„Myslel jsem, že si ze mě někdo dělá srandu. Čím se budou živit?!“ Spisovatel Kuras předkládá pozoruhodný seznam. Práce dnešních studentů

03.02.2020 17:03

ROZHOVOR „Představa desetitisíců krkolomně placených byrokratů dobrovolně se vzdávajících svého bydla, je jako kapři hlasující pro vypuštění rybníka. Co mezitím jednotlivé členské státy dělat mohou, je odmítat nařízení, která se příčí jejich přesvědčení a škodí jejich zájmům, a pilně vysvětlovat, proč by taková nařízení měly odmítat i další země,“ říká o případné reformě EU spisovatel a euroskeptik Benjamin Kuras. To by si dle něj měly vzít za úkol postkomunistické národy, které mají v sobě z předchozích totalit zabudován barometr zaznamenávající míru totalitního vývoje.

„Myslel jsem, že si ze mě někdo dělá srandu. Čím se budou živit?!“ Spisovatel Kuras předkládá pozoruhodný seznam. Práce dnešních studentů
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Spisovatel Benjamin Kuras
reklama

Poslední lednový den Británie vystoupila z Evropské unie. Je to pro ni dobrá, či špatná zpráva?

Británie se vrací ke své tisícileté ostrovní svrchovanosti z nadstátního byrokratického konglomerátu řízeného byrokratickými strukturami nezodpovídajícími se občanům. Jak by to mohlo být cokoli jiného než dobrá zpráva? A taky inspirace jiným Evropanům uvědomujícím si „demokratický deficit“ celého eurounijního projektu.

Přidá se, podle vás, časem k Británii někdo další a opustí EU?

To bude záležet na tom, kolik pokračujících antidemokratických opatření si od byrokracie EU ten či onen členský stát nechá líbit a jakou jejich politici najdou odvahu zažít si od bruselských byrokratů to, co zažila Británie při svém zdlouhavém odcházení. Zatím ve vedení členských států není vidět nikdo, kdo by k odchodu měl dispozice. Takže se bude muset čekat, až ve volbách zvítězí politici, kteří je mít budou. Napadá mě jako první Salviniho Lega v Itálii, trochu pozadu za ním francouzské Národní sdružení Le Penové. Dá se skoro říct, že současné utužování „integrace“ bude muset pokračovat a sílit, dokud se nestane víc nesnesitelné, než ono „bolestivé“ odcházení. Itálie je tomu asi nejblíž.

Věříte jako euroskeptik, že se dá EU zreformovat?

Anketa

Závidíte Britům, že odcházejí z EU?

95%
hlasovalo: 34473 lidí
Ne se současnou vládnoucí garniturou, možná (ale zdaleka ne jistě) s tou právě zmíněnou novou, a i pro tu to bude dřina. Představa desetitisíců krkolomně placených byrokratů dobrovolně se vzdávajících svého bydla je jako kapři hlasující pro vypuštění rybníka.

Co mezitím jednotlivé členské státy dělat mohou, je odmítat nařízení, která se příčí jejich přesvědčení a škodí jejich zájmům – a pilně vysvětlovat, proč by taková nařízení měly odmítat i další země. To by si měly vzít za úkol postkomunistické národy, které mají v sobě z předchozích totalit zabudován barometr zaznamenávající míru totalitního vývoje. Už jen samotná Visegrádská čtyřka dohromady má podobnou početní sílu jako Británie. A že se jí leccos daří, vidíme na stavu afro-islámské imigrace, která zde ještě nedosáhla neintegrovatelnosti jako v sousedním Německu nebo ve Francii. Rumunsko a slovanský Balkán jsou jí nejblíž na ráně, tak by se taky mohly činit na zastavení šílené politiky výměny evropského obyvatelstva.

Dospěli jsme do historického momentu, v němž východní část Evropy bude muset přijmout úlohu zachránce Evropy západní, jíž toho hodně dluží, jak opakovaně upozorňuje Orbán. Popisuji to podrobně v knížce Poslední naděje civilizace.

Teď k jinému tématu. Mnozí si stěžují, že vysoké školy chrlí každý rok množství absolventů, i takových, kteří mají téma závěrečné práce alespoň dle názvu velmi kuriózní, jako například „Současný život superžen po zániku primární rodiny“ či „Souvislost mezi osobností majitele a behaviorálním profilem jeho kočky.“ Zároveň ale poukazují na to, že je velký problém sehnat řemeslníka. Co k tomu říci?

