Sté narozeniny republiky máme za sebou. Za jarmark, klouzající po povrchu, je označil i Institut Václava Klause. Byl to mix idylky a hororu. Dějin, zprzněných často až k nepoznání. Toho, co vzkazují doopravdy, se „elity“ děsí jako Lucifer kříže. A to je zpráva, z níž mrazí v zátylku. 

Za monarchie to byl „totáč“ jako řemen. Českých životů zahubil víc, než podraz „sladké Francie a hrdého Albionu“. Na dvě stě tisíc jen za I. světové války. Pobělohorský diktát nás vyraboval na kost. V kleštích politické, národnostní a náboženské diskriminace to bylo i pak. Trvat to ještě o kousek déle, končíme jako Lužičtí Srbové. Co z toho zaznělo v řachandě minulých dní? K Habsburkům byla shovívavá. Galantnější než ke všem, kdo za nás cedili krev pod srpem a kladivem.