Čas rychle běží. První kolo prezidentské volby začne ve Francii 10. dubna. Kdo sleduje tamní politickou scénu, má pocit, že ačkoliv se udál nespočet věcí, nic se vlastně nezměnilo. Přestože na post prezidenta oznámil kandidaturu také novinář Éric Zemmour, francouzští republikáni si vybrali jako svoji zástupkyni Valérie Pécresseovou, zatímco levicové primárky ukázaly bídu celé současné levicové politiky, vše zůstalo v podstatě při starém. Otázka je pořád stejná: existuje kandidát, který by dokázal porazit Macrona ve druhém kole? Zároveň se vynořují spekulace, zda je současná hlava státu dobrou volbou i pro následujících pět let? Jak vlastně Macron zvládl pandemickou krizi?

Favorit průzkumů

Podle většiny průzkumů by se měl do čela po prvním kole dostat současný prezident. Odhaduje se, že v něm získá 23 až 25 %. Což by byl prakticky identický výsledek jako ve volbách v roce 2017, kdy dostal 8,6 milionů hlasů, což odpovídalo 24 %. Pokud budeme průzkumům veřejného mínění věřit, zaznamená Macron jednoznačně úspěch. Stal by se totiž po dvou předchozích prezidentech prvním s reálnou šancí mandát obhájit. Nicolas Sarkozy ve druhém kole neuspěl a François Hollande se pro jistotu obhajoby mandátu nezúčastnil, když průzkumy ukázaly, že by neměl reálně šanci dostat se do druhého kola, což by byla velká politická potupa. Přestože jsou Macronovi průzkumy nakloněné, nálada a averze obyvatel vůči vládnoucí garnituře je obdobná jako za prezidenta Hollanda. Naposledy se o tom přesvědčil francouzský premiér Jean Castex, kterého dav na konci ledna v Grenoblu vypískal. Představitele bývalé a současné vlády tak spojuje skutečnost, že se nemohou ukázat na veřejnosti, aniž by se obklopili policejním kordonem a zajistili si tak bezpečný kontakt s davem svých fanoušků.