Tady něco nehraje, říká Tereza Spencerová ke globálním dohodám o migraci, které Česko má podepsat

11.10.2018 8:51

OKNO DO SVĚTA TEREZY SPENCEROVÉ „Je vcelku pochopitelné, že když vás někdo nutí podepsat dohodu a přitom vás ujišťuje, že je nezávazná, tak tu asi něco nehraje. Proč podepisovat cosi, co se nemusí dodržovat?“ komentuje editorka Literárních novin a analytička Tereza Spencerová migrační pakt, který přichází na pořad jednání OSN. V rámci pravidelného shrnutí týdenních událostí na ParlamentníchListech.cz se Spencerová věnuje též nové hrozící mezinárodní krizi – možné eskalaci bojů v Libyi.

Tady něco nehraje, říká Tereza Spencerová ke globálním dohodám o migraci, které Česko má podepsat
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Přístup do jednoho z legálních táborů

Tak odstoupila Nikki Haleyová, americká velvyslankyně v OSN. Jak na ni budete vzpomínat? Prospěla světovému míru a bezpečnostní stabilitě? Pokud jde vlastně o ony fotky dětí po Asadově chemickém útoku, které ukazovala, potvrdily se jako pravé? Jak to vlastně vypadá s finálním vyšetřením těch chemických útoků, po kterých následovaly odvetné akce západních spojenců?

Anketa

Je Václav Moravec kvalitní moderátor?

6%
94%
hlasovalo: 11606 lidí

Nikki Haleyová je v praxi jen další významnou členkou Trumpova „týmu“, která opouští funkci. Obecně se zdá, že v poslední době ztratila vliv, většinu zásadních rozhodnutí dnes za Trumpa oznamuje jeho národněbezpečnostní poradce John Bolton a Haleyová jako by v poslední době ustupovala do stínu a tím i bezvýznamnosti. Možná, usoudila, že nastavovat takovou kaši je zbytečné, možná za této situace nechtěla být „tváří“ pokračující izolace Spojených států, které vystupují z jedné mezinárodní dohody za druhou, opouštějí mezinárodní organizace a vyrážejí kamsi svým vlastním směrem. Vsadím se ale, že se neztratí, protože je – mimo jiné – považována za ikonu amerických židovských organizací a lobbistických skupin, takže čas této charismatické dámy jistě ještě přijde. 

A co se týče zmíněných fotek, nezapomínejte, že zkoušela na půdě OSN ukazovat taky „íránskou raketu“, kterou prý Teherán dodal jemenským rebelům. Nepřesvědčila nikoho a dosavadní vyšetřování „Asadových chemických útoků“ taky vyznívá více méně do ztracena, neboť všechny zprávy jsou plné obecných konstatování, když už něco říkají, tak je to samé „údajně“, „prý“, „možná“ a tak podobně. Zkrátka, nic moc přesvědčivého.  

Fotogalerie: - Motorkáři před soudem

Motorkáři přišli podpořit policistu Šimona Vaice p...
Policista při pronásledování motocyklisty se zákaz...
Motorkáři přišli podpořit policistu Šimona Vaice p...
Justiční areál Na Míčánkách
Motorkáři přišli podpořit policistu Šimona Vaice p...
Motorkáři přišli podpořit policistu Šimona Vaice p...

Ve světle posledních zjištění o travičích agenta Skripala vypadá ruská tajná služba jako banda pitomců. Babička se pochlubila, že její vnuk dostal tajnou medaili. Investigativci z Bellingcatu získali fotografie jeho řidičského průkazu. Provalilo se, že ti dva Skripala sledovali i v Praze... Jde skutečně o neschopnost ruských tajných služeb, nebo o ostentativní vzkazy vůči Západu ve smyslu „my si můžeme dělat, co chceme a vždycky nám to projde“?

