„Samozřejmě nejdůležitější je sám fakt tohoto pozvání. Toho ostatního se můžeme jen domýšlet, což je konstatování, že o něm nic nevíme. Zejména tedy co to je ‚energetická a kybernetická bezpečnost‘. Pod tím si můžeme myslet, kdo co chceme. Např. zda Donald Trump mluvil nebo nemluvil o nákupu a prodeji něčeho z arzenálu stárnoucích ‚zbraňových systémů‘, jak se hezky v ČR říká. Anebo dokonce i o polozapomenuté základně v Brdech, kde je už dnes národní park. Ale nějaké místo by se tam jistě ještě našlo…,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil návštěvu premiéra v Bílém domě. „Budování amerických vojenských základen přece není jen nějaký deterent, ale také místo pro umístění vojenských dočasně nezaměstnaných tam, kde budou náklady na jejich ubytování hrazeny z místních zdrojů. Pořád je to pro Spojené státy lacinější, než kdyby bydleli někde v Nevadě nebo Utahu.
Snad bychom mohli zmínit návštěvu v Langley, z jejíhož přivítání se nová ředitelka CIA omluvila, ale to neznamená, že ji někdo nezastupoval. Oběma pánům se jistě dostalo informací, které ani v naší stále více odposlouchávané politice nemají k dispozici, a tak se možná i o sobě samých dozvěděli něco, co dosud nevěděli. Anebo se něco podobného dozvěděli o někom tady u nás doma,“ dodal.
Fotogalerie: - Obrázky v pařížských ulicích
„Věřím, že to bude jakýsi restart našich vztahů, protože tady dlouho nebyl ani prezident, ani premiér,“ uvedl před návštěvou premiér Andrej Babiš. „Jak také jinak upozornit na možný úspěch tohoto setkání dvou politiků, kteří si jsou jistě podobní, a to bez ohledu na to, co o nich píše Washington Post. Snad bychom nemuseli přehlížet ani humor obou politiků, se kterým se vyrovnávají s až zběsilou kritikou své politiky, která si za náhradní cíle už dokonce vybírá členy jejich rodin. O ‚restartu‘ lze jistě mluvit, ale musí s tím souhlasit především Velký bílý otec ve Washingtonu. Jinak odkazuji na minule vzpomenutý epigram Karla Havlíčka Borovského o vrabčáku a orlu,“ reagoval Zbořil.
Fakt, že na americké straně „stolu“ bylo obsazení nadmíru špičkové, je podle šéfredaktora serveru Info.cz Michala Půra jasný signál, že šlo o setkání, které má strategický význam. A právě z hlediska globální strategie je na něj prý třeba nahlížet. „Pokud bych měl hlavní vzkaz jednání přetlumočit maximálně srozumitelně, tak bych volil vyjádření, že Američané se Čechů chtěli zeptat, zda a případně jak velcí jsou jejich spojenci,“ míní. „Proto obě delegace probírají nepřeberné množství témat. Američané si tak zjišťují, zda s Českem mohou počítat, nejde vůbec o hloubku témat. Jde o postoje,“ má jasno šéfredaktor a připomíná, že americký prezident hovoří z pozice síly s někým, kdo má situaci ve své zemi pevně pod kontrolou. „Česko a zejména Babiš jsou pro tento účel ideální,“ podotkl. „Ta americká reprezentace byla skutečně zajímavá. Ale nejenom mně to připomíná verše Jiřího Suchého (kterými přebásnil Johanna W. Goetha) o pejskovi, který vyje na měsíček. Jeho pán se rozhoduje, zda ho nakopnout, nebo pohladit, ale důležité je, že podle svého rozhodnutí se snaží poznat sám sebe: Jsem dobrák, nebo ras, jak málo se znám! Takže pan šéfredaktor má pravdu zejména v tom, že jde o postoje,“ uvedl Zbořil.
