„Havlovské“ vyrovnání se s minulostí? Zvláštní, u některých dnes členství v KSČ nevadí, diví se Karolina Stonjeková

14.11.2019 17:58 | Zprávy

30 LET OD LISTOPADU „Havlovské“ vyrovnání se s minulostí? Podle komentátorky Karoliny Stonjekové proběhlo selektivně. „Máme tu dvě skupiny bývalých komunistů – u jedněch jejich členství v KSČ vadí, u druhých ne. Jedněm se neustále připomíná a mlátí o hlavu, druzí jsou naopak vynášeni do nebes,“ porovnává Stonjeková. A dodává, že ani sám Václav Havel nebyl úplně jednoznačný – vždyť měl po svém boku Mariána Čalfu. A osoba Václava Havla? První porevoluční prezident se podle Stonjekové stal symbolem boje proti komunismu a maskotem jeho pádu.

„Havlovské“ vyrovnání se s minulostí? Zvláštní, u některých dnes členství v KSČ nevadí, diví se Karolina Stonjeková
Foto: Repro Facebook
Popisek: Karolina Stonjeková

Politolog Jiří Pehe se zamyslel nad tím, zda Češi v roce 1989 skutečně toužili po svobodě. Došel k názoru, že takové přání rozhodně nebylo hnacím motorem změn – Češi se prostě a jednoduše chtěli mít lépe. Tento fakt prý zatím, na rozdíl od svých oponentů, pochopili Andrej Babiš s Milošem Zemanem a nyní z toho těží. Souhlasíte?

Zkusím na tu otázku odpovědět z jiného konce. Revoluce, na rozdíl od puče, je vždycky o dalekosáhlé změně ve společnosti, která se promítne do celé řady segmentů. U revoluce nejde jen o výměnu politického establishmentu, ale především o změnu politického systému, ekonomického systému, o proměnu sociální struktury a tak dále. A těmto rozsáhlým změnám je vždycky potřeba, dát nějaký ideový náboj, nějaký étos – „děláme to pro demokracii, pro svobodu“. To je ta ideová část. Ta jistě platí, ale reálně zpravidla hraje v motivech lidí daleko menší úlohu, než se nahlas přiznává.

Daleko větší roli, i když skrytě, hraje „materiální“ motiv. Protože každý od nového systému logicky čeká, že se v něm bude mít lépe než v tom starém. To ale naráží na objektivní překážku: těch, kteří se ekonomického profitu dočkají, bude vždy daleko méně než těch, kteří v něj doufali – tím spíše, že ve svobodné společnosti má každý svou vlastní ekonomickou úroveň ve svých vlastních rukách a záleží jen na jejich píli, šikovnosti a štěstí, jak se s tím popasují.

A tak se po každé revoluci časem dostavuje deziluze a zklamání z vývoje, které se často obrací proti těm, kdo změny vyvolali. Ne nadarmo se proto hovoří o tom, že revoluce požírají svoje vlastní děti. Ale abych byla fér, tak je potřeba říct, že tohle není nic typicky českého. To je obecný průvodní jev naprosté většiny revolucí. Stačí se třeba podívat na to, jak dopadla svého času velkolepá oranžová revoluce na Ukrajině, či další revoluce, které od té doby proběhly…

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Marek Korejs

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Neslibujete vzdušné zámky?

- Jak přesně a za jak dlouho chcete zajistit 200 tisíc nových domovů? A přijde vám to dost? - Jaké daně chcete snížit a jak docílit zlevnění? Čeho? Protože drahé je vše! - Jak hodláte zatočit z korupcí? To už jste přeci slibovali - znamená to tedy, že jste tento slib nesplnili? - Jak chcete zajist...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kvůli „spadlému drátu“ Petr Fiala zesměšněn přes Zdeňka Svěráka

10:51 Kvůli „spadlému drátu“ Petr Fiala zesměšněn přes Zdeňka Svěráka

ROZJEZD ZDEŇKA ZBOŘILA Proč má jeden spadlý drát takový dramatický dopad, rozjímal premiér Fiala po …