„Kdysi kacéřovaný Václav Klaus otálel s podpisem Lisabonské smlouvy (jedna tehdejší senátorka ho chtěla dokonce internovat na psychiatrii – to je zřejmě opakující se senátorský zlozvyk) řekl, že není proti evropské integraci, ale že jde o to, jaká EU bude a komu bude sloužit,“ připomíná politolog Zdeněk Zbořil, který přidává do diskuse o cenách elektřiny své postřehy. „Odkázal už na svoje starší prohlášení, že vstup ČR do EU je jen symbolická událost, ale skutečný stav věcí se ukáže až po této události. Teprve pak nastane možná až nesmiřitelný boj o to, komu EU bude prospěšná víc a komu méně. A na to je třeba se připravit, protože to může být až nesmiřitelný boj o to, kdo víc a kdo méně… Je to jen málo přes jedno desetiletí a už, řečeno slovy dnešních dnů, si budeme muset za tento ‚Havlův odkaz‘ připlatit,“dodává.
Bude válka mezi Ruskem a Ukrajinou?Anketa
„Cena silové elektřiny pro Českou republiku ale bohužel vzniká na energetické burze v německém Lipsku,“ objasnila před časem Ivana Kerlesová, předsedkyně spolku pro dostavbu Jaderné elektrárny Temelín. Pokud by dal stát pokyn firmě ČEZ, aby se vyvázala z obchodování na německé burze, ceny by se daly snížit. Jenže to, podle ČEZ, není možné kvůli dohodám s EU.
„My, občané ČR, už asi nic nezmůžeme. Své reprezentanty jsme si zvolili, a to včetně těch, kteří do Bruselu jezdí pro rady a udávají tam kdekoho. Nechme to tedy na nich. Bude to první a olbřímí úkol vlády Petra Fialy a upřímně říkám, že jí ho nepřeji. Mj. jí hrozí, že by to mohl být její úkol poslední. Už to, že dnes jsme se dozvěděli, že nový premiér ‚chce jádro‘ a odstupující Andrej Babiš tvrdí, že existuje ústní příslib předsedkyně Evropské komise, že bude schváleno, svědčí o nejistotách, se kterými se bude i ‚proevropská‘ vláda ČR potýkat,“ komentuje politolog Zdeněk Zbořil.
„Snad by mohli pomoci členové koalice z řad STAN a Pirátů. Ti, jak si ještě pamatujeme z jejich dovozu evropských parlamentních veličin, znají v Bruselu dobré adresy. Také by se dalo využít významného vlivu českých osobností v okolí EK, které sice opakovaně tvrdí, že v EU nezastupují ČR ale občany celé Evropy, aby něco pro svou rodnou zem (i když si někteří myslí, že vlastenectví není tou pravou evropskou hodnotou) užitečného udělali,“ dodává.
A kde jsou hranice, kdy by měl už stát nějak zasáhnout do hospodaření? „Podle mého názoru je to za stavu ohrožení státní integrity a nezávislosti, ohrožení jeho bezpečnosti, o kterou se stará tolik dobře placených mužů v uniformách i maskovaných civilem na tolika státních úřadech až z toho oči přecházejí. Rozhodně toto rozhodnutí závisí na politické reprezentaci a není předmětem diskusí na VŠE a v seminářích neziskových organizací,“ uvedl politolog.
„Navíc ten rozhovor čínského a ruského prezidenta…“
Napětí na ukrajinsko-ruských hranicích dále eskaluje. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov řekl, že Rusko a Spojené státy se v posledních dnech mohou blížit k opakování kubánské raketové krize z roku 1962.
„Viděl jsem a poslouchal celý čtený projev pana Rjabkova vč. jeho drobných komentářů a odboček od textu zřejmě schváleného na nejvyšších vládních úrovních RF. Musím se přiznat, jako pamětník ‚kubánské krize‘, zdálo se mi, že obě velmoci už překročily její horizont,“ komentuje Zbořil. „A protože víme, že žádná válka se neopakuje jako ta předcházející, dovolím si podle odhadu některých ‚západních‘ politických komentátorů vyslovit obavu, že se už nejedná jen o nějaké rakety dlouhodobě umístěné na odpalovacích rampách, ale že už jsou v pohotovosti útočné a obranné systémy v kosmických výškách. Navíc ten rozhovor čínského a ruského prezidenta se zdál být diskusí o tom, zda vše spustit před nebo po ZOH v ČLR,“ dodal.
S hrozbou konfliktu na stole pak ruské ministerstvo zahraničí v pátek zveřejnilo seznam požadavků na ukončení aktuální krize. Hlavním z nich bylo, aby se Severoatlantická aliance „oficiálně distancovala od rozhodnutí summitu NATO v Bukurešti v roce 2008, podle něhož se Ukrajina a Gruzie stanou členy NATO“.