Miroslava Macka zaujalo, že českého předsedu Babiše přijali v centrále CIA. Macek nabídl originální vysvětlení. „Bývalého agenta StB Babiše pozvali během návštěvy USA do CIA. Někteří se tomu diví. Zřejmě jen ti, kteří neviděli film Limonádový Joe, a neznají tedy větu ‚Padouch, nebo hrdina, my jsme jedna rodina‘,“ napsal glosátor. „Pan doktor Macek je známý svým humorem, ale možná že jako pracovitý překladatel shakespearovských her by nás mohl poučit, jak se u ‚věčně zeleného‘ anglického autora odehrávají tragédie nebo komedie, anebo zda to někdy nejsou také tragikomedie. Co kdyby se Andrej Babiš také dostal k Archivu Z nebo k ještě dalším pozoruhodnějším materiálům z let po roce 1989. Mohl by to být hezký americký dárek ke třicátému výročí velké sametové. Skoro by se dalo s ironií říct, že by to mohl být také takový malý ‚restart‘,“ komentuje politolog.
To byla luxusní zbraň, bohatě zdobená…
Kritickými slovy na adresu Andreje Babiše nešetřil ani europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer. Tomu se nelíbil ani dar, který český premiér Donaldu Trumpovi přivezl. „Jako by nestačilo, že premiér země, která je (snad) v Americe spojována s Václavem Havlem, je spolupracovník StB a bývalý komunista. Andrej Babiš ještě navíc prezidentovi USA přiveze jako dar pistoli... zajímalo by mne, kdo mu tohle na Facebooku poradil,“ poznamenal na sociální síti. Bývalý první místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek si ještě přisadil a zavzpomínal na samopal prezidenta Zemana. „Vývoj české politiky se dá ilustrovat také na dárcích nejvyšších politických představitelů americkým prezidentům. Václav Havel daroval Clintonovi saxofon s podpisem a pověstným srdcem, Babiš daroval Trumpovi pistoli s datem narození. Už fakt jen ten kalašnikov...,“ uvedl Ženíšek.
„Oba zmínění pánové zrovna nejiskří humorem. Ta pistole nebyla nějaká šestpětatřicítka, ale luxusní zbraň, bohatě zdobená. Ve Spojených státech to má svou symboliku. Možná pánové nechtějí chápat, stejně jako nerozumějí trojnásobnému rozhodnutí slovenských soudů a pozoruhodné rozhodnutí Ústavního soudu SR, podle kterého jsou bývalí důstojníci StB jako svědci nedůvěryhodní, a proto nesmějí svědčit ve prospěch Andreje Babiše, ale dokumenty, které pořídili, důvěryhodné jsou,“ reagoval Zbořil. „To, že pan Ženíšek nerozlišuje mezi pistolí a kalašnikovem, je zajímavá informace o jeho znalostech palných zbraní. Bylo by dobré vědět, kde ji nabyl. Rozhodně byl ale dárek od českého premiéra společensky na vyšší úrovni, než kdyby si Andrej Babiš z Bílého domu odnesl nějaké plnicí pero, které nabyl bezplatně,“ dodal.
Vondráček je „známý svým až mimořádně slušným vystupováním“
V době, kdy byl premiér ve Spojených státech amerických, řešili čeští politici hudební vystoupení Radka Vondráčka v Poslanecké sněmovně. Vyšlo totiž najevo, že předseda Sněmovny před Vánoci v roce 2017 vyskočil na pult předsedy Sněmovny a zahrál na kytaru pár písní. Informace o bujarém večírku Vondráček odmítá, využil prý jen s kolegou dobu, kdy byl sál v rekonstrukci. Za hudební vystoupení se omluvil s tím, že výzvám k rezignaci nevyhoví. „Jestliže se to někoho dotklo, omlouvám se mu,“ řekl pro rádio Frekvence 1 Vondráček. „Byla to přátelská rozlučka, taková nárazovka. Ty komentáře teď ale moc přátelské nejsou. Kdo mě má rád, tomu to nevadí. V životě jsem měl už lepší nápady. Bohužel tam nebylo pódium, tomu sálu by hudba slušela častěji,“ uvedl Vondráček.
„Pokud je mi z médií známé, byl v době dnes popularizovaného zpěvu a tanečku zasedací sál v rekonstrukci a mimo provoz. Nechci a ani nemohu být rozhodčím a dávat žlutou, nebo dokonce červenou kartu současnému předsedovi PS PČR, který je mi ale známý svým až mimořádně slušným vystupováním na veřejnosti,“ uvedl Zbořil. „Těm útlocitnějším bych připomenul, že tento sál, a za plného provozu, zažil skutečně skandální vystupování, opilecké potácení se a mumlání, za které se nikdo nikdy neomluvil. A pokud jde o hudební talenty, ti se skutečně v PS i v Senátu čas od času objevují, ale jak víme, někteří neumějí zazpívat, natož zahrát, ani českou státní hymnu,“ dodal.
