Zvrat v USA, pokud jde o Ukrajinu. Odrbávají vás, Češi, důkaz zde. Novinář odjel z ČR a má co říct

16.6.2022 10:14 dop. | Analýza

„Pokud se nic zásadního nezmění, lze předpokládat, že americká strategie masivního vyzbrojování Ukrajiny a cíleného oslabování Ruska zlomí v listopadových volbách do Kongresu demokratům vaz. Poté už bude jen obtížné obhájit další transfer zbraní, takže bych čekal, že se bude tlačit na diplomacii,“ sdělil ParlamentnímListům.cz publicista Daniel Veselý, přispěvatel Českého rozhlasu. Veselý nyní žije v Polsku a na tamních cenách zboží dokládá, že Fialova vláda je dle něj „sadistická“.

Zvrat v USA, pokud jde o Ukrajinu. Odrbávají vás, Češi, důkaz zde. Novinář odjel z ČR a má co říct
Foto: Facebook
Popisek: Daniel Veselý

Ukrajina vzdoruje ruské agresi už téměř čtyři měsíce, což zpočátku asi nikdo nečekal. Je ruská armáda natolik neschopná, neorganizovaná a nevybavená, a ukrajinští obránci tak dobří, že s pomocí západních zbraní tak dlouho vzdorují? 

Anketa

Máte důvěru ve Víta Rakušana? (Ptáme se od 16.6.2022)

1%
98%
hlasovalo: 30750 lidí

Během prvních měsíců invaze – nepochybně v souvislosti s houževnatým odporem ukrajinských obránců a masivními zásilkami zbraní ze Západu – se ukázalo, že ruská armáda není schopná dobýt ukrajinská města na severu země, kde působila domobrana. Kreml se posléze rozhodl zaměřit svou intervenční mašinérii na Donbas, kde se mu z vojenského hlediska poměrně daří, jak aktuálně dokládají poznatky západních tajných služeb. V tomto ohledu lze na Západě pozorovat zajímavou reakci, která jako by vypadla z pera George Orwella. Objevily se vedle sebe dva protichůdné názory, jimž uvěřila spousta lidí: ruská armáda je nekompetentní bojovou silou – papírovým tygrem – neboť se zprvu předpokládalo, že ukrajinský odpor brzy rozdrtí, a zároveň se prohloubily obavy, že by ona silně nekompetentní ruská armáda mohla zaútočit na Pobaltí, na Finsko – nebo dokonce na Polsko.

Nicméně změna strategie, kdy se Kreml patrně pokouší vytvořit nárazníkovou zónu východně od Dněpru, ukazuje, že invazní síly nejsou tak úplně nekompetentní – vezmeme-li v potaz neutuchající ukrajinskou obranu a zásilky zbraní a vojenského materiálu za desítky miliard dolarů. Každopádně si myslím, že je zcela očividné, že ruská armáda by nikdy nedokázala dobýt celou Ukrajinu, když v současnosti za obrovských ztrát okupuje pouze pětinu jejího území a celý konflikt se dostává do fáze opotřebovávací války.  

Při válečných konfliktech obecně se vždy volá hlavně po míru. V případě ruské agrese na Ukrajině je však situace jiná. Výrazná část Západu opakuje, že hlavní je vítězství Ukrajiny a oslabení Ruska. Může Ukrajina vyhrát? Jak by nezpochybnitelná výhra musela vypadat? 

Ruský prezident Vladimir Putin už v roce 2008 v reakci na summit NATO v Bukurešti, kdy se otevřela otázka vstupu Ukrajiny a Gruzie do NATO, prohlásil, že tento krok vnímá jako „přímou hrozbu“. Rusko, už za silně proamerického prezidenta Jelcina i později, ostře protestovalo proti expanzi NATO k jeho hranicím. S hořkostí spolklo i začlenění bývalých pobaltských republik do Severoatlantické aliance. Mám za to – a rozhodně nejsem sám – že kdyby se Ukrajina po vzoru Finska, Rakouska či Mexika stala neutrální zemí a kdyby se vyřešil politický status Donbasu (plná autonomie), pravděpodobně by k zločinné ruské invazi, která má velice negativní globální přesah, vůbec nedošlo. 