„Tento dokument vypadá trochu jako opovědný list nebo ultimátum rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. Srbsku v roce 1914. Nevím, jak byly tyto ruské požadavky přeloženy do češtiny, a publikovány u nás doma, ale v originální ruštině zněly opravdu hrozivě. Včetně toho, že zněly na pozadí vlasteneckých chorálů z let Velké vlastenecké války, při kterých běhá mráz po zádech,“ uvedl politolog. „A k tomu snad jedna maličkost. Jen tak jedním okem jsem zahlédl, že ruští hokejisté, kteří v sobotu porazili národní mužstvo ČR, měli na sobě dresy s nápisem CCCP. Pokud to už nikomu nic neříká, jde o SSSR a kromě ruských hráčů měl na sobě tento dres nějaký sportovní ‚činovnik‘, kterého ruská TV také nezapomněla zabírat na detail,“ dodává.
Sbližování Ruska a Číny
Generál Jiří Šedivý žádá vyjasnění toho, co bylo po pádu Železné opony Západem slíbeno lídrovi SSSR Gorbačovovi. Třebaže jde o slib oficiálně nezaznamenaný. Generál má obavu z přibližování Ruska k Číně a domnívá se, že situace mezi USA a Čínou bude dalších deset let kritická.
„Pan Jiří Šedivý je sice už jen generál v. v., ale uvažuje jako voják, který prožil nedávnou minulost. ‚Sbližování‘ Ruska a Číny během významného rozhovoru prezidentů obou zemí jistě ne náhodou došlo ve dnech výročí Nankingského masakru (13. 12. 1937), který je možné považovat za začátek druhé světové války,“ uvedl politolog. „Že my v Evropě si této shody ve své eurocentrické sebestřednosti nevšímáme, je náš problém, ale v Asii je tato událost vnímána stejně sensitivně jako vzpomínky na euro-americký kolonialismus,“ dodal.
Psali jsme:
A zda dojde na ukrajinsko-ruských hranicích k dalším provokacím? Může se opakovat gruzínský scénář? „To neumím předpovědět, ale na území RF v okolí hranic s Ukrajinou je dost železa a vojáků, stejně jako na území Ukrajiny vč. těch neukrajinských žoldnéřů z různých evropských zemích, že stačí nedorozumění a může se začít střílet. Konečně téměř denně jsou hlášeny nějaké ‚provokace‘, které mohou, ale ani nemusejí být provokacemi nebo poplašnými zprávami válečných reportérů ‚ve službách‘, stejně jako aktivistů, kteří mohou být někde ‚v tísni‘,“ komentuje politolog. „Je pravda, že generálové všech možných stran mají rádi stereotypy, ale většinou se mýlí. Ale to ještě neznamená, že někde nedaleko od nás zase nebudou hořet domy a umírat lidé,“ dodává.
„Čistému vše čisté“
Při jmenování nového kabinetu došlo k „zaškobrtnutí“ při představování ministra Jana Lipavského. „Magistr, pardon bakalář Jan Lipavský,“ pronesl hradní kancléř Vratislav Mynář, načež pirátský politik převzal z rukou prezidenta dekret. A jestli šlo opravdu o záměr?
„Myslím, že ano. Ale kdo ví! Každopádně pan kancléř si dovolil drobnou neslušnost, ale kdo by si po těch neustálých hrubých a vulgárních výrocích o prezidentovi a jeho spolupracovnících z KPR myslel, že někdo z Pirátů bude tak nedůtklivý a bude z toho mít špatnou noc. Konečně – čistému vše čisté!“ podotýká Zbořil.
Nizozemsko je od nedělního rána v přísné uzávěře. Premiér Mark Rutte v sobotu řekl, že je to v době páté vlny covidu-19 a varianty omikron nevyhnutelné. Opatření bude platné v době vánočních svátků a potrvá do 14. ledna.
„Zatím jsem se po téměř dvou letech od dokonce nejvyšších lékařských a výzkumnických autorit z celého světa jen dozvěděl, že nejrůznější vakcíny jsou vynikající, smrtelně nebezpečné anebo něco tak mezi. Ani nevím, jak měřit svoje splněná očekávání nebo zklamání,“ komentuje Zbořil. „Viry přiletěly ze světa záhad a stále se proměňují, a to zejména tehdy, když se jich zmocní média, o jejichž důvěryhodnosti a svobodomyslnosti nesmíme pochybovat. Ptal jsem se svých příbuzných z Olomoucka, kteří už s tímto onemocněním přišli do styku, ale ani oni nevědí, zda mají být zklamáni nebo nadšeni. Někomu to pomohlo rychle, jinému ne a někdo, kdo si myslel, že by očkování mohlo pro něho mít nějaký vedlejší efekt, nešel nikam. Tak si při svých omezených znalostech netroufám ani naznačovat,“ dodává.