Pravicová opozice chtěla skandál probírat na půdě Sněmovny, ale neuspěla. „Bylo to téma jen pro některé. Zejména pro ty, kteří se nesnaží o nic jiného, než nedostatek svých nápadů zakrývat věcmi nehodnými svého postavení. Zřejmě je pro některé z nich obtížné rozlišovat mezi podstatným a nepodstatným. A také snášet své porážky se ctí,“ podotkl politolog.
Bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová Vondráčka okamžitě vyzvala k rezignaci. Podrobněji hovořila o celé záležitosti v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Českého rozhlasu. „Pan Vondráček své kroky obhajuje. Poskakuje na památkově chráněném mobiliáři. Jeho omluva byla neomluvou... navíc by s ní ani nepřišel, kdyby mu ze zámoří nezavolal předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Pan Vondráček nepochopil, na jakém je místě, v jaké je funkci. A tudíž v ní nemá co dělat,“ sdělila Němcová. „Ten sál je starý 300 let,“ vzpomínala pak Němcová. „Nevěřím, že by někdo toleroval takové vyvádění na lavicích. Respekt k tomu místu nemusíte mít v zákoně, ale musíte to mít v sobě. A když to nemáte v sobě, nemůžete být v té funkci,“ podotkla. „Vladislavský korunovační sál na Pražském hradu je starší víc než 500 let a možná významnějším než všechny prostory ve Sněmovní dohromady. Přesto nedošlo k jeho zhroucení, když paní poslankyně se svými spolustraníky a přáteli narušila slavnostní okamžik prezidentova vystoupení. Nemohu si už vzpomenout, ale ani ji z Poslanecké sněmovny za to nikdo nevyháněl. Nedůstojné jsou útoky na pana Vondráčka právě z její strany, ale o tom si toho jistě dost leckde přečetla, a ti, kteří s ní hrubě nesouhlasili, nebyli jen čtenáři ParlamentníchListů.cz,“ uvedl Zbořil.
„Podle sobotního Práva to vypadá, že pan Faltýnek už je téměř odsouzen.“
V problémech je také první místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek. Nyní kvůli kauze Kapsch, kde měl údajně figurovat jako prostředník firmy, která přišla o výběr mýta na českých dálnicích a silnicích. Faltýnek přiznal, že se zástupci společnosti Kapsch jednal, stejně jako se zástupci Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Uvedl, že jeho cílem bylo vypsání tendru, aby Česká republika nemusela řešit, co dál s mýtem. Se zástupci Kapsche se scházel i poslanec a dřívější náměstek ministra dopravy Milan Feranec z hnutí ANO. Novinářům Faltýnek řekl, že jej policie kontaktovala a prohlédla jeho mobil. „Podle sobotního Práva to vypadá, že pan Faltýnek už je téměř odsouzen, podle Lidových novin, že za všechno může nějaká brněnská sekta,“ uvedl Zbořil. „Protože jsme už poučeni, jak se to u nás doma dělá, musíme být opatrnější. Dokonce si ani nedovolíme uvažovat o tom, že jde o nepřátelské skupiny uvnitř ČSSD a ANO (nezapomínejme na spíše pravidelné než správné stupňování špatný, horší, koaliční partner). Pokud jsou pravdivé jen některé informace o desítkách navštívených bytů a úřadů a o stovkách policistů do akce zapojených, a za předpokládaného mlčení příslušného státního zastupitelství, jde o velkou akci. Doufejme, že to zase nebude ‚něco na zakázku‘. Jako nezasvěceného mne na tom zajímá, že když už se zase něco dlouho odposlouchávalo, zda nejsem odposloucháván i já a zda je ta potřebná technika vyrobena v Číně nebo Spojených státech,“ dodal.
