Evropští lídři mají za sebou jeden z nejdelších summitů. Po pěti dnech schválili podobu obnovy ekonomiky. Většinou si výsledek pochvalují, i když se to dá asi přičíst i úlevě z toho, že se nakonec dohodli. Ozývají se ale i kritické hlasy o přílišném zadlužování, kroku špatným směrem, dluhové unii. Jak tuto dohodu vidíte vy?
Vidím několik rozměrů tohoto jednání. Když se členské státy dohodnou, že budou společně postupovat proti současné ekonomické krizi, tak je to pozitivní signál pro ekonomiku. I pro soukromé investory, aby věřili Evropské unii a státům EU, že chtějí společně postupovat. Evropské unii a všem státům to pomůže.
Osobně jsem místo darů či dotací upřednostňoval, aby byl co největší počet půjček, které si státy vezmou. A budou stavět projekty, které jsou zaměřené na investice. Nejsou to peníze, které tyto státy prožerou. Na rozdíl od českého deficitu. Já to tedy vidím pozitivně, protože všechny investice do infrastruktury, do vysokorychlostních železnic, do digitalizace můžou vést k tomu, že soukromý sektor bude investovat v Evropské unii, neodejde z ní třeba do Asie. Může dojít k tomu, že státy se velmi rychle zregenerují z ekonomické krize. A tento dluh bude velmi rychle splacen.
„Nalijme si čistého vína, klidně italského. Takzvaný fond obnovy EU je ve skutečnosti hlavně fondem záchrany Itálie,“ píše v Reflexu ekonom Lukáš Kovanda. Dá se to takto říci? O jaké státy se jedná?
Jde o záchranu Itálie, Španělska, Portugalska, Řecka a některých východoevropských a středoevropských států. Fond obnovy pomůže všem. Objevily se články o koronakrizi v Chorvatsku, které ukazují hrozivá ekonomická čísla. Příjmy z turismu, se kterými v ekonomice počítali, jsou v současnosti na deseti procentech. Což se obrovsky projeví. I v ekonomikách Bulharska, Rumunska a dalších států, které jsou závislé na sektorech nejvíce postižených koronavirovou krizí. Což bude mít výrazný vliv i na ekonomiku dalších států.
Někdo říká – nezachraňujme Itálii, nechme ji zkrachovat. Ale včera jsem byl na návštěvě na Litovelsku, kde je firma Gran Moravia. Tato firma vyváží většinu své produkce do Itálie. Pokud Itálie zkrachuje, bude mít problémy i řada evropských firem, včetně českých. Není to až zas tak jednoduché.
V západních zemích probíhá určitá forma kulturní revoluce, která se projevuje tím, že nastává konec „srandy“, aspoň některé. Stahují se filmy a seriály, které najednou neodpovídají duchu doby, a jsou shledány závadnými. Například se to stalo seriálu Little Britaine (Malá Velká Británie), který stáhla BBC i Netflix. Nemluvě o sochách a podobně. Co říkáte tomuto trendu?
Oddělil bych dvě věci. Reakci na projevy rasismu ve světě. V Belgii velmi často slyším od přátel tmavé pleti, že pořád mají problém s různými narážkami. S tím, že by měli táhnout do Afriky. Přestože oni už tam žijí šestou nebo sedmou generaci. Což je nepřijatelné.
Ale to spojení s levicovými hnutími, s levicovou ideologií, často neomarxistickou nebo komunistickou, je otřesné a naprosto to odsuzuji. Strhávání jakýchkoliv soch bez kontextu mi přijde, že většina těchto lidí si tím řeší svoje komplexy, a nemá to nic společného s tím hnutím. Zakazování různých lidí nebo vylučování lidí s určitými názory z akademického prostředí, které má ctít svobodu projevu, to je absolutně nepřijatelné. Chtěl bych vzkázat všem, kteří tímto způsobem uvažují, že je to totalita a diktatura.
Svoboda slova má samozřejmě svoje hranice. Nicméně pokud člověk tyto hranice nepřekročí, má na svoje názory právo. Speciálně v akademickém prostředí. Takže tím, co to způsobilo, že si neomarxisti začali stěžovat na různé konzervativní myslitele, to mi přijde absolutně za hranou.
V rozhovoru pro Echo francouzský filozof a spisovatel Pascal Bruckner upozorňuje, že Západ otroctví nevymyslel, ale zrušil. Přesto propadl sebemrskačství. Je to určitá forma sebemrskačství?
Rozhodně ano. Je to úplně stejně jako sebemrskačství spojené s přijímáním údajných uprchlíků – ale přitom to byli všichni migranti a bylo to podporování byznysu pašeráků. Určitá levicová hnutí, která jsou aktivistická, často napojená na organizovaný zločin, využívají každé příležitosti k tomu, aby se snažili rozbíjet pořádek a zavádět nové pořádky. Řada těch skupin se otevřeně hlásí k marxismu-leninismu. To je nebezpečné, i co se týče průběhu těch demonstrací. Možná, že na začátku byla dobrá myšlenka, ale ta se, tak jako Francouzská revoluce, velmi rychle zvrhla v násilí, rabování, kradení, v obrovskou destrukci kulturních památek. V neposlední řadě i ve žhářství. Což je naprosto nepřijatelné.