Anketa

Má vláda zastropovat ceny pohonných hmot i za cenu, že na to bude doplácet z rozpočtu?

95%
3%
hlasovalo: 14623 lidí

Jinými slovy: Moskva už 14 let kategoricky odmítá, aby se tyto dvě země staly členy expandující nepřátelské vojenské aliance. Nutno zdůraznit, že před tímto riskantním a pro Evropu nebezpečným krokem už před lety varovali přední američtí politikové a geopolitičtí matadorové, včetně bývalých šéfů americké diplomacie Henryho Kissingera a Roberta McNamary, dlouholetého ambasadora v SSSR George F. Kennana, současného šéfa CIA Williama Burnse a dalších významných amerických politiků. 

Pokud má Západ právo na bezpečnostní garance, o čemž nikdo nepochybuje, má na ně právo i Rusko – už jen z toho důvodu, aby se do budoucna podobným destruktivním výbojům, potažmo nebezpečné nestabilitě v Evropě a jinde předcházelo. Stačí se podívat na mapu, kudy v roce 1941 vedla invazní trasa hitlerovských vojsk do SSSR. Žádný ruský lídr by nepřipustil, aby se Ukrajina stala členskou zemí hostilního vojenského uskupení, což bylo pomalu na spadnutí (robustní výcvikový program v souladu se statusem Ukrajiny jako rozšířeného partnera NATO). Samozřejmě že ani tato skutečnost v žádném případě nemůže omluvit kriminální Putinovou agresi na území jiné země. 

Anketa

Má prezident Zeman vaši důvěru? (Ptáme se od 8.6. 2022)

66%
31%
hlasovalo: 19454 lidí

Západ se až na výjimky na počátku invaze stavěl k masivnímu vyzbrojování Ukrajiny zdrženlivě, později včetně USA obrátil. Co ten obrat způsobilo? A jak dlouho to ještě může pokračovat v kombinaci s možností Ukrajiny se dál bránit? 

Přiznám se, že přesně nevím, co ten obrat způsobilo. Tipuji však, že je za tím velice tvrdý a houževnatý odpor napadené země. Nyní ale – téměř čtyři měsíce po zahájení ruské agrese – se američtí republikáni k masivním zásilkám do napadené Ukrajiny vesměs stavějí odmítavě. Navíc na běžného amerického spotřebitele tvrdě dopadá inflace a vysoké ceny pohonných hmot. Pokud se nic zásadního nezmění, lze předpokládat, že americká strategie masivního vyzbrojování Ukrajiny a cíleného oslabování Ruska zlomí v listopadových volbách do Kongresu demokratům vaz. Poté už bude jen obtížné obhájit další transfer zbraní, takže bych čekal, že se bude tlačit na diplomacii. To bych rozhodně uvítal, přestože případné vítězství reakčních republikánů, kteří chtějí zničit to, co zbylo z americké demokracie, vnímám velice negativně. 

Lze realisticky predikovat další vývoj konfliktu? Zelenský stále opakuje, že nepřestanou, než Rusy vyženou snad i z Krymu. Jak mohou vypadat případná mírová jednání? Kam až budou jednotlivé strany schopné či ochotné ustoupit? 

