Remíza. Koalice SPOLU 28 procent, hnutí ANO 28 procent. Pokud by se v listopadu konaly volby a zúčastnily se jich politické subjekty v koalicích tak jako v říjnových volbách, podle volebního modelu agentury Kantar zpracovaného pro Českou televizi by měly koalice SPOLU a hnutí ANO shodně 28 procent. Koalice Pirátů a Starostů 17 a SPD 9,5 procenta. Zbylé strany by se do Poslanecké sněmovny nedostaly, nejblíže by k ní měla ČSSD se čtyřmi procenty. KSČM, Trikolóra a Přísaha mají 3,5 procenta.
Necháte/nechali byste očkovat své malé dítě proti covidu-19?Anketa
V případě kandidatury jednotlivých stran vede ANO s 27 procenty, druhá je ODS s 15,5 a třetí Starostové s 13 procenty. SPD má v tomto modelu devět procent, Piráti osm a TOP 09 sedm procent. Ostatní strany by byly pod pěti procenty, ČSSD opět čtyři, komunisté a KDU-ČSL 3,5, Trikolóra a Přísaha 2,5 procenta. Analýza ukazuje, že koalice SPOLU si stále udržuje přízeň voličů jednotlivých stran, jiné je to u koalice Pirátů a Starostů. Téměř třetina voličů Starostů by podle tohoto průzkumu koalici s Piráty nepodpořila.
Volební preference ke konci listopadu změřila i agentura SANEP. Pořadí stran je stejné jako u Kantaru, jen se liší procenta. ANO 27,6, ODS 14,1, Starostové 10,7, SPD 9,9 procenta, Piráti 7,6, TOP 09 6,2. Jedinou výraznou změnou je, že v tomto průzkumu se ČSSD vyšplhala na 5,1 procenta, a překročila tak hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny. KDU-ČSL má 4,3, KSČM 3,8 a Přísaha 3,2.
Pořadí se tedy příliš nezměnilo, což asi měsíc po volbách není příliš překvapením, zvláště když se ještě nevyměnily vlády. „Překvapení to není. Funguje ještě jistá setrvačnost po volbách. Navíc teď se ještě voliči skutečně nemají podle čeho rozhodovat, protože Babišova vláda, respektive hnutí ANO, nejede po volbách na plný plyn a stejně tak ještě nejedou na plný plyn strany vznikající vládní koalice. Takže ani podle výkonů politických stran se teď dost dobře rozhodovat nedá,“ zkonstatoval politolog Lukáš Jelínek.
Starostové se chovají předvídatelněji než Piráti
Starostové v obou průzkumech porážejí Piráty – 13 : 8 u Kantaru a 10,7 : 7,6 u SANEP, takže se ukazuje, že jejich podpora je větší než kolegů z koalice, ale zase ne tak velká, jak to vyšlo ve volbách. „Podle mé hypotézy mají Starostové potenciál získávat hlasy z nejrůznějších stran. Můžou je podporovat nejen ti, kteří volili koalici Pirátů a Starostů, ale třeba i příznivci jiných stran, kterým přijde, že se Starostové chovají konzistentněji, předvídatelněji než Piráti, že působí jako celkem spolehlivá politická strana. Zatímco Piráti podle mě dokážou v tuto chvíli od sebe odhánět nejenom některé ze svých tradičních voličů, kteří mají pocit, že jsou slabí, neviditelní, nezajímaví. Ale odhánějí i ty, kteří hledají nějakou novou stranu, kterou by podpořili. Sledujeme u Pirátů nejrůznější pnutí, vnitřní kritiku a spory, odchody ze strany. To jsou logicky věci, které se musejí odrážet na tom, že Piráti soustavně slábnou a podle mě slábnout budou,“ předpověděl.
Zatímco u koalice SPOLU jsou její voliči spokojeni se složením koalice, třetina voličů Starostů už podle Kantaru nechce koalici s Piráty. O voličích Pirátů se nezmiňují, ale lze předpokládat, že to bude podobné. Dá se očekávat pokračování předvolebních koalic? Asi u jedné ano a u druhé ne. „Samozřejmě. SPOLU zkouší předvolební koalici v řadě míst i v komunálních a senátních volbách a budou se snažit tyto tři strany i nadále spolupracovat, jak jen to půjde, než vznikne třeba někde rozkol v členské základně. Zatím se neměly o co pohádat, takže vůle spolupracovat u těchto stran bude poměrně silná. Podle mě to souvisí s tím, jak příznivě je hodnocený Petr Fiala i u voličů lidovců a TOP 09,“ konstatoval.