Jak jsem říkala už minule, přestávám akce těch ruských agentů 001 – protože 007 je pro ně fakt málo – stíhat sledovat, ale titulek o babičce, co se s ním chlubila sousedům, jsem zahlédla. Prý se vzápětí ztratila, nejspíš ji vnouček podřízl, ne? A sousedi už asi taky nebudou k nalezení, ne? A místo nich se objevuje třetí agent a rovnou v Praze…

Ne, vážně. Pro mě zůstává nejzajímavější, že pořád chybějí odpovědi na ty nejzákladnější otázky z počátku celého příběhu. Třeba, že i britské armádní laboratoře v Porton Down nebyly s to potvrdit, že by „Novičok“ pocházel z Ruska a Organizace pro kontrolu chemických zbraní (OPCW) neřekla nic jiného. A pokud mělo Rusko opravdu tajný výcvikový program na otravování nepohodlných lidí „Novičokem“, jak tvrdí Britové, proč to je celé tak zbastlené? Proč by se dva lidé při vycházení z domu oba dotkli kliky zvenku, na níž měl „Novičok“ být? Jak mohl někdo na veřejnosti nepozorovaně „natřít“ kliku „Novičokem“? Vždyť při tom musel být v ochranném protichemickém obleku, ale to by si ho asi někdo všiml, ne? A jak to, že „Novičok“ začal působit až s několikahodinovým zpožděním? A jak mohli najít stopy této prchavé látky v jakémsi hotelu, který na pokoji neměl ani vodu? A vůbec… je toho pořád spousta. Jak už jsem říkala, vršení dalších a dalších příběhů obou agentů je sice možná zajímavé, ale nevysvětluje samotný počátek. Naopak, jako by bylo účelem odvést pozornost od chybějících odpovědí. Mimochodem, všimněte si, že když Britové „zaskřípali“ poprvé, půlka států EU a NATO ještě vypověděla nějaké ruské diplomaty. Teď přibývá jeden příběh za druhým a všichni bohorovně přihlížejí. A s nikým to už ani nehne…  

Mluví se o migračních kompaktech OSN, jejichž schvalování nás na podzim čeká a které zatím odmítlo podepsat Maďarsko. A také USA, přičemž výhrady má i Dánsko. Zastánci těchto dohod tvrdí, že nás k ničemu nezavazují, odpůrci tvrdí, že naopak ano. Jak si vykládáte význam těchto dokumentů vy? 

Je vcelku pochopitelné, že když vás někdo nutí podepsat dohodu a přitom vás ujišťuje, že je nezávazná, tak tu asi něco nehraje. Proč podepisovat cosi, co se nemusí dodržovat? Nečetla jsem těch 35 stránek globálního kompaktu o bezpečné, řízené a legální migraci a ani globální kompakt o uprchlících, a co víc, nejsem ani odbornice na „newspeak“ podobných dokumentů, abych měla jistotu, co který použitý termín v praxi vlastně znamená a proč byl použit zrovna ten a ne jiný a co si pod ním v praxi představit. Současně ale chápu, že problém migrace tu prostě je, netýká se jen Evropy, ale ve své podstatě celého světa, a nelze před ním zavírat oči. Naopak, je třeba celému problému dát nějaký řád, což s sebou v zásadě nese i nutnost jakési legitimizace, což je cosi, co mnoha lidem „hne žlučí“. Nicméně, na této potřebě se v létě shodlo 193 členů OSN včetně České republiky. Je to výsostně komplikované téma. Pokud bychom ho opravdu chtěli řešit, museli bychom v první řadě totálně obrátit filosofii, s níž přistupuje bohatý globální Sever sám k sobě a současně i k chudému Jihu. Museli bychom skoncovat s neokoloniálním drancováním nerostného bohatství „chudých“ zemí, které jsou ve skutečnosti bohaté, ale jejich bohatství jim prostě nepatří. Patří západním koncernům. A mimo jiné i kvůli jejich ziskům nyní vlády – tedy daňoví poplatníci – západních zemí platí náklady na migraci, aniž by z toho samy něco měly, neboť většina koncernů „sedí“ v daňových rájích. Museli bychom nějak zkusit zastavit oteplování, ale podle expertů je navíc už pozdě a k tomu ani není jasné, jestli je to vůbec proveditelné. Museli bychom přestat rozdmýchávat války. Museli bychom… Museli bychom udělat spoustu radikálních změn, které podle mého neuděláme. Takže migrační vlny budou jen sílit. Před námi jsou turbulentní časy. Nějaké „kompakty“ na tom nic moc nezmění. Bohužel. Ale na druhou stranu, lidstvo přežilo už spoustu migračních vln, takže svým způsobem se neděje nic až tak zvláštního. Rozdíl spočívá jen v tom, že už to není jen teoretická záležitost z učebnic dějepisu, ale dotkne se nás to osobně. 

