„Málo platné.“ Ztratil Bartoš svůj náboj? Sociolog Hartl nejen o problémech Pirátů

04.08.2021 20:01 | Rozhovor

Čeští politici se nepolepšili, musí se naučit vysvětlovat. K předvolebnímu boji, rozdělení české společnosti i důvěře se vyjádřil sociolog a zakladatel Střediska empirických výzkumů Jan Hartl. Tomu současná doba připadá jako určité mezidobí, v němž by lidé rádi zapomněli na to špatné, co covid přinesl, a spíše pasivně očekávají únosný konec. Upozornil však na nebezpečí promeškané příležitosti poučit se z covidové krize a zotavit se.

„Málo platné.“ Ztratil Bartoš svůj náboj? Sociolog Hartl nejen o problémech Pirátů
Foto: repro Youtube
Popisek: Sociolog Jan Hartl, předseda správní rady STEM

„Pokud se politikové k veřejnosti chovají, jako by byla jen pasivním příjemcem nařízení, fungovat to nemůže. Je totiž v naší národní povaze čile hledat boční cesty a zadní vrátka,“ řekl jste mi před půl rokem. Zlepšili se v tom politici?

Nezlepšili. I kdyby nakrásně chtěli, vyžadovalo by to dlouhodobé úsilí. Vysvětlovat se nejdříve musíte naučit, zjišťovat si čemu a proč lidé nerozumějí. Předpokladem úspěšné osvěty je ale dostatečná důvěra k politikům a státu obecně. A to je běh na ještě delší trať než trpělivé vysvětlování jednotlivých opatření.

Anketa

Co vy a Šlachtovo hnutí Přísaha?

hlasovalo: 9413 lidí

Tehdy jste také zmínil následky, které si společnost po roce s covidem ponese, ať už jde o ekonomiku, ale i zásahy do života lidí a jejich vztahů. Jak to podle vás Češi zvládají? Případně jak se následky projevují dnes?

Připadá mi, že dnes prožíváme určité mezidobí. Rádi bychom zapomněli na to špatné, co covid přinesl, ale spíš jen pasivně očekáváme, že to dopadne nějak únosně. Máme chvíli před volbami a člověk by čekal, že se různé politické tábory budou snažit pojmenovat problémy ve veřejné sféře a nastínit cesty jejich řešení do budoucna. Bude-li bezradnost trvat nadále, promeškáme příležitost se z covidové krize poučit a postupně zotavit.

Část Čechů je už naočkována, menší část čeká, ale celkově zájem klesl. Ve výstupu STEM uvádíte: „Pětina veřejnosti se očkovat nechce a desetina váhá – u obou skupin je nyní důležité zjistit jejich motivace a bariéry, aby se informační kampaň mohla napřít účelnými směry.“ Čím to je, že se 20 procent veřejnosti nechce nechat očkovat a dalších deset ještě váhá? Kde vidíte příčinu?

Už jsme to zmínili. Potřebujeme zvýšit důvěru lidí v protiepidemická opatření, zdůraznit, že nejde jen o to uchránit sebe, ale i blízké okolí a širokou veřejnost. Moc se toho pro porozumění lidem, kteří se nechtějí očkovat, zatím neudělalo. To, co neumíme zvládnout celospolečensky, bychom ale mohli zkoušet lokálně, v komunitní práci, dávat publicitu úspěšným příkladům a zkušenostem.

Anketa

Je dobře, že se na kulturu a sport dostane jen omezené množství neočkovaných a dále již jen očkovaní?

hlasovalo: 8304 lidí

Momentálně sledujeme velmi těsné výsledky předvolebních průzkumů na prvních třech příčkách. O čem to podle vás svědčí?

Ukazuje se, že výsledek voleb je nyní velmi těžké odhadnout. Hnutí ANO zdaleka není na ústupu, koalice SPOLU, která věřila v přesvědčivé vítězství, zatím zaostává, koalice PirSTAN probudila zájem, nedokázala však zatím své potenciální příznivce dostatečně přesvědčit k volební účasti. Celkový obrázek ukazuje, že v novém přepočtu hlasů na mandáty bude nejspíš velmi obtížné vytvořit smysluplnou vládu.

Hnutí ANO zastavilo propad preferencí, jak ukazuje většina výzkumů. Čím to?