Jak už jsem uvedl, situace na bojišti nyní nevypadá pro Ukrajinu příliš nadějně. K tomu připočtěme i fakt, že na Západě bude s pokračující inflační spirálou a růstem cen sílit nechuť k nekonečnému vyzbrojování napadené země. Prezident Zelenský ale naplno nemůže přiznat, že se štěstí spíše kloní na stranu interventů. Ostatně v březnu mezi Ukrajinci a Rusy probíhala poměrně nadějná diplomatická jednání, jak tehdy napsal britský list Financial Times, a na konci měsíce se dokonce rýsoval summit Zelenský-Putin. Nicméně Spojené státy a Velká Británie systematicky tato jednání sabotovala, neboť jejich primárním cílem je dostat kremelský režim na kolena, čímž se ani netají

Od počátku ruské invaze vyhlásila EU vůči Rusku několik balíků sankcí všeho druhu. Rubl však roste, USA i Čína masivně odebírají energetické suroviny, inflace byla v Rusku za květen meziměsíčně nižší než v Česku… Jak je možné, že sankce nedostaly Putina ekonomiky na kolena, jak se tvrdilo? 

Jedním z důvodů je skutečnost, že se ruský prezident před zahájením invaze proti očekávaným sankcím pojistil uzavřením dohody s Čínou. Hovoří se o více než 100 miliardové investici do fosilního dealu s Čínou. Za další si je třeba uvědomit, že sankce jsou čistě západní záležitostí – že se k nim odmítají připojit tak významní ekonomičtí hráči, jako je Brazílie, Indie, Jihoafrická republika, Indonésie – a samozřejmě Čína. Nejen ruská blokáda ukrajinských případů, ale i sankční politika Západu postihující vývoz ruské pšenice a hnojiv, akcelerují vážnou potravinou krizi, a to za situace, kdy je 49 milionů lidí převážně na východě Afriky a na Blízkém východě jen krůček od hladomoru. Válka rovněž posiluje globální inflační spirálu. Tato děsivá skutečnost společně s neopomenutelným rizikem jaderné konfrontace by nás měla vést k restartu diplomatických jednání, jakkoliv to bude trnitá cesta. Měli bychom mít také na paměti, že pokračující konflikt způsobí na Ukrajině ještě více destrukce a utrpení civilní populace. 

Pokud jde o ruskou ropu, Rusové vydělávají podle všeho ještě víc než před válkou. Expert na energetiku Ivan Noveský PL nedávno řekl, že ty sankce jsou spíš protievropské a proruské. Kdyby tomu tak bylo, tak v nich snad nebude Brusel pokračovat. Nebo ano? 

Obávám se, že hlavní slovo v tomto ohledu mají Spojené státy, které jako jediná země prakticky mohou unilaterálně uvalovat sankce, které musí zbytek světa poslouchat. Vidíme to na protiíránských sankcích, které se Evropanům vůbec nelíbí – které však volky nevolky dodržují. Američany zavedený sankční režim má totiž takový efekt, že postihováni jsou i ti, kdo se zemí, na niž jsou primární sankce uvaleny, obchodují. Na válečné krizi nejvíce vydělávají americké zbrojařské firmy, producenti frakovaného plynu, jejich investoři a vrcholní akcionáři. Další entitou, komu konflikt na Ukrajině vyhovuje, je Čína, která má jako jediná země zásadní vliv na Kreml. My můžeme lát Moskvě, seč nám síly stačí, ale na její rozhodování máme nulový vliv, což dokládají i bezzubé a značně kontraproduktivní sankce. 

Ukrajina jako člen NATO a EU. Dojde k tomu někdy? 

Myslím si, že to není možné. Zejména případné členství Ukrajiny v NATO. Mimochodem Finsko se v období studené války sice nemohlo stát součástí NATO, zato se ale mohlo začlenit do západních ekonomických struktur – a to s ohromným úspěchem. Myslím, že Ukrajina se nikdy nestane členským státem EU, neboť k tomu za prvé nemá předpoklady a za druhé by se na tom členské země Unie nikdy neshodly.

Zatímco se na Ukrajině bojuje, u nás v Česku zuří několik krizí naráz a místo výhledu na zklidnění situace se vše stále zhoršuje. Inflace 16 procent, extrémní ceny pohonných hmot, elektřiny, plynu… Vláda čelí kritice, že nedělá nic. Premiér to odmítá, prý dělají maximum. Jak je to podle vás? Šlo se drsným projevům zdražování všeho nějak vyhnout? 

