„Muži, jste nechutná sexistická čuňata. A teď nám navalte své peníze.“ Markéta Šichtařová vyhlašuje bojkot

20.01.2019 14:36

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Je tak pohodlné něčemu věřit a už se neptat víc, glosuje Markéta Šichtařová zájem o státní dluhopisy určené pro občany, které rozhodně investorům výnos nepřinesou. U příležitosti dvacátého výročí zavedení společné měny tvrdí, že projekt selhal, neboť se z ekonomického projektu zvrtl v politický projekt. A jedinou zemí, která na tomto nepovedeném projektu nakonec víceméně vydělala, je Německo. Došlo ale i na marketingovou akci světoznámé firmy, která chce vychovávat své zákazníky, i na snahy naší BISky spolurozhodovat o výuce na školách, což může předznamenat výuku jen a pouze dle bruselských hodnot.

„Muži, jste nechutná sexistická čuňata. A teď nám navalte své peníze.“ Markéta Šichtařová vyhlašuje bojkot
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Anketa

Zvažujete, že budete volit Jaromíra Soukupa?

66%
hlasovalo: 24089 lidí

Začátkem prosince spustilo Ministerstvo financí u příležitosti stého výročí založení Československa prodej dluhopisů určených pro občany. Jde o šestiletý korunový dluhopis pro fyzické osoby a maximálně je možné vložit jeden milion korun. Pokud investor vydrží šest let, dostane se průměrně na 2,07procentní zhodnocení ročně. Od toho je však nutné odečíst 15procentní daň, takže jsme zhruba na 1,76 procenta. To není nic závratného. Čím si tedy vysvětlit, že podle zpráv z finančního trhu je o dluhopisy velký zájem a emise rozhodně skončí úspěchem?

Já bych si to vysvětlovala dvěma okolnostmi: Zaprvé neznalostí investorů, zadruhé nedostatkem rozumných investičních příležitostí. Ostatně i předešlé státní dluhopisy určené pro veřejnost slavily velký úspěch, ačkoliv nebyly nijak zvlášť zajímavé z pohledu výnosu. Pokud budou občané držet dluhopis celých 6 let, dosáhnou onoho nominálního výnosu 1,76 procenta, který jste zmínil – ale pozor, současně s tím je nyní inflace 2 procenta, čili reálně by lidé za této inflace měli ZTRÁTU 0,24 procenta. Ale tohle je ještě ten nejvýhodnější dosažitelný výsledek, který může nastat jen tehdy, pokud jsou dluhopisy držené celých šest let.

Problém je totiž v tom, že se jedná o takzvaný reinvestiční dluhopis s rostoucími ročními kupóny. A v tom je další háček. V praxi tedy výnos dluhopisů nebude pravidelně vyplácen jako u jiných standardnějších dluhopisů, ale bude jednou ročně ke stanovenému datu automaticky reinvestován formou připsání dalších dluhopisů. Investorům bude celý výnos vyplacen až v posledním, šestém roce. Takže pokud se náhodou střadateli rok po koupi dluhopisu rozbije pračka a zatouží si peníze vybrat podobně, jako je zvyklý u termínovaného vkladu, na slibovaný roční výnos rozhodně nedosáhne, jeho ztráta bude ještě vyšší.

Jinými slovy, střadatel je silně motivován držet dluhopis celých šest let, aby alespoň minimalizoval svou ztrátu, kterou stejně tak jako tak nejspíš dosáhne, neklesne-li drasticky inflace, a po těchto šest let se ke své investici nedostane. Peníze uložené na spořicích účtech nebo termínovaných účtech jsou tedy mnohem likvidnější…

Nemyslím si ale, že by se většina těch lidí, která tento dluhopis koupila, pídila po detailech. Prostě státu uvěřila, že je to výhodné. Je přeci tak pohodlné něčemu věřit a už se neptat víc!

Podle člena bankovní rady Aleše Michla by ekonomice prospěl opatrný růst úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. Když se dívá na českou ekonomiku, tak tam je prý důvod pro růst úrokových sazeb jasný, opatrný je při sledování vývoje v Německu a zahraničí. Proto nechce signalizovat dopředu víc než jedno zvýšení. Co jeho úvahám říkáte?

Oceňuji jeho opatrný postoj. Ale na můj vkus je stále opatrný málo. Já se domnívám, že úrokové sazby už alespoň dva roky měly být mnohem vyšší a dneska už zase měly být pomalu snižovány. Prostě každý z nás vidí ekonomiku v jiném vývojovém stádiu. Já se domnívám, že je již v mnohem pozdějším vývojovém stádiu, než v jakém ji vidí Aleš Michl. Z mého pohledu je nesmysl zchlazovat ekonomiku, když už sama od sebe dost výrazně chladne, jak ukazují některá makroekonomická data. Je to kontraproduktivní nošení dříví do lesa. Teď už by se naopak ekonomice zase hodila trocha pomoci.

Co všechno se dá čekat po úterním odmítnutí dohody odchodu Spojeného království z Evropské unie britskými poslanci?

To kdyby někdo věděl, byl by skoro zralý na Nobelovu cenu! Vždyť ani sami Britové nevědí, jak nakonec všechno dopadne. Theresa Mayová se nechala slyšet, že než divoký brexit, to raději žádný brexit. Část britských politiků volá po odkladu brexitu a novém referendu. Ale i kdyby se nakonec uskutečnilo, cožpak někdo tuší, jak by napodruhé dopadlo? Nikdy nebyla situace kolem brexitu takovou sázkou do loterie jako dnes.

