Bouřlivá debata se rozjela v Partii na Primě. Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová zdůraznila, že válku nikdo nechce a vyzvala k přijetí Ukrajiny a Gruzie do NATO.
„Vzhledem k omezené roli strany Pirátů v české politice, a dokonce trochu i s ohledem na jméno této strany, k její malé oblibě u občanů ČR a omezené důvěryhodnosti dokonce u jejích vládních koaličních partnerů, bychom měli slova europoslankyně Gregorové brát vážně,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil. „Teď jenom, která slova? Ta, že válku nikdo nechce, nebo že by dvě země bývalé ‚socialistické a svazové republiky‘ měly být přijaty do Severoatlantické aliance, kterou většina jejích obdivovatelů dávno považuje za území, stát nad státy, ‚Zemi a stát‘, které Spojené státy vyzbrojují svými sice jen zbraněmi s prošlou garanční lhůtou, ale přece jen zařízeními použitelnými k vedení války,“ dodává a doplňuje: „Slavnou poválečnou sochu Překovejme meče v pluhy věnovanou OSN paní europoslankyně asi nezná, to se dnes v Bruselu nenosí, ale mohla by vědět, že bez ohledu na tuto velkou myšlenku se po světě válčilo a válčí od té poslední nepřetržitě sedmdesát pět let a lidé umírali a umírají bez ohledu na ušlechtilá přání několika Pirátů, kteří předstírají, že nejsou nikým, ale chtějí být vším.“
Má prezident ČLK Milan Kubek vaši důvěru?Anketa
Jinde si pamatují miliony mrtvých z druhé světové
„Ukažme Vladimiru Putinovi, že se nic strašného nestane,“ uvedla také Gregorová. A co by nastalo, pokud by se její scénář, tedy Ukrajina a Gruzie by se teď staly členy NATO, naplnil? „Nejsem si jistý, zda V. V. Putin a nukleárními zbraněmi vyzbrojené Rusko nebo dokonce Čína uvěří, že by se nic strašného nestalo, jak tvrdí paní europoslankyně, protože o těch 28 mil. obětí druhé světové války sice ona mnoho neví, ale jinde si pamatují, kdo jenom z Evropy byl za ně odpovědný,“ dodává.
Když si uvědomíme, že základny NATO jsou na hranicích Ruské federace, kterou Piráti chtějí přesvědčit, že se nic strašného nestane, měla by podle Zbořila ctihodná europoslankyně vysvětlit, co považuje nebo nepovažuje za „strašné“. „Kolik a kde viděla lidi umírat jen proto, že někdo zatoužil po jejich zemi, kde žijí po staletí. A proč jim jejich přírodní bohatství tak závidíme, že je chceme zatáhnout do dalších válek pod záminkou členství v NATO, jejichž první článek smlouvy paní poslankyně zřejmě také asi nikdy nečetla,“ podotýká.
Podle poslance Ondřeje Koláře by se neměla konat olympiáda v Číně. Dojde totiž k politizaci olympijských her. Vyjadřoval se k tomu také v Partii.
„To je sice legitimní názor, který nelze zakázat žádnému politickému nebo sportovnímu analfabetovi, jenom bychom mohli pana poslance upozornit, že se trochu opozdil. Jak říká dobrý voják Švejk, jako Napoleon u Waterloo, a může skončit jako on se stejnou slávou.
Přitom stačilo jen začít o této věci mluvit alespoň už před čtyřmi lety a nečekat, až bude několik dní do zahájení her,“ komentuje Zbořil. „Nebo pan poslanec mohl, podobně jako Miroslav Kalousek kdysi v Ruzyni, zabránit svým tělem odletu korejského letadla s českými olympioniky a jejich doprovodem do míst konání ZOH. Jistě by si vysloužil jejich obdiv. Takto ale jen dosáhl toho, že vysvětlil české politické elitě, proč nemá do Číny letět, a jistě si tím vysloužil její obdiv,“ říká politolog. „I když na druhé straně, možná se ani on, ani jeho kolegové do Číny už dlouho nepodívají, jako jejich litevští kolegové ve zbrani, a budeme se muset starat o to, ve které zemi příští ZOH budou. A být citliví k dodržování lidských práv, protože v současném světě takových míst moc není. Dokonce ani v Evropě, kde sice ještě nemáme Guantanámo, ale policejní síly umějí vysvětlovat demonstrantům proti očkování, co to je svoboda a demokracie těmi nejbrutálnějšími způsoby,“ dodal.