Žiju nyní v polské divočině, zhruba 8 kilometrů od ukrajinských hranic. Přestože mám spoustu výhrad k ultrakonzervativní polské vládě – třeba k jejímu hlubšímu vojenskému sbližování s USA a odhodlání bojovat s Ruskem „do posledního Ukrajince“, tato země krizi podle mého soudu zvládá daleko lépe než česká vláda. Do konce července je tu nulové DPH na potraviny – mimochodem kvalitní potraviny, protože Poláci si je vesměs sami produkují. Spekuluje se, že odpuštění DPH na potraviny bude prodlouženo. 

Zajímavé je porovnání cen potravin a dalších komodit: kupříkladu za ochucený jogurt (400g) zde zaplatím téměř dvakrát méně než za neochucený jogurt v ČR (500g). Za cigarety Chesterfield zaplatím v Polsku o 40 Kč méně než v ČR. V ČR dokonce brutálně podražilo i dříví za otop, které je v polských Běščadech téměř dvakrát levnější. Poláci si také domluvili přísun plynu z Norska, zatímco česká vláda pouze čeká, co udělá Německo – pokud se tedy něco nezměnilo. Česká vláda se ke krizi postavila nejhůře v celé Evropě, čehož si dokonce všímají i jinak servilní komentátoři. 

Růst cen všeho zboží a služeb je enormní, životní úroveň občanů spadne nejvíc za několik desítek let. Čeká nás nejtěžší období od sametové revoluce?

Nedávno jsem se vrátil z krátké návštěvy ČR, a musím přiznat, že mě vedle astronomických cen nepříjemně překvapila frustrace a obrovská nespokojenost mezi lidmi – i to, jak se k sobě chovají. Soudím, že asociální až sadistická Fialova vláda je nejhorší vládou minimálně od pádu minulého režimu. 

Jak zhodnotit média v dnešní krizi? Zvládají svou úlohu správně a zodpovědně? Jakou roli vůbec média v současném světě sehrávají? I ve vztahu k Ukrajině a celkovém stavu Západu.

Sdělovací prostředky v této (dez)informační válce hrají ostudnou roli. Koneckonců ostudnou roli mediálního mainstreamu jsem ve svých textech na Britských listech kritizoval dlouhé roky – především v ignorování a bagatelizování zhoubné zahraniční politiky Spojených států ve světě. Zatímco v „hlavních novinách světa“ (New York Times) se můžete dozvědět o tom, jak negativní dopad mají západní sankce na cenu potravin a pohonných hmot – nebo že by americká pomoc Ukrajincům měla mít jasné limity, v českém prostředí na tyto a další skutečnosti neupozorňují ani domněle levicoví autoři. Ostatně postoj tzv. české levice k válce na Ukrajině, která podporuje mýtus spravedlivé války, aby se tak stala užitečným idiotem amerických zbrojařů a vývozců frakovaného plynu – místo aby volala po diplomatických rozhovorech – je pro mě největším zklamáním. 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Radim Panenka

Martin Exner byl položen dotaz

Dotaz

Vážený pane poslanče, po přečtení níže uvedeného článku, si dovoluji obrátit se na vás s následujícím dotazem. Píšte tam, že nás nás Rusko snaží zmanipulovat atd. My i mí přátelé nic takového nevidíme, sledujeme zprávy na čských tel. stanicích, posloucháme Radiožurnám, Country rádio, pohybujeme se ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Pradědu upálili bolševici. Ale Putin? Spisovatel Junek o Ukrajině, Fialovi a Husovi. Pestré

10:34 Pradědu upálili bolševici. Ale Putin? Spisovatel Junek o Ukrajině, Fialovi a Husovi. Pestré

POLOČAS ROKU HRŮZY O Vladimiru Putinovi se toho napsalo hodně a jistě ještě víc napíše. Žádného Hitl…