Hnutí ANO obhajuje svou vládní pozici, přiznalo některé chyby a snaží se o tlumení sociálních problémů. Působí dostatečně akceschopně a opírá se o svůj osvědčený marketing. Hlavní opoziční strany v krizi většinou volaly po rozvolňování omezujících opatření, což jim dnes trumfy do ruky nedává. Snaha porazit Andreje Babiše není dostatečně silným tahákem, stojí-li osamoceně bez náležité vize a priorit budoucího oživení. Obě konkurenční koalice říkají, co je špatně, neříkají však dostatečně jasně, jak by to mělo být dobře. Co se kampaně a politického marketingu opozičních koalic týče, je výsledek chabý, hrají totiž na Babišově straně marketingového hřiště, kde on je zkušenějším hráčem.

Naopak Piráti se Starosty a nezávislými lehce poklesli. Kde vidíte důvod?

Vzbudili velká očekávání mladistvým elánem Pirátů a praktickými zkušenostmi Starostů z běžného života měst a obcí. Koalice PirSTAN vystupovala jako nová protestní formace slibující výrazné změny. Smysl koalice a její klíčové hodnoty však vedoucí politikové nedokázali náležitě v hutné zkratce vysvětlit, místo toho nabídli k výběru nepřehledný rozsáhlý program dílčích opatření. Předčasně se možná začali cítit favoritem voleb, kalkulovali s mocenskými pozicemi. Trochu lavírovali i s ohledem na roli prezidenta při jmenování nového premiéra. Sečteno a podtrženo – postupně přicházeli o svůj protestní a reformní náboj. Potenciální přízeň je ve volbách málo platná, pokud se nepromění v aktivní volební účast a pevné rozhodnutí.

Nakolik zohlední voliči na podzim u volebních uren, jak se politici a vláda vypořádala a vypořádává s koronavirem? Minule jste zmínil, že volební kampaň bude provázet lítý boj plný obvinění, kdo za co může. V tom navíc není situace přehledná – kdo a kdy udělal chyby a s jakými následky. Stále to platí?

S tím si nejsem moc jist. Možná koronavirový boj plný obvinění již proběhl a není k němu moc co dodat. Vláda nyní postupuje opatrně, varuje před neuváženým rozvolněním, apeluje na disciplinovanost, což je s ohledem na volby prozíravé.

Jaká je vaše zkušenost, mají Češi dobrou nebo krátkou paměť v tomto smyslu?

Reagují spíš uvážlivě, nereagují na první podnět, počkají si pár týdnů, co se ještě dozvědí a jak se situace vyvine. Teprve s odstupem dvou tří měsíců vyřknou svůj soud. Napětí však v sobě nenosí příliš dlouho.

Předvolební průzkumy se často liší i o několik procent. Většinou je zpovídáno kolem tisícovky respondentů. Je to podle vás dostatečné množství?

Je-li ve výzkumném vzorku pečlivě vybrána přesná zmenšenina společnosti, jde-li o náležitý reprezentativní výběr, je to množství postačující pro celkový přehled. Období koronavirové krize přineslo problémy s tím, že lidé byli méně ochotni odpovídat. Především ale rozdíly v průzkumech preferencí o několik procent mohou zračit chatrnost volební motivace lidí, nízkou intenzitu vazby ke stranám a váhavost ohledně koalic. Důležité ale je, že přes dílčí číselné rozdíly se výzkumy shodují v celkovém obrazu situace.

Stále častěji se mluví o rozdělení české společnosti a jeho prohlubování. Projevuje se nějak ve výzkumech, které děláte?

To je závažné téma, kterému věnujeme mnoho pozornosti. Je nepochybné, že se prohlubují rozdíly mezi lidmi. Některé rozdíly lidé vnímají jako neopodstatněné a nespravedlivé nerovnosti. Problém je, když tyto nerovnosti přerůstají v přehrady mezi lidmi. Lidé z různých společenských skupin se pak přestávají stýkat, přestávají si rozumět, vedou zcela jiné životní styly, nepociťují vzájemnou sounáležitost. Odborně se tomu říká fragmentace společnosti. Podle mého soudu je to pro naši společnost do budoucna to nejzávažnější riziko, které by podstatným způsobem ovlivnilo kvalitu našeho života. Je to ale složitější problém než často zmiňovaná polarizace či rozpolcenost společnosti.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Zuzana Koulová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Hana Lipovská: Dvořák si zval některé radní ČT na schůzky. Vynášely se k němu interní informace

15:25 Hana Lipovská: Dvořák si zval některé radní ČT na schůzky. Vynášely se k němu interní informace

„Další osud České televize závisí na výsledku voleb do Poslanecké sněmovny. Pokud budou poslanci vým…