Řada čtenářů se na nás obrátila s tím, abychom vám vyřídili přání všeho dobrého. Naposledy se něco podobného přihodilo při nemoci prezidenta Zemana loni. Nicméně toto srovnání by nebylo uctivé. Co se vám tedy ve čtvrtek přihodilo, paní senátorko?

Musím říct, že podpora lidí je neuvěřitelná. Maily, esemesky, dopisy, dárky… Po stovkách. Ještě jednou chci všem, poděkovat, psychicky mne to velmi podpořilo. Co se mi stalo… Na místě to asi vypadalo dost vážně. A rozhodně vám na klidu nepřidá, když se proberete v sanitce. Pamatuji si, jak se mi mírně začala točit hlava, a pak jsem klasicky omdlela. Ono mi už ráno nebylo dobře, ale nechtěla jsem scházet na plénu Senátu. Ale měla jsem se omluvit, a nedat na hloupé řeči. Není mi už opravdu dvacet, jak podotkla paní doktorka v nemocnici. Naštěstí to nakonec bylo jen vyčerpání a k tomu kolísající tlak, lékaři měli na počátku ale opravdu obavy. Dostalo se mi proto srozumitelného doporučení – ať neblbnu, a naučím se i odpočívat. Chtěla bych poděkovat lékařům a veškerému personálu v Ústřední vojenské nemocnici, byli skvělí.