebe upozorňoval dávno před tím, než se rozhodl jít do politiky, svojí kritikou způsobu vládnutí v České republice,“ připomíná Zdeněk Zbořil.

Okamura působí jako zástupný terč za hnutí ANO Andreje Babiše

Tehdy to sice vzrušovalo veřejnost, ale novináře to nechávalo klidným. „To až do okamžiku, kdy se pan Okamura rozhodl vstoupit do politiky, a toho se všichni – zdá se – vylekali. A snaží se ulovit každé jeho chybně vyřčené slovo,“ zdůrazňuje politolog, že Tomio Okamura a další podobně smýšlející lidé jsou vnímáni jako nebezpečí, že mohou způsobit nějaké odchýlení od systému, kterému u nás říkáme demokratický stát, ale k němuž máme pořád daleko.

Další důvod, proč útočit na Tomio Okamuru, lze hledat v tom, že působí jako zástupný terč za hnutí ANO Andreje Babiše. „Útočit na ANO, které je významným konstitutivním prvkem koalice, by otřáslo celým projektem koaliční vlády. Proto je tu ten náhradní cíl pan Okamura, podnikatel, který vstoupil do politiky jenom jako kritik politického systému a způsobu vládnutí. Ale to, že se na něho útočí, naopak dokonce Úsvitu i panu Okamurovi dělá lacinou politickou reklamu a propaguje tak jeho názory a postoje, o kterých bychom se jinak ani nic nedozvěděli,“ domnívá se Zdeněk Zbořil.

O demokratičnosti zavedených stran je nutné vážně pochybovat

Šéf Úsvitu je novináři s oblibou nálepkován, což ve zmíněném pořadu 168 hodin potvrdil komentátor týdeníku Reflex Bohumil Pečinka. „Okamura je typ antisystémového politika. On nechce reformovat systém, ale on ho chce narušit,“ prohlásil v ČT Bohumil Pečinka. „Kritika původně od pana Okamury a později od jeho politického hnutí je skutečně antisystémová. Do jisté míry shodná s hnutím ANO, to nejsou zavedené strany s nějakou tradicí. Ta kritika působí neklid v řadách už zavedených stran,“ vysvětluje Zdeněk Zbořil, proč je šéf Úsvitu vytlačován na okraj politického spektra.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

Zavedené strany v něm vnímají něco nového a podobně jako prezidenta Miloše Zemana či dříve Věci veřejné, kdo se stavěl výrazně kriticky vůči politice stávajících politických stran, tak i Tomio Okamuru prezentují jako antidemokratický prvek. „Ostatní strany se domnívají, že se chovají demokraticky jenom proto, že jsou v Parlamentu příliš dlouho. Ale kdybychom si probrali všechny možné aféry, do kterých se ty politické strany zapletly, tak bychom o té jejich demokratičnosti museli vážně pochybovat,“ dodává pro ParlamentníListy.cz politolog Zdeněk Zbořil.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ben Kuras: Merkelová splnila zadání KGB, koluje. USA? 15 milionů volebních lístků pryč

9:52 Ben Kuras: Merkelová splnila zadání KGB, koluje. USA? 15 milionů volebních lístků pryč

OBZOR BENJAMINA KURASE „Mezi německými vtipálky (ne že by jich bylo hodně) se šíří komentář, že Merk…