Od pátku máme oficiálně novou vládu. Dopadne hůř, líp nebo stejně jako Nečasova? „Před vámi je příležitost vyřešit covid, energetickou krizi a samozřejmě státní rozpočet. Na této příležitosti se buď uděláte, nebo odděláte, jak říkával Petr Nečas. Přeji vám to první,“ uvedl také prezident Miloš Zeman.
„Premiér Petr Fiala přesvědčil své kolegy, aby se chovali slušně a nepokračovali ve válečném tažení ‚proti těm druhým‘ jako v čase předvolebním. Na české politické scéně to není málo. Ale i další jeho vyjádření svědčí o tom, že na rozdíl od svého ministra vnitra pana Rakušana si je vědom svých povinností a své odpovědnosti nejen za budoucnost vlády, ale i celého státu. Samozřejmě ty největší problémy jsou dnes viditelné jen v hrubých obrysech, ale přejme panu předsedovi vlády, aby se mu dařilo a aby, jak je u nás zvykem, největšími nepřáteli mu nebyli jeho koaliční partneři,“ uvedl politolog.
Miloš Zeman vstoupil do prezidentské funkce v době, kdy nastoupil Petr Nečas. Teď to vypadá, že bude končit za vlády Petra Fialy.
„Doufám, že nejen domácí situace, ale i mezinárodně-politické uspořádání umožní nové vládě překonat problémy ekonomické. I když o některých nových ministrech pochybuji, že budou ochotni spolupracovat třeba i s konstruktivní opozicí. Nezdá se mi ale, že mezi daty nástupu prezidenta Zemana do funkce a jeho odchodu z Hradu a Lán je nějaká jiná než formální souvislost,“ uvedl politolog. „Nemohu předvídat, jak dopadne české předsednictví EU a jaké změny můžeme očekávat od vývoje našeho vztahu k EU a vnitropolitického pohybu uvnitř této organizace, který může být dramatický. A snad nadcházející prezidentské volby neovlivní vnitropolitickou řevnivost natolik, aby bylo možné obávat se vládní nebo dokonce ústavní krize,“ dodal.
Objektivita se nedá měřit krejčovským metrem
Někdejší šéfka zpravodajství televize Prima Jitka Obzinová po kritice na post ředitelky zpravodajství Českého rozhlasu nenastoupí. Jmenování Obzinové kritizovali politici i zaměstnanci rozhlasu, podle kterých by nová ředitelka mohla ohrozit objektivitu a nezávislost zpravodajství.
„Pamatuji si paní Obzinovou z jejích reportáží z Balkánu i z působení na Primě. Nikdy by mne nenapadlo podezírat ji ze záměrné neobjektivnosti jí vedených a řízených vysílání. Po zkušenostech se ‚spacákovou revolucí‘ v ČT v roce 2001 bychom se neměli, my ani redaktoři a pracovníci ČRo, ukvapovat ve svých rozsudcích nad těmi, o kterých si zaměstnavatel myslí, že by měli být ve vedoucích funkcích,“ uvedl politolog. „Sice neznáme její profesní postupy, až na tu jednu citovanou výjimku, a kdy a kde se Jitka Obzinová zachovala ‚neobjektivně‘, ale kdo je donucen dívat se někdy na Zpravodajství ČT, a v poslední době i na práci dalších redakcí tohoto veřejno-právního média ví, že ‚objektivita‘ se nedá měřit krejčovským metrem, a že hranice mezi vůli a zvůlí je velmi tenká,“ dodal.
Zdeněk Zbořil poslouchá ČRo zejména při jízdě autem, a to bývá dost často. „V poslední době se mi ale už několikrát stalo, že se některé rozhovory nedaly vydržet. Ale radit si netroufám, jen si myslím, že žádnou redakci nelze řídit podle kolektivních usnesení zaměstnanců, i kdyby jich bylo víc než dvě stě. Nejen za objektivitu, ale i za odbornou úroveň by měl odpovídat šéfredaktor, kterému by do toho neměl mluvit žádný ‚závodní výbor‘ odborářů nebo dokonce kamarádů z jakýchkoliv politických stran,“ uvedl. „Konec konců ani vedoucí redaktoři nebo ředitelé nemají svůj úřad nadosmrti a ne vždy jsou jejich kritici objektivní a ‚vyvážení‘. Možná by stačilo, kdyby se obě strany – kritici i kritizovaní – snažili být hlavně a především ‚vážení‘,“ uzavírá dnešní Rozjezd Zdeněk Zbořil.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Daniela Černá