Psali jsme:
Český prezident Miloš Zeman pokládá nevpuštění člena ruské delegace do Česka za hloupou provokaci. Může to narušit hospodářskou spolupráci, uvedl Zeman v pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov. České úřady podle serveru Deník N nepustily do Česka muže z delegace ruského ministra průmyslu a obchodu Denise Manturova, který v pondělí přiletěl na návštěvu ČR. Podle serveru byl člen delegace na seznamu nežádoucích osob a je spolupracovníkem ruských tajných služeb. „Pan prezident má pravdu, že se podobné případy mezi státy, které udržují nikoliv nepřátelské diplomatické styky, řeší jinak. Stop ministrovi země, se kterou ještě neválčíme, je tak trochu urážka a nezdvořilost. Nebo také ukázka síly a sebevědomí, které česká strana chtěla předvést. Jsem téměř přesvědčený, že na to ruská vláda prostřednictvím své diplomacie odpoví. Jistý si ale nejsem, že zrovna Česká republika má velké možnosti, jak případné odpovědi čelit,“ reagoval politolog. „Snad mohlo MZV ČR poslat alespoň esemesku na Ministerstvo průmyslu a obchodu chvilku dřív. Takto to z venku vypadá, že si myslíme, že jsme s Ruskou federací ve válce, nebo alespoň na jejím začátku,“ dodal.
Ing. Miloš Zeman
Na toto téma otevřel diskusi i Václav Moravec v nedělních Otázkách v ČT. Předseda KSČM Vojtěch Filip k tomu uvedl: „Je to buď školácká chyba našeho Ministerstva vnitra a našich bezpečnostních složek, anebo je to akce někoho, kdo chtěl poškodit česko-ruské vztahy.“„Jestli jsme to věděli, tak jsme to měli řešit předtím, než ta komise sedla do letadla,“ pokračoval s tím, že takto se to většinou v diplomacii dělá. Šéfovi komunistů se zdá, že někdo chtěl poškodit česko-ruská jednání. „Protože jsem v předcházející odpovědi na vaši otázku vyslovil obdobný názor, mohu potvrdit jenom slova pana Vojtěcha Filipa, který se ostatně v RF pravidelně účastní i některých obchodních jednání, že má pravdu. A protože víme, jak to v posledních letech s kontrolou vztahů na nejrůznější obchodní úrovni chodí, hledal bych ty, kteří nám chtějí škodit, zejména mezi tzv. spojenci, a dokonce i mezi přáteli. Třeba jen v EU a v jejím okolí,“ uvedl Zbořil. „Když se o tom v OMV chtěli něco dozvědět, mohli se ptát nejen na MOP ČR (což pokládám, že bylo samozřejmostí), ale i v nějaké firmě, která se na ruském trhu ještě jakž takž drží všemi deseti,“ dodal.
_profil_top.jpg)
Sněmovní volby by nyní vyhrálo s velkým náskokem před ostatními stranami hnutí ANO. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ z přelomu února a března, jehož výsledky zveřejnila v neděli Česká televize. ANO by dostalo 31 procent hlasů. Druhé Piráty a třetí ODS by podpořil zhruba o polovinu menší podíl voličů. Zprávu převzala ČTK. Oproti předchozímu průzkumu Kantaru z letošního ledna se výsledky výrazněji nezměnily. Mírně posílily třeba hnutí Svoboda a přímá demokracie ze sedmi procent na 9,5 procenta nebo ČSSD z pěti procent na 6,5 procenta. Pětiprocentní hranici pro vstup do Sněmovny by přesáhli ještě komunisté s rovnými šesti procenty hlasů. Přesně na pěti procentech jsou Starostové. Lidovci ani TOP 09 by se do sněmovny nedostali.
„Myslím si, že dnes, více než předpokládané dva roky do voleb, nemají podobné průzkumy jiný význam než udržování pozornosti v zákulisí dohodnuté podpory nevolených elit několika politických stran. Aniž si to uvědomujeme, stále jsou prezentovány jen modely stejného volebního chování. To, že ODS klesne popularita o 1,5–2 % a o stejná procenta se zvýší Pirátům, nemá téměř žádnou vypovídací hodnotu, stejně jako balancování některých politických stran okolo pětiprocentní hranice uzavírací klauzule,“ uvedl Zbořil. „Jenom dvě věci mne zaujaly. To, že ODS podle stejné agentury klesá počet voličů, sice nepatrně, ale stále, a díky tomu roste popularita Pirátům, a za druhé, že KDU-ČSL zřejmě nemůže nabídnout svým voličům nic lepšího než trochu drzosti svých tří nejvýznamnějších reprezentantů. To, že si řekli, že už nebudou „Babišovi nadávat“, je sice hezké, ale nikdo tomu nevěří a lidovci to svými činy nepotvrzují. Protože si myslím, že podobná strana by měla v ČR existovat, nerozumím tomu, že v jejím vedení nejsou lidé, kteří politiku křesťansko-sociální, nebo křesťansko-demokratickou umějí dělat,“ dodal.