Jakpak to vypadá se stahováním z Idlíbu? Chemický útok asi nebude, ofenziva nebude, je jaksi klid. Mezi syrským režimem, Tureckem, Íránem a USA zdánlivě probíhá značná harmonie. Jen zdánlivě?

Navenek to opravdu vypadá vcelku mírně, ale ve skutečnosti všechny strany jen čekají, jak dopadne Recep Erdogan se svými závazky – je to jen a jen Turecko, kdo má nyní plnění dohody o Idlíbu „na triku“. Džihádisté ze vcelku početné koalice Národních osvobozeneckých sil Ankaru poslechli a prý už v pondělí vyklidili pozice v příhraničním pásmu provincie, které má být demilitarizováno, většina „hardcore“ džihádistů ale dohodu odmítá, a tak je ofenzíva proti Idlíbu stále „ve vzduchu“. Uvidíme, co se stane, termín jejího splnění vyprší v půli října, přičemž je jasné, že pár dní sem nebo tam nehraje až takovou roli. Nicméně, „na programu“ by nyní mělo být odzbrojení a kapitulace Al-Káidy a dalších „ostrých“ teroristů, což bude asi problém. A to navíc včera večer Rusové oznámili, že prý Daeš přepadl jakýsi štáb Al-Káidy a Bílých přileb, několik jich zabil a ukradl dvě cisterny s chlórem. Pokud by to měla být pravda, chaos se jen prohlubuje. 

Naznačila jste, že Rusko se hodlá výrazně angažovat v Libyi. Nejprve prostřednictvím svého „Blackwateru“, tedy žoldácké agentury Wagner. Mají se Američané bát, že tam Rusové provedou přesně to, co v Sýrii? Čili že tak jako zachránili zadnici Asadovi, tak teď jednoduše zařídí, aby generál Haftár vládl celé Libyi? Co by to znamenalo pro boj s migrací, jak se Haftár staví k zadržování migrantů a ostraze libyjských vod, přes které migranti plují? Může znamenat střet Rusů s favority Západu výraznou světovou krizi? Že by se nám napětí třeba jen přelilo ze Sýrie do Libye? A bude znamenat případná intenzifikace bojů migrační vlnu do té nebohé Itálie právě z Libye?

To je strašně moc otázek, tím spíš s ohledem na skutečnost, že se zprávou o ruské snaze proměnit Libyi v „druhou Sýrii“ přišel britský bulvár. Myslím, že je třeba k tomu všemu přistupovat adekvátně.

Faktem je, že generál Haftár, který se svou „Národní armádou“ ovládá ropný východ Libye, je v Moskvě jako doma a má očividně citelnou ruskou podporu. Ale Kreml v tom není sám, protože vedle něj je roztodivná koalice, která má shodné zájmy na co největším klidu právě v této oblasti – řeč je o sousedním Egyptu, Alžírsku z druhého konce severu Afriky, o Spojených arabských emirátech, které bez ohledu na zbrojní embargo „půjčují“ haftárovým oddílům bojová letadla, která pak prý pilotují žoldáci z amerického Blackwateru... Dnes už se tato soukromá armáda sice jmenuje jinak, ale stále patří Eriku Princovi, který je pro změnu bratrem Trumpovy ministryně školství a v poslední době o sobě dává vědět plány na privatizaci války v Afghánistánu. Ono je to samozřejmě mnohem složitější, ale pro základní představu, kdo všechno se tam srocuje v jednom šiku, tento výčet postačuje. 

