„Nemohl jsem přehlédnout, že po sedmdesáti letech, od roku 1953, se princ Charles, dnes už Karel III., dočkal své korunovace se vší slávou, polní trávou, která jeho posvěcení ve Westminsterské katedrále provázela,“ komentuje události posledních dnů politolog Zdeněk Zbořil.
Máme být kromě západních spojenců vděční za osvobození od nacismu i Rudé armádě?Anketa
„Nezapomněl jsem přitom na jeho dva předchůdce, Karla I. a Karla II. To byli sice Stuartovci, nedotčeni krví sasko-koburgsko-gothskou, ale ani tito dva to neměli se svým úřadem snadné. Prvního Karla popravili v roce 1649 a anglický parlament tím jen potvrdil úsilí evropských monarchomachů, kteří věnovali velké úsilí vymyslet důvody, proč může být vladař z boží milosti zbaven moci. Jeho osud pak ještě následovali francouzský Ludvík XVI. a ruský car a samoděržavec Mikuláš II., pokrevně spojený britskou královnou Viktorií, který byl ruskými revolucionáři zavražděn s celou blízkou rodinou. Proti tomu byl osud anglického Karla II. a jeho několikaleté vyhnanství ve Francii a Španělsku skromnou epizodou, kterou si kompenzoval svým absolutismem v duchu Leviathana svého učitele Thomase Hobbese. Podobná byla i čekací karanténa Karla III., zostřená příběhem Lady Diany, princezny z Walesu,“ dodává.
Doktor Zbořil vysvětluje, proč připomíná historii. „Vzpomínám těchto osudů aristokratických autorit jen proto, abychom si uvědomili, co všechno a mimo jiné je součástí ‚evropských hodnot‘, na které dnes někteří evropští politici tak zaujatě a jednostranně přísahají. Pro evropské televizní společnosti to byly události nad cokoliv jiného, které navíc pomáhaly odsunout ve svých vysíláních skutečné evropské problémy někam do stínu.“
Fotogalerie: - Pieta u rozhlasu
Nepřímo s tím souvisí podle Zbořila i cestovní horečka Vladimíra Zelenského, který ve dnech začínajících bojů nové kvality na Ukrajině odcestoval nejdříve do Finska, potom do Nizozemska a o jeho cestě do SRN se ještě v době vzniku tohoto interview vedou spory. „Předcházelo jim podivné představení nad jednou ze státních budov v moskevském Kremlu, které vyvolalo další nekonečné spory nejen o tom, kdo vše zorganizoval, ale také o tom, komu to mělo pomoct k jeho nebo k jejich velikosti,“ poznamenal politolog.
„A abych nemluvil jen o věcech nám vzdálených, které ale nemůžeme ovlivnit, připomněl bych až hektickou posedlost českých cestovatelů do Asie a Afriky, které se také věnovala nadbytečná pozornost, ačkoli, kdyby jí nebylo, mohli by se vládní cestující agenti věnovat diskusím nad státním rozpočtem, divným informacím z ČNB a ze Strakovy akademie a až malichernému sporu o to, ‚kdo má vlastně pravdu‘,“ doplnil na začátek Zbořil.
Řečníci před budovou Československého rozhlasu se měnili…
A jak hodnotit vzpomínky na květnové dny 1945? Předseda Senátu Miloš Vystrčil při pietní akci k Pražskému povstání varoval před ústupky diktátorům. V Plzni měli opět tradiční slavnosti svobody.
Fotogalerie: - Výměna ministrů
„Pamatuji si nejen na pietní vzpomínání v různých dobách, kdy vzpomínající nešetřili velkými slovy, ale také pokornými díky padlým a raněným, ať už to byli občané Československa nebo příslušníci jiných národů, které válka v té době zavlekla na naše území z nejrůznějších důvodů. Řečníci před budovou Československého rozhlasu se měnili jako apoštolové na orloji a vždy své přítomnosti využívali k tomu, aby své měnící se publikum seznámili se svou velikostí,“ připomněl Zbořil.
Politolog už může rekapitulovat, je pamětníkem spousty událostí. „Byl jsem svědkem, jak si německý tank přijel do Novovysočanské ulice pro člověka, o kterém jeho posádka předpokládala, že je ohrožoval. Viděl jsem příjezd Rudé armády na stejná místa. A nakonec jsem byl u příbuzných ve Strakonicích a potkával jsem tam americké vojáky, kteří tam strávili několik pro ně jistě příjemných dní. Dokonce jsem byl i na polním letišti, když na něm přistál generál George Patton, ale nic jsem nevěděl o jeho vojenském a politickém významu při velení vojenské operaci v jižních a jihozápadních Čechách,“ vzpomenul Zbořil.
„Mám a měl jsem vždy trochu jiný pohled na tyto události než pan předseda Senátu, a nedovolil bych si jeho slova kritizovat nebo je dávat do jiných souvislostí. Viděl jsem to prostě jinak, a bez souvislostí s Čínou nebo Tchaj-wanem. Stejně tak chápu organizátory slavností svobody v Plzni, ale skoro jsem si jist, že smysl pořádání jejich akcí byl jiný před rokem 1989, jiný po něm a bude mít jiný význam i pro jejich potomky,“ dodal.