Macron potřeboval nějaký skandál
Francouzský prezident Emmanuel Macron před nadcházejícími volbami do Evropského parlamentu zveřejnil otevřený dopis všem občanům členských států EU, ve kterém vykreslil svou vizi Unie. Nejvíce vášní a odporu vzbudil Macronův návrh na zbudování jakéhosi jednotného evropského azylového úřadu, který by patrně v oblasti migrační politiky a udělení či neudělení azylu rozhodoval plošně za všechny členy Evropské unie. Návrhy Macrona český premiér označil za „mimo realitu“. „Před několika dny jsem na francouzské TV1, ale i na France 2 viděl diskusi na téma zda Emmanuel Macron lže nebo provokuje. A někdy si myslím, že v době, kdy jeho popularita klesla na 10 %, skutečně potřeboval nějaký skandál, a tak se mu docela hodilo hnutí gilets jaunes. V sobotu se konalo už sedmnácté srocení žlutých vest, tentokrát věnované ženám v růžovém a obraně jejich práv. Bylo, pokud se nemýlím, nejméně početné, a jak se i do ČR dostal názor jednoho z francouzských komentátorů, zdá se, že tito protestující chodí po kruhovém objezdu, ze kterého se nedá odejít,“ reagoval Zbořil.
„Trochu se mi zdá, že podobné je to i s tzv. strukturálními reformami EU. Je před volbami do EP, a tak mnozí volají po reformách, ale nikdo je nechce, zejména ne ti nejsilnější. Proto vznikla ‚Cášská smlouva‘ mezi SRN a Francií a zřejmě proto přichází francouzský prezident s nápadem, který si ve střední Evropě vykládáme jen jako návrat k nechvalně proslulým osídlovacím kvótám. Ale jde přece jen o víc. Nejen o „centralizaci EU“, ale i o postavení dvou zemí v centru, a o marginalizaci těch menších na periférii. A to, že to Andrej Babiš považuje za nemožné, zdaleka nestačí. „Procesy jsou nastaveny“ a taková legrace, jako to bylo v pražském Národním divadle, to určitě nebude,“ dodal.
K událostem kolem listopadu 1989 se vyjádřil v Právu Jan Urban, chartista, spoluzakladatel a mluvčí Občanského fóra. Uvedl, že jedním z důstojných porevolučních okamžiků byl vstup do EU. „Celé generace vyrůstaly v přesvědčení, že jsou Francie s Německem smrtelní nepřátelé – a Němci a Francouzi a další si najednou sedli k jednomu stolu a mluvili o společném snu. Tohle v české politice prostě není. Můžeme za to i my disidenti. Otevřeli jsme dveře a pak jsme zkazili, co jsme mohli. Tak třeba se to příští generace naučí…“
„Jako pamětník, a také tak trochu známý Jana Urbana, vím, že tato ‚hořká slova do vlastních řad‘ někdy víc, někdy méně naléhavě opakoval už od jara 1990. A že si myslel, že i on se podílel na ‚chybách‘, o kterých dnes mluví. Ale také že patřil a patří k těm, kteří se je snaží napravovat. Z české zkušenosti víme, že co se stalo, nedá se odestát a dějiny nelze snadno přepsat, i kdyby se snažila celá BIS jako jedna žena, jeden muž,“ uvedl Zbořil. „V postoji Jana Urbana slyším vzdálenou ozvěnu hodnocení jednoho z tehdy umírajících velikánů české a československé kultury, se kterým se jeden z laudatorů v roce 1936 loučil slovy: „Hodnotami doby minulé pohrdal, o době nové si myslel, že je nevytvořila. Proto zůstal sám, osamocený, ale o to víc svobodnější!“ A pokud jde o můj názor – viděl jsem příliš mnoho toho pokaženého, abych mohl tvrdit, že za to vše dobré i nedobré může svou neschopností jen malá skupina lidí, nebo dokonce jen jedna osoba. A to, že mi ‚doba nová‘ přinesla nejen drobné radosti, ale i velká utrpení, bych si nedovolil vydávat za dějiny,“ uzavírá dnešní Rozjezd politolog.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
