Začátkem prosince spustilo Ministerstvo financí u příležitosti stého výročí založení Československa prodej dluhopisů určených pro občany. Jde o šestiletý korunový dluhopis pro fyzické osoby a maximálně je možné vložit jeden milion korun. Pokud investor vydrží šest let, dostane se průměrně na 2,07procentní zhodnocení ročně. Od toho je však nutné odečíst 15procentní daň, takže jsme zhruba na 1,76 procenta. To není nic závratného. Čím si tedy vysvětlit, že podle zpráv z finančního trhu je o dluhopisy velký zájem a emise rozhodně skončí úspěchem?

Já bych si to vysvětlovala dvěma okolnostmi: Zaprvé neznalostí investorů, zadruhé nedostatkem rozumných investičních příležitostí. Ostatně i předešlé státní dluhopisy určené pro veřejnost slavily velký úspěch, ačkoliv nebyly nijak zvlášť zajímavé z pohledu výnosu. Pokud budou občané držet dluhopis celých 6 let, dosáhnou onoho nominálního výnosu 1,76 procenta, který jste zmínil – ale pozor, současně s tím je nyní inflace 2 procenta, čili reálně by lidé za této inflace měli ZTRÁTU 0,24 procenta. Ale tohle je ještě ten nejvýhodnější dosažitelný výsledek, který může nastat jen tehdy, pokud jsou dluhopisy držené celých šest let.

Problém je totiž v tom, že se jedná o takzvaný reinvestiční dluhopis s rostoucími ročními kupóny. A v tom je další háček. V praxi tedy výnos dluhopisů nebude pravidelně vyplácen jako u jiných standardnějších dluhopisů, ale bude jednou ročně ke stanovenému datu automaticky reinvestován formou připsání dalších dluhopisů. Investorům bude celý výnos vyplacen až v posledním, šestém roce. Takže pokud se náhodou střadateli rok po koupi dluhopisu rozbije pračka a zatouží si peníze vybrat podobně, jako je zvyklý u termínovaného vkladu, na slibovaný roční výnos rozhodně nedosáhne, jeho ztráta bude ještě vyšší.