Psali jsme:
Jiné je to u koalice Starostů a Pirátů. „Tam není moc co podporovat a k čemu se hlásit. Jak se tyto strany začaly navzájem mydlit po volbách, potom, co se děje u Pirátů, někomu časem mohou začít vadit i některé kroky Starostů. V těch příštích průzkumech se už může odrazit dění kolem pánů Michalika a Síkely. Je celkem logické, že koalice Pirátů a Starostů byla uzavřena spíše poprvé a naposledy. Asi není ani náhoda, že se v koalici SPOLU hovoří o tom, že by někdy příště přizvali i Starosty a nezávislé, ať už v komunálních či jiných typech voleb. Klidně se může stát, že tu bude fungovat příležitostná čtyřkoalice, zatímco Pirátům nezbude než se spolehnout sami na sebe, na svoje vlastní síly,“ řekl Lukáš Jelínek.
Pro TOP 09 velikánský úspěch, sama není ničím zvlášť zajímavá
V obou průzkumech vyšlo KDU-ČSL pod čarou, tedy pod pětiprocentní hranicí, přitom má 23 poslanců. Dá se říci, že právě oni na koalici nejvíce vydělali? „Jednak jsou to lidovci, ale také TOP 09, která zdvojnásobila svůj poslanecký klub. Vycházím teď spíše z dlouhodobého trendu těchto stran. Lidovci mají vždy možnost opřít se o své pevné jádro, které by je nakonec na těch pět procent dostalo. Tím, že byli v trojkoalici, mohli uplatnit preferenční hlasy, což se poměrně dost často stávalo a díky tomu jsou lidovci ve Sněmovně silnější, než kolik by odpovídalo složení volitelných míst v rámci koalice SPOLU,“ vypozoroval.
„TOP 09 se teď sice v průzkumech pohybuje nad pěti procenty, ale ve skutečnosti sama TOP 09 není ničím tak zvlášť zajímavá, aby podle mě měla jistotu, že bude překonávat pětiprocentní hranici. A jestli měla v minulé sněmovně sedm poslanců a teď díky trojkoalici SPOLU jich má čtrnáct, tak to je pro ně velikánský úspěch, který získali díky synergii pravicových stran. Jinak nedává moc logiku, že by Markéta Pekarová Adamová udělala dvojnásobný výsledek ve srovnání se Schwarzenbergem a Kalouskem, kteří byli mnohem výraznějšími politiky,“ vysvětlil.
Největší drama v uvozovkách se odehrálo v listopadových průzkumech u sociálních demokratů. U Kantaru mají čtyři procenta, u SANEP však 5,1, což by jim zajistilo účast ve Sněmovně. Jak se to bude s jejich preferencemi vyvíjet dál? „U sociálních demokratů bude záležet na tom, jak budou postupovat po sjezdu. Teď jsem se dozvěděl, že kandidátů na předsedu je celá řada, není to jenom Maláčová a Šmarda. To znamená, že si budou muset sociální demokraté vybrat z osobností, vybrat nějaký politický směr a strategii. To jsou všechno věci, které rozhodnou o budoucnosti této strany,“ konstatoval.
„Hlasy, které teď dostávají sociální demokraté v průzkumech, jsou často hlasy od těch, kterým najednou sociální demokracie ve Sněmovně chybí. Možná to bude nějaký čas fungovat, že si lidé všimnou, že tam chybí nějaká autentická konzistentní levicová politika, až se začnou přijímat jednotlivé zákony zvláště v té sociální ekonomické oblasti. Ale jestli bude sociální demokracie sílit a bude schopná se vrátit, bude záležet na tom, nakolik bude čitelná a srozumitelná a jak se jí podaří integrovat nejrůznější levicové proudy. To je všechno velká neznámá. Vůbec bych si netroufal odhadnout, jak dlouho může návrat sociálních demokratů do Sněmovny trvat. Myslím si, že to u nich nebude tak jednoduché, jak to bylo kdysi u lidovců, kteří vypadli ze Sněmovny na jedno volební období,“ upozornil.
Jaké se dají očekávat trendy preferencí? Kdo půjde nahoru, kdo dolů? „Těžko se to odhaduje, když nevíme, jakým způsobem bude fungovat nová vláda a jestli bude i v okamžitých krocích úspěšnější než vláda Babišova. Jak se bude potýkat s koronavirem, až Fialova vláda nastoupí, jak se bude potýkat s nejrůznějšími kompenzacemi a podobně,“ je si vědom. „Myslím, že dlouhodobě mají potenciál růst větší strany v koalici, občanští demokraté a Starostové a nezávislí. Občanští demokraté budou podle mě těžit z osobnosti Petra Fialy, Starostové z Víta Rakušana. Proti nim bude mít šanci sílit hnutí ANO, pokud vláda bude dělat chybné kroky a pokud bude ANO razantní opozicí. Když člověk sleduje vystupování paní Schillerové, tak už si ANO zvyká na opoziční roli. Budoucnost bude v příštím období patřit těmto stranám. Jak se to bude vyvíjet dál, bude záležet na tom, jak hodně úspěšná, či neúspěšná, srozumitelná, či nesrozumitelná, populární, či nepopulární bude Fialova vláda,“ uzavřel politolog Lukáš Jelínek.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