Myslím, že zatím není na pořadu dne otázka, jestli bude Haftár vládnout celé Libyi, protože i Rusko – spolu s celou OSN – za legitimní vládu Libye uznalo islamisty z Tripolisu. Čili „zopakovat Sýrii“, kde je na pozvání legitimní vlády, ani nemůže. Nemluvě o tom, že není vůbec jisté, zda by ruská armáda zvládala vedle té syrské války, která ještě neskončila, další válku v Libyi. Nicméně, v ruských médiích se přiznává, že na východ Libye v posledních měsících kromě žoldáků od Wagnera zamířily i oddíly výsadkářů. Zdá se ale, že jejich hlavním cílem – přinejmenším prozatím – není pomoc Haftárovi stanout v čele státu, ale spíš pomoc jeho armádě stabilizovat kriticky významný ropný region a ochránit tím současně i tamní „zájmy“ ruských ropných koncernů. V oblasti už se stejným zadáním ostatně působí oddíly francouzské nebo italské. Čili zatím je to asi spíš o penězích a energiích než o čisté politice. I když samozřejmě platí, že kontrola nad libyjskými ropnými zdroji a „ovládnutí“ migračních tras alespoň na východě Libye může Rusku poskytnout obrovskou strategickou výhodu vůči Evropě. I proto Rusové „preventivně“ tvrdí, že v tomto případě úzce koordinují postup s Paříží a Římem. Místo vojenského řešení tak nejspíš spolupracují i na pozvolné přípravě všeobecných voleb, v nichž má velkou šanci na úspěch Kaddáfího syn Sáif Islam. Byla by to další ťafka Západu – poté, co zachránili Asada, vrátí do čela Libye Kaddáfího, kterého i ti Britové svrhli… Nicméně, pokud ruští výsadkáři dorazili na východ Libye už během uplynulých měsíců, je otázkou, proč Britové s „ruskou hrozbou v Libyi“ přicházejí až teď. Že by jen další díl příběhu o všemocném padouchovi Putinovi, který hodlá ten náš bezbranný Západ nahnat někam do moře?  

Francouzská ministryně pro evropské záležitosti nadávala Maďarsku. Že prý je tam ohrožena vláda práva a pluralita médií a že bylo nutné hlasováním v Evropském parlamentu „zastavit evropské radikály“. Maďarský ministr zahraničí jí vzkázal, že „Maďarsko není francouzská kolonie“. Je to už jen folklor, nebo se nám tu rýsuje výrazný střet pro volby do Evropského parlamentu? Ono se říká, že to budou tentokrát zajímavé volby, ne jen „nejdražší průzkum veřejného mínění“, jak byly titulovány v minulosti.

Nevím, ale už jen samotná představa, že se hlasováním v europarlamentu dají „zastavit evropští radikálové“, jasně napovídá, v jakém mentálním stavu se nacházejí „naše“ unijní elity. To je přece stejně bláznivé, jako když si naši poslanci odhlasovali, že skřípalovský Novičok nebyl od nás. A basta. A stejně bizarní mi přijde i představa, že by příští rok Evropský parlament ovládli odpůrci Bruselu. Proč jít vůbec do voleb čehosi, s čím nesouhlasím? Fakt tomu nerozumím. Realita, v níž žijeme, se stává čím dál tím víc surrealistickou. Jen je mi líto, že už to vlastně není ani k smíchu…

Co bychom měli v příštích dnech sledovat?

Nic konkrétního mě nenapadá, ale v poslední době skoro každý den přináší něco zajímavého.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Martin Huml

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nevzdělanci, ignoranti! Zdeněk Zbořil se už vážně naštval, a sice kvůli zprávě BIS. A zahájil výklad

9:47 Nevzdělanci, ignoranti! Zdeněk Zbořil se už vážně naštval, a sice kvůli zprávě BIS. A zahájil výklad

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Dezinformační weby? Tak ať je zakážou, co kdyby jednaly na vlastní pěst! Poli…