Na mě to osobně dolehlo nedávno, když mně švadleny v místním obchůdku sdělily, že obyčejné zkrácení kalhot, práce na pár hodin, bude trvat tři týdny, protože nemohou sehnat nikoho do party a moc se jim toho nahromadilo. „Znáte snad nějakou mladou holku, která by chtěla vysedávat u šicího stroje?“ se mě zeptaly.

No, neznám, zato se ale dočítám, kolik takových mladých holek odevzdává na českých univerzitách diplomové práce na takováto témata:

  • Prevence rizikové virtuální komunikace. Současný život „superžen“ po zániku primární rodiny. Konstrukce maskulinity ze strany mužských aktérů pole dance. Výskyt sexuálního obtěžování studujících na českých vysokých školách. Strategie seznamování homosexuálních mužů. Subjektivní pohled českých žen žijících v pražské čtvrti X na počátku nového tisíciletí na mateřství. Reflexe fenoménu sexuálního obtěžování českými herečkami v kontextu kampaně MeToo. Legitimizace veganství v přátelském vztahu. Mediální diskurzy sexuálního obtěžování v českých společenských časopisech. Afektivní komponenta postoje vůči vybraným menšinám. Pohled dvou generací na manželství homosexuálních párů. Labioplastika – představy o estetice a tělesné způsobilosti vagíny. Genderová analýza neziskových organizací poskytujících služby příchozím. Tělesnost a sexualita v próze Krásné zelené oči. Specifická cvičení ve fitness centru z hlediska genderové perspektivy. Politizace sexuality v Jihoafrické republice. Sexuální reakce žen na nahé mužské tělo v různých stádiích vzrušení. Referenční význam slov při komunikaci člověka a psa. Formování a povaha vztahů mezi neziskovými organizacemi a státem. Spolupráce a konkurence neziskových organizací pracujících s migranty v Praze.

Taky jsem si myslel, že si ze mě někdo dělá srandu, když jsem to četl poprvé. Nedělá, tohle se dá dohledat na webech humanitních fakult. Čím se tahle děcka budou živit, a komu budou jejich znalosti a dovednosti k užitku? A pak když se vám náhodou podaří sehnat zámečníka, aby vám vyměnil porouchaný zámek, napočítá vám 4000 za dvě hodiny práce. Mám na venkově známého řemeslníka, který nemůže sehnat do své firmičky žádného dovedného pomocníka, tak byl nucen se naučit snad sedm řemesel, od truhláře po kominíka.

Poskytl jste rozhovor XTV. Mluvil jste sice s Janou Bobošíkovou, ale zeptám se nejdříve na Xavera Veselého. Co říkáte na fakt, že dostal anticenu Kyselý citron od Českého filmového a televizního svazu FITES. Za údajně podbízivý styl moderování. Je však takové ocenění namístě? Nemůže být tím důvodem to, že Veselý zaujímá dlouhodobě kritický postoj k hospodaření ČT?

Důvody činitelů FITES neuhádnu, ale Xaver je mezi moderátory nejzábavnější, dává svým hostům největší prostor k vyjádření, svými otázkami s nimi vytváří symbiózu a pocit spolutvorby, spíš než konfliktu. Neútočí na ně, nesnaží se z nich za každou cenu dělat osly a nechá je, ať svoje případné osloviny odhalí sami. Byl jsem u něho už několikrát a pokaždé jsem odcházel s pocitem, že jsme si dobře poplkali, a ta kamera tam byla jakoby náhodou. Co se může někomu jevit jako podlézavost, je prachobyčejná lidská přívětivost a normálnost. Takže cena mu udělená je oslavou jeho normálnosti.

V rozhovoru pro XTV jste odpovídal i na otázku jaký je rozdíl mezi neomarxisty a marxisty. Jaký tedy?

Anketa

Chcete, aby Hana Lipovská byla zvolena členkou Rady ČT?

97%
3%
hlasovalo: 14167 lidí
Neomarxismus má s klasickým marxismem společné vnímání světa jako konfliktu skupin perzekvujících a perzekvovaných, a utopickou vizi světa budoucího, v němž zavládne sociální spravedlnost díky vítězství správnosti nad nesprávností.

Liší se tím, že revoluční úlohu proletariátu (zbohatlého a tudíž neexistujícího) nahradil různými skupinami vnímanými jako perzekvované, a strategii násilné revoluce a svržení vládnoucích institucí nahradil infiltrací těchto institucí zradikalizovanými intelektuály trpícími pocitem viny z