Evropský parlament si začátkem roku připomněl dvacetileté výročí zavedení společné měny. Před dvaceti lety, 1. ledna 1999, se začalo v bezhotovostním platebním styku používat euro. O tři roky později se do oběhu dostaly i bankovky a mince. Jaké byly a jsou nejvýznamnější dopady zavedení eura?

Euro jako takové nebylo špatným projektem. Ovšem fakt, že i samotní tvůrci eura se dnes od něj odvracejí a říkají, že projekt eura selhal, ukazuje na to, že se tento projekt vymkl z rukou a začal se ubírat úplně jinou cestou, než jakou se ubírat měl. Euro se zvrtlo z ekonomického projektu, který měl pomoci několika málo ekonomicky blízkým zemím k větší prosperitě, v politický projekt, který do sebe vcucává příliš mnoho příliš rozdílných zemích. A tím rozšiřuje sféru vlivu evropských úředníků.

Na počátku byla myšlenka, že podobné ekonomiky si mohou dovolit společnou měnu, protože to sníží transakční náklady a zvýší jejich ekonomickou prosperitu. Za tím účelem, aby bylo zajištěno, že k euru se připojí pouze velmi podobné ekonomiky, byla vymyšlena takzvaná maastrichtská kritéria. Jenomže zaprvé byla vymyšlena chybně – nemá tu smysl zabíhat do podrobností, ale kupříkladu kritéria úrokových sazeb se časem ukázala jako velmi nedostatečná – zadruhé začala být bezostyšně porušována a dokonce statistiky některých zemí začaly být falšovány. Tak se do eurozóny z politických důvodů dostaly i země, které v ní nikdy neměly co dělat. Od Řecka, přes Itálii, Španělsko, Francii až po Slovensko.

Těmto zemím euro spíš uškodilo, než že by jim pomohlo. A v konečném důsledku začalo škodit vlastně celé eurozóně.

Ing. Robert Plaga, Ph.D.

  • ANO 2011
  • ministr školství, mládeže a tělovýchovy

O reklamách si často nepovídáme. Ale výrobce žiletek Gillette teď přišel s jednou, která vzbudila rozruch. Snaží se v ní transformovat vlastní téměř třicet let starý slogan „The best a man can get“ (To nejlepší pro muže) na „The best a man can be“ (Nejlepší muž, jaký může být). Pomůže propagaci to, když místo o péči o vousy nebo o holení, jak by člověk u výrobků Gillette čekal, pojednává reklamní spot o maskulinitě a špatném chování mužů vůči ženám a slabším?

Jsem přesvědčená, že tady se marketing Gillette značně utnul. Naprosto neodhadnul rozpoložení svých zákazníků. V podstatě jim vzkázal: „Muži, jste nechutná sexistická čuňata. A teď nám navalte své peníze.“

Možná si vzpomenete na kauzu Lidl, kdy Lidl nechal z obrázku řeckého ostrova odstranit křesťanské kříže. Mnoho Evropanů to tehdy pobouřilo. Ale marketingově se to dalo tak nějak pochopit. Muslimové by si zboží s křížem nekoupili, křesťané to nějak skousnou a celkově se prodá víc. Dejme tomu. Nesouhlasím s tím sice, ale marketingovou logiku v pozadí chápu.

Ale tentokrát to dokonce i postrádá marketingovou logiku. Když vás někdo urazí a vynadá vám za to, že jste muž, budete mu ochotně dávat peníze za jeho zboží? Myslím, že to se z obchodního hlediska silně nepovedlo. A to ani nemluvím o té nebetyčné drzosti, že si nějaká korporace osobuje právo vychovávat lidi. Ode mne se Gillette dočká jedině bojkotu.

Závěrem roku vydala BIS výroční zprávu, kde mimo jiné kritizovala styl výuky dějepisu na školách. Analytici Bezpečnostní informační služby považují obsah hodin za zastaralý a moderní dějiny mají podle nich sovětský výklad. Ministr školství Robert Plaga proto plánuje změnu ve výuce i pomocí revize rámcových vzdělávacích programů. Do kterých vyučovacích předmětů na různých stupních škol by bylo zapotřebí, aby BISka ještě zasáhla?

Cítím ve vašem dotazu jistou ironii… Ano, silně to zavání mravnostní či „náboženskou“ policií. Abychom se náhodou nedočkali toho, že „dějiny musí být vykládány z hlediska evropských, rozumějme bruselských hodnot“. Jakýkoliv „výklad“ dějin z ideologického hlediska je vždy nebezpečný. A já mám pocit, že tu už zase k nějaké ideologii směřujeme.

Když se noční můra stane skutečností: Vinou zvůle státních institucí je i dnes možné, aby se člověk dostal do institucionální pasti, z níž není úniku. Toto je biografický a investigativní příběh ženy, kterou „rozvinutý stát“ kvůli své aroganci téměř zničil. Víc než rok byla na základě vykonstruovaných obvinění držena proti své vůli v blázinci. A když nakonec byl podvod odhalen a žena musela být propuštěna, zaplatila cenu nejvyšší. Zkorumpované úřady jí v době, kdy byla na základě podvodu zavřená v psychiatrické léčebně, odebraly dítě…

– OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Silná slova Jiřího Čunka. O manželství menšin a nemocné společnosti. Lidé se mají moc dobře, tak řeší jen požitky

19:44 Silná slova Jiřího Čunka. O manželství menšin a nemocné společnosti. Lidé se mají moc dobře, tak řeší jen požitky

ROZHOVOR „Česká republika se vůbec nepřipravuje na krizi, což považuji za projev určité nezodpovědno…