Vytrácení se „amerického snu“ pokračuje
Německo zůstává v souvislosti s ukrajinskou krizí opatrné. „Zda se něco někde pohne, opravdu nevím. Vytrácení se ‚amerického snu‘ pokračuje ve velkém stylu, někteří pozorovatelé sociální a ekonomické skutečnosti ve Spojených státech jsou tak skeptičtí, že by je lidé jako paní Jourová a Policie ČR mohli ve svých projevech označit bez problémů za dezinformátory,“ říká Zbořil. Německá ekonomika, pokud můžeme požít toto zjednodušující označení, potřebuje, jak zdůrazňuje Zbořil, suroviny i pro svůj nákladný Zelený úděl. Rusko-německé vztahy procházejí různými peripetiemi nejméně posledních 250 let, aby se v nich mohly hledat modely různých konfrontací, konfliktů, ale i spolupráce. „Přitom se zde nezapomíná, že na území SRN jsou „dočasně umístěny“ jednotky americké armády nepřetržitě od roku 1945, a proto, když vysoký velitel německého námořnictva na polooficiálním jednání řekne něco, co se nelíbí ve Washingtonu nebo v Kyjevě, musí sám rád podat demisi a odejít do minulosti,“ dodává.
Možná že je vše ale ještě jednodušší. „Kyjevské dobrodružství musí někdo finančně podpořit a v Německu je hodně lidí, kteří si to nepřejí. Konečně i u nás a na Slovensku se brzy dovíme, kdo tuhle rundu zaplatí,“ říká Zbořil.
Okamurova klička je upozornění občanům
Poslanci se dohadují o korespondenčním hlasování. Šéf poslaneckého klubu TOP 09 poslanec Jan Jakob hovořil o „Okamurově kličce“. „Zástupce TOP 09 nemusí nikomu nic vysvětlovat. Ani vlastně poslancům za SPD. Ta ‚Okamurova klička‘ je jen dočasně působící upozornění občanů na to, co vlastně všichni vědí. Členové pětikoalice o této věci nemusí ani diskutovat. Dostali se ke své úloze v Poslanecké sněmovně trikem a musí hledat další a další způsoby, jak si toto postavení udržet. Zatím jim pomáhá i ústavní soud, ale to nemusí trvat dlouho,“ říká politolog. „Já považuji ‚korespondenční hlasování‘ za znevážení voleb, protože je to jediný akt, kterého se může, ale také nemusí, osobně zúčastnit občan odpovídajícího věku a občanské bezúhonnosti. A protože nevíme, jak se ověřují tyto dvě náležitosti třeba na Floridě, v Karibiku nebo na Kypru, natož v Kazachstánu nebo v Gruzii, raději bych před tímto doporučením ‚vrchnostenské demokracie‘ (podle varování sociologa Petra Saka) varoval,“ dodal.
Psali jsme:
První větší povolební veřejné shromáždění
V neděli zaplnily Václavské náměstí tisíce lidí. „Vláda nesmí rozeštvávat lidi“, „Jsme Češi, my se nevzdáváme. Nikdy!“ Takové byly vidět transparenty. Lidé vyjadřovali nespokojenost s opatřeními.