Zbořil: Zajímalo by mě, o čem hovořili
Velká pozornost uplynulých dnů, jak už jsme uvedli, byla věnována korunovaci britského krále Karla III. Zážitek to byl také pro českého prezidenta Petra Pavla, který byl mezi stovkami hostů pozvanými na obřad do Westminsterského opatství.
„Jak už jsem řekl v úvodu, sledoval jsem ty vlekoucí se a únavné přenosy jen útržkovitě. Chápu, že přítomnost pana prezidenta Pavla a jeho paní byla pro oba velkým zážitkem. Byla to pompézní slavnost, kterou si oba budou dlouho pamatovat a jistě něco podobného dosud nezažili. Pan prezident v interview řekl, že během té slávy mluvil s několika prezidenty. Tomu se, samozřejmě, dá věřit. Prý tam těch hlav států bylo skoro dvě stě,“ podotkl Zbořil. „Zajímalo by mne, o čem český prezident s nimi hovořil, a věřím jeho slovům, že spolu mluvili také o Ukrajině. Asi to nebyla nejvhodnější příležitost, ale někdy stačí jedna věta a vysoce postavení politici si mohou porozumět, stejně jako mnoho jiných věcí pokazit. Tak doufejme, že to dopadlo dobře,“ dodal.
Psali jsme:
V sobotu se na Václaváku opět demonstrovalo. Tentokrát šlo o protest, který organizoval Ladislav Vrabel, jemuž v dubnu nepravomocně soud uložil čtyřměsíční podmíněný trest s odkladem na rok a půl za šíření poplašné zprávy. Důvodem byly jeho výroky o tom, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku a o následném ruském útoku na ČR.
„Snad jen to, že to byla už několikátá demonstrace a manifestace v posledních několika dnech. Nejde snad ani o to, kolik tam bylo lidí, ale je fakt, že témata se mění, vzniká politická socializace, a lidé se vzájemně poučují o tom, co je spojuje a co rozděluje. Rozhodně mnoho lidí zajímá, kdo, proč a za co může být souzen a odsouzen v České republice. Zda za ‚verbální trestný čin‘ nebo to podivné popírání genocidia v souvislosti s událostmi, které zatím za genocidu považovány nejsou,“ uvedl politolog. „Myslím si, že státní a právní autority se trochu dostávají do slepé uličky a může se stát, že podobné rozsudky se stanou precedenty, když ne pro vynášení soudních výroků, ale i pro chování některých soudů,“ dodal.
Na Václavském náměstí vystoupil i expremiér Jiří Paroubek. Podle něj zažíváme něco podobného, co v roce 1953 zažili naši rodiče a prarodiče při Zápotockého měnové reformě.
„To je zajímavé srovnání, kterému uvěří jenom ti, kteří tu pověstnou reformu a následující události v Plzni zažili. Předpokládám, že bude-li česká vláda postupovat stejně neobratně jako dosud, bude překvapena, že slova pana expremiéra budou velmi blízká politické realitě. A že některá vládní diletantská rozhodnutí, a hlavně jejich ohlas u veřejnosti, budou tomu roku 1953 velmi podobné,“ zmínil politolog.
Českou republiku ve středu navštíví italská premiérka Giorgia Meloniová. „Předpokládám, že paní předsedkyně italské vlády posílí kritické hlasy na české straně vůči EU a některým rozhodnutím jejích orgánů. Protože jde o oficiální návštěvu, asi se nebude opakovat něco podobného jako při setkání s Marine Le Penn před několika lety. Dalo by se předpokládat, že někteří čeští politici by mohli slovům paní Meloniové naslouchat, ačkoli chování některých členů české vlády, nemluvě o vedeních Senátu a Poslanecké sněmovny, spíše už dnes nás vede jen k velmi mírnému optimismu. To v řeči diplomacie znamená, řekněme to opatrně – k žádnému,“ komentuje Zbořil.
Každý národ má vládu, jakou si zaslouží
Maďarská vláda zveřejnila novou vyhlášku, podle které musí velké maďarské supermarkety od 1. června do 30. září 2023 prodávat vybrané potraviny ve slevě.
„Skoro bych si dovolil použít slova z politického suterénu – každý národ má vládu, jakou si zaslouží. Volili jsme vládu, která dělá rozhodnutí proti velké části společnosti, a alespoň podle posledních průzkumů popularity politických stran se nám to líbí. Pro rozhodnutí maďarské vlády, ať už se týkají čehokoliv, máme jen kritická, někdy až vulgárně kritická vyjádření. Možná, kdybychom zde napsali, že se nám ten maďarský model líbí, třeba by nás nějaký politický aktivista nebo přímo státní zástupce mohl obvinit z šíření poplašné zprávy a z extremismu,“ podotkl Zbořil.
„Jistě se nemusíme poučovat o svobodné a volné soutěži zasahující někdy i ve prospěch občanů. A také víme, že dlouhá ruka tržních vztahů v EU se chová tak, jako kdyby na občanech zase tak moc nezáleželo. Tak se jen závistivě podívejme do Maďarska, a u nás si o tom mysleme své,“ dodal na závěr dnešního Rozjezdu Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Daniela Černá
Hůe