V souvislosti s násilnostmi ve francouzském Dijonu píšete o příčině, kterou je nezvládnutá migrace. Proč byla nezvládnuta? Je jedním z důvodů, jak říká Pascal Bruckner, že evropské elity umožňují přistěhovalectví ze třetího, zvláště muslimského světa – proto, že ho chápou jako splátku za koloniální zločiny?
Ano. Především u levicových stran je toto myšlení velmi běžné. Před týdnem jsem vzal svého syna do Molenbeeku v Bruselu a strávil jsem tam s ním celý večer, aby viděl, jak vypadá čtvrť nedaleko centra Bruselu. Aby viděl to nepochopení levicových intelektuálů, kteří z toho chtěli udělat multikulturní prostředí. Dnes se to změnilo v unylý celek, kde je těžké v noci jakkoliv trávit čas pro původní obyvatele nebo pro bílého člověka. Ukazuje se, že všechny modely zavést multi kulti společenství bez toho, aby ti lidé respektovali kulturu a společenství lidí, kteří tam žili nebo ještě žijí, se ukazuje jako nereálné. Většinou to skončilo nějakým průšvihem, nebál bych se použít slovíčko průserem. Nefunguje to.
V Dijonu mám velmi dobré přátele, kteří opakovaně šest let upozorňují na problémy, které tam jsou s čečenskou a s alžírskou komunitou. Čečenská a alžírská komunita je ozbrojená, má automatické zbraně, ale nikdo proti nim nechce vystupovat, ani proti nim nemá odvahu zakročit. Policie toleruje drobnou zločinnost, a to je i důvod nespokojenosti současných Francouzů. Jsou jim často vykrádány sklepy, jsou okrádáni na ulici. Policie to toleruje a říká jim, ať to řeší s pojišťovnou, že to není věc policie.
Tomáš Zdechovský
- KDU-ČSL
- Poslanec EP a člen předsednictva KDU-ČSL
- europoslanec
„Potvrzeno. Mafie zneužívala neziskovky pro svůj migrační byznys“, zní titulek vašeho nedávného blogu. Také mám už dlouho pocit, že některé tyto tzv. neziskové organizace pod pláštíkem toho, že zachraňují lidi, jsou minimálně spolupracovníky pašeráků. Co s tím? To je tak těžké jim tuto činnost zatrhnout?
Vždy je poměrně těžké prokázat, že je tam úmysl. V roce 2015 o tom na večeři, kam jsem byl pozván europoslancem, který je dnes starostou jednoho města na Sicílii, mluvil šéf místní policie. Všichni vědí, že mafie přes své nějaké účty posílá peníze třeba německým neziskovkám. Ale prokázat to, je velice obtížné.
Evropa by měla procitnout z naivity, dát si pár facek, studenou sprchu a říci si, že toto nechce. Italové i potom Frontex nasadili svoje lidi na lodě neziskových organizací. Je až úsměvné vidět některé záběry, jak kapitán neziskovky najednou ohlásil, že změní směr, protože se domnívá, že někde budou migranti. A oni tam opravdu byli. Když se potom policisté s těmi migranty bavili, oni jim říkali, že dostali instrukce, ujeďte osm kilometrů na lodi, tam na vás bude čekat ta a ta loď (která tam skutečně čekala), která vás nabere a odveze...
Když jsem to tehdy před pěti lety říkal, byl jsem za největšího xenofoba, rasistu, nácka. Po pěti letech tyto informace, které tehdy ještě nebyly veřejné, se potvrdily. Teď je čas na to, abychom trvali na odsouzení těch lidí. Padni komu padni. Pokud někdo třeba i ve své naivitě uvěří mafii, musí počítat s adekvátní reakcí státních orgánů. I to byl důvod mé kritiky Lékařů bez hranic. Nikoliv proto, že bych si nemyslel, že dělají úžasnou práci všude po světě. Ale jejich záchranné akce bohužel ovládla parta levicových intelektuálů, kteří jezdili pro migranty jak na běžícím páse.
Kamioňák Jiří Sagan byl propuštěn. V jeho případu jste se hodně angažoval. Asi ještě úplně nekončí, ale co k němu můžete říci?
Tento případ ještě neskončil, protože je tam kasační stížnost. Pevně věřím, že tento řidič uspěje. Z mého pohledu po přečtení všech dokumentů jsem přesvědčený, že Jiří Sagan je naprosto nevinný a byl odsouzen na základě domněnek, nikoliv na základě důkazů. U Sagana policisté nenašli ani peníze, ani nějaké telefonáty s pašeráky. Dostal dva roky natvrdo, které si odseděl. Toto rozhodnutí francouzských úřadů absolutně nechápu.
Kdybych měl o Saganovi jedinou pochybnost, tak se ho nezastanu. Ale v jeho případě nemám žádnou pochybnost, a naopak se divím francouzské justici, že si dělá mezinárodní ostudu. Tím, že odsoudí úplně nesmyslně člověka jen na základě domněnek a úplně vykonstruovaných obvinění. Nemají proti němu jediný přímý ani nepřímý důkaz. I ti migranti vypověděli, že o tom, že mu do kamionu naskočili, nevěděl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