„Bylo to první větší povolební veřejné shromáždění, které kriticky demonstrovalo svůj nesouhlas nejen proti vládě, ale i chování některých politiků a jejich veřejnému vystupování,“ říká Zbořil. Podotýká, že zpravodajství o tomto shromáždění nebylo příliš vypovídající o jeho povaze. „Přece se dá konstatovat, že se protestovalo a vyjadřovala nespokojenost s několika různými věcmi. Od očkování a testování proti covidu, přes různě proměnlivá rozhodnutí MZ, až po připravovanou novelu tzv. pandemického zákona. Někteří demonstranti upozorňovali i na aroganci některých poslanců a jejich ovlivňování zahraniční politiky, ale v zásadě šlo o kritiku vlády, za kterou jen někteří mohli slyšet hlasy upozorňující na podivné hrátky okolo státního rozpočtu a za ním tušené snižování životní úrovně různých skupin obyvatelstva,“ popisuje. „Nezaznamenal jsem, na rozdíl od zpravodajství z posledního Malostranského náměstí, žádné šibenice a hrozby a volání po trestní odpovědnosti. Ale to ještě neznamená, že nebylo možné přehlédnout skryté výzvy k nenávisti a zášti. Na rozdíl od minulých demonstrací chyběli herci, herečky, hudební skupiny a dokonce i herci z řad duchovního stavu, a tak si dovolím konstatovat, že šlo jen o nesmělý náznak občanské neposlušnosti v nevelkém rozsahu,“ komentuje Zbořil. Až příští dny, nebo dokonce týdny ukážou, zda se někomu na ulici skutečně chce, anebo zda zase zůstane jenom u výkřiků a slov.
A jestli budou demonstrace dál sílit nebo naopak? „Předpokládám, že by nemuselo docházet k velkému napětí, pokud se podaří vládě zaujmout nějaké stanovisko k energetické krizi a podílu EU na tomto zlořádu. A také, pokud se někteří vládní politici a jejich patroni v Bruselu dokážou vyvarovat neuvěřitelné ‚pýchy moci‘ (cit. podle Fulbrighta) neosobností typu pana Lipavského, Langšádlové, Rakušana, mlčenlivého Stanjury, ale i členů PS PČR Farského, Pekarové Adamové etc.,“ uvedl Zbořil. „Předpokládané hnutí občanské neposlušnosti ale zatím nemá společný cíl, symbol nenávisti a snadný, byť smyšlený cíl svého hněvu. Proto předpokládám, že demonstrací, zejména v Praze, nebude přibývat, ačkoli pražská městská koalice se snaží, aby tomu tak bylo,“ dodal.
Pandemický zákon: záminka k dobývání pozic
V úterý bude Sněmovna projednávat pandemický zákon. „Nevím, zda půjde jenom o obstrukce, jak je už předem avizovala SPD, ale jistě dojde na procedurální otázky, které mohou podstatně omezit kvasi-demokratické zásady pracovního pořádku Sněmovny. Asi bychom se nemuseli divit ani Petru Fialovi, kdyby opět projevil svůj vztah k českému parlamentarismu svým dnes už veřejně známým způsobem, tj. mlčením, ale možná, že ho budou následovat i další poslanci a jejich publikum,“ říká politolog. „Pandemický zákon, předpokládám, bude jen další příležitostí nebo i záminkou k dobývání pozic v Poslanecké sněmovně a s velkou pravděpodobností to žádné, jak se dnes říká benefity, občanům ČR nepřinese,“ dodává.
Koncesionářské poplatky? Inflace je dobrý argument, ale…
Emoce rozvířily také úvahy o navýšení koncesionářských poplatků. Nezvyšovaly se od roku 2008. Mělo by tedy dojít k valorizaci? „Protože je hospodaření ČT trvale neprůhledné a neznámé, chtělo by se na vaši otázku odpovědět, že nikoliv. Současná pětikoalice, pokud se nerozpadne, je ale v otroctví ČT, která jí, jak říkají kritici této tzv. veřejnoprávní instituce, bere morálku. A tak se o tom nebude, ostatně jako vždy, rozhodovat před očima veřejnosti, ale v zákulisí. Inflace je sice dobrý argument pro zvyšování příjmů TV, ale nedobré jméno a snadná kritika televizních přehmatů se už dostává i na transparenty demonstrujících a může způsobit nějakou nepředpokládanou situaci,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
