Stačí jedno neštěstí. A plné náměstí. Zbořil utnul „přátele vlády“

„Byl to malý týden velkých neštěstí, nejen na Ukrajině a v jejích sousedních státech, ale také na Slovensku, ke kterému mnozí máme sice neokázalý, ale stále vřelý vztah. Navíc jeho současné problémy jsou těm našim hodně podobné,“ bilancuje uplynulé dny politolog Zdeněk Zbořil. U nás doma ho pak zaujalo vystoupení ministra zahraničních věcí. „Pohrozil Ruské federaci v souvislosti s novými u nás nepříliš komentovanými útoky na energetické struktury Ukrajiny,“ připomenul. Zbořila zaujaly také „komentáře některých vojenských expertů pozvaných do zpravodajských pořadů ČT 24 a CNN Prima News, kteří ohlašovali porážku ruské armády na Ukrajině. Ta by měla být mj. vyvolána masovou dezercí a odmítáním povolávacích rozkazů rekruty, nikoliv vzdáleně připomínající situace ve Spojených státech v letech americké války ve Vietnamu, jak ji známe i z příběhu Billa Clintona, pozdějšího prezidenta USA.

Ve dvou třetinách měst už mají dohodnuté koalice. Z reakcí si všímá Zbořil hlavně „vítězoslavného pokřiku“ vládní koalice, že „jejich“ kandidáti vyhráli v komunálních volbách. „Sdílela jej a s nimi šířila jen jejich nejvěrnější média, tištěná i audiovizuální, a zejména jej dodnes oslavuje ČT, ačkoliv dnes už víme, že ‚vládní půdorys‘ byl neslavný. Dokonce na některých místech kandidáti vládních stran byli nejen na posledních místech s minimem hlasů pro, ale i ti, kteří se někam dostali, vystupovali pod cizí značkou a pod jiným praporem,“ uvedl Zbořil. „To důležitější je ale to, že při sestavování koalic na místech, což vypovídá o skutečném úspěchu nebo neúspěchu jednotlivých politických stran, nedbali na nenávistné rétoriky centra, ale dali přednost lokálním politikům a zájmům, na kterých se dokázali dohodnout. A to i tak nesmiřitelní, jako jsou Piráti a ANO 2011,“ dodal.

A přidává i tuto poznámku: „Může to být ale dáno také tím, že se jedná nejen o snadné dělení kořisti, ale také o rozdělování odpovědnosti za vznikající chyby a omyly a obava, že se lidé budou moci začít ptát, kdo je za všechnu tu bídu a sociální problémy zodpovědný a volat nekompetentní politiky místního i celostátního formátu k odpovědnosti. Konečně na několika demonstracích padala dokonce i slova o odpovědnosti trestní, a tak se nemůžeme divit, že pýcha a arogance zatím jen některých politiků se ztrácí jak pára nad hrncem.“

Kandidát ANO nemá šanci? „Není to pravda“

Podle některých analytiků budou mít komunální a senátní volby vliv na prezidentské volby a jakýkoliv kandidát z hnutí ANO nemá šanci. „Protože jsme se rozhodli pro přímou volbu hlavy státu, myslím si, že to není pravda. Z hlediska prezidentských voleb jde jen o jakýsi větší průzkum popularity politických stran a nikoliv jejich případných kandidátů,“ uvedl Zbořil. „Konečně, zatím víme jen o jediném kandidátovi podporovaném politickou stranou SPD, a tím je Jaroslav Bašta, zatímco ostatní takovou podporu nemají. Dokonce i vládní strany hovoří o stejné míře podpory tří kandidátů a jen všechna česky psaná, ale ví Bůh odkud finančně podporovaná média, se zabývají otázkou, zda Andrej Babiš vyhraje nebo prohraje. A to přesto, že ten opakovaně opakuje, že kandidovat na prezidenta nechce,“ dodal.

Zbořil upozorňuje na další záležitost: „Je to pozoruhodný analytický projev této skupiny spíše agit-propčíků než komentátorů, a aniž si to uvědomujeme, může vést k neočekávaným důsledkům. Samozřejmě na to bude mít vliv spíše politická neosobnost různých kandidátů, která může překvapit úspěchem dnes stále nečitelných kandidátů. A to si nedovolujeme uvažovat o podobném efektu jako v prezidentských volbách na Slovensku, kde ke zvolení do nejvyšší státní funkce pomohla jedna tragická událost a rozbouřená veřejnost na náměstích.“

V uplynulém týdnu zástupci koalice obvinili opoziční poslance ze snahy o oddálení zahájení úvodní debaty o vládním návrhu na změny výběru členů rad České televize a Českého rozhlasu. „Víme z nedávné minulosti, že dnes pětikoaliční strany považovaly ovládnutí obou vámi citovaných médií za zásadní. Stejně je tomu tak i dnes, kdy se navíc domnívají, že poslední výsledky voleb do Poslanecké sněmovny PČR jim dávají možnost volby do obou rad organizovat ve svůj prospěch,“ uvedl Zbořil. „Mediální scéna sice není všemocná, ale přece jenom je to významná síla formující veřejné mínění a může propagovat nový režim, který jak se zdá, stále více připomíná skoro už zapomenutou minulost. A konečně se v obou případech jedná o významné finanční prostředky, které si ostatní politické strany budou muset vyžebrat u různých sponzorů, a které v prvém i druhém plánu budou použity k ‚deformování mediálního trhu‘. O tom se mluví dokonce až v Bruselu, a tak se, podle mého názoru, jedná jen o malé ‚technické zpoždění‘, k jehož odstranění brzy dojde. Že to později způsobí nové a dnes ještě ani neočekávané problémy, o tom nikdo z dnešních vítězů neuvažuje, anebo si je neumí představit,“ dodal.

Kalousek se snaží zabít několik much jednou ranou

Exministr financí Miroslav Kalousek kritizuje rozpočtovou politiku. „Jinak vládě fandím a obdivuji ji za její postoje v zahraniční politice. Nemohu se ale smířit s její rozpočtovou politikou, protože vláda Petra Fialy nedělá nic jiného, než že pokračuje v rozpočtové politice Andreje Babiše,“ zdůraznil Kalousek s tím, že Národní rozpočtová rada hodnotí ekonomickou politiku vlády velmi negativně, a kdyby takovéto vysvědčení vystavili jemu, tak se prý „zastřelí“.

„Sledoval jsem dvě mediální vystoupení pana exministra pozorně a zdálo se mi, že se snaží zabít několik much jednou ranou. Jednak tvrdí, že to, co začalo mj. i za jeho ministrování, je zásadně špatně, a to, k čemu se na základě svých zkušeností dobrali s Mirkem Topolánkem, je jedno z řešení současné obtížné situace. Jeho sebevědomí a neochota přiznat, co všechno zavinil a způsobil on sám, jsou pochopitelné a málokterý politik, který mohl něco v posledních třiceti letech ovlivnit, přizná svůj díl viny,“ komentuje Zbořil. „Pan exministr tam, kde chce být konkrétní, expresivně kritizuje připravovaný rozpočet a hledá nikoliv řešení, ale viníka všeho špatného, s čím se dnes vláda musí vyrovnávat. Myslím si, že by jej nejen vláda, ale i občané měli pozorně vyslechnout a zamyslet se nad tím, co by to mohlo způsobit. Pan Kalousek není jediný, kdo umí nad rozpočtováním a financováním národního hospodářství uvažovat a kdo zatím nemusí brát v úvahu vazalské postavení ČR vůči Evropské unii,“ dodává.

Marshallův plán pro Německo. Deindustrializace

Německá expertní komise přišla s návrhem, který má tamějším firmám pomoci s řešením vysokých cen plynu. Německé průmyslové podniky by mohly už od ledna platit sedm centů (1,7 koruny) za kilowatthodinu až do výše 70 procent průměrné roční spotřeby. Jenže taková podpora převyšuje českou a ohrožuje tím konkurenceschopnost tuzemských firem. „Vzhledem ke všem okolnostem, které dnes ovlivňují evropskou ekonomiku, je to něco jako Marshallův plán pro Německo. Je to nejen ‚plánování‘ pro národohospodáře, ale zejména pro politiky, kteří by měli prokázat odvahu a rozhodnost, protože při závislosti českých výrobců na zahraničním managementu to může vést dokonce, jak mnozí dnes připomínají, nikoliv k čtvrté nebo dokonce páté industrializaci, ale k ‚deindustrializaci‘ české ekonomiky, která přešlapuje na této své nové startovní čáře,“ uvedl Zbořil. „Nedovolím si v této obtížné situaci někomu radit, ale obávám se, že v okolí české vlády nejsou osobnosti, které by takovou odpovědnost dokázaly přijmout a nabízené příležitosti využít. Bude to totiž spojeno i s případným osobním neúspěchem, a takových národohospodářů, kteří se rodili v dnešním Zlínském kraji, u nás není mnoho,“ dodal.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela doporučil velkým firmám, aby se tvářily jako malé a střední podniky, aby mohly dosáhnout na vládní pomoc v boji s vysokými cenami energií. Uvedl to na sněmu Svazu průmyslu a dopravy v Brně. Po kritice, která se na něj za jeho výrok snesla, se mluvčí jeho ministerstva vyjádřil, že šlo o jasnou nadsázku.
„Možná to nadsázka byla, ale jak víme ‚čeho jsou hlava a srdce plné, tím ústa přetékají‘. Předpokládám ale, že se pan ministr nechal unést svým majestátem a zapomněl, že nemusí vždy a za všech okolností kritizovat Andreje Babiše a Agrofert, ale může i doporučovat ‚metodologii Čapí hnízdo‘ českým podnikatelům,“ uvedl Zbořil. „Páni státní zástupci, a dnes dokonce už i jeden soudce, by z toho mohli mít jednu neklidnou noc. I když přiznávám, že právě tito lidé nejsou zase tak moc ‚hákliví‘,“ dodal.

V neděli začal v Pekingu 20. sjezd zástupců 97 milionů čínských komunistů. A jestli může být něčím zásadní i pro naši budoucnost? „Podle komentářů a proroctví některých českých sebevznětlivých autorů, se jedná o událost, která bude mít pro ČR, Evropu a svět větší význam, než projížďka čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s britskou královnou Eliškou v pozlaceném imperiálním a královském kočáře, při jeho zatím první a poslední nedávné návštěvě ve Velké Británii,“ uvedl politolog. „Předpokládám, že se na tomto komunistickém sjezdu nebude věnovat příliš velká pozornost českému portálu Sinopsis, kritice pana předsedy Senátu Vystrčila a jeho prohlášení, že je Tchajwanec, ani klesající až alarmující úrovni fotbalu pražské Slavie. Dokonce ani tomu, že zcela zkolabovala produkce a prodej Škoda VW v kontinentální Číně. A tak asi nezbývá, než se domnívat, že vztahy mezi ČLR a ČR budou pokračovat bez významnějších změn. Česko, třeba s pomocí Člověka v tísni, bude vyhrožovat, Čína si toho moc všímat nebude. Jen kdyby někdo od nás chtěl koncertovat nebo navštěvovat velkou Čínu, bude mít trochu větší obtíže získat vízum, než tomu bylo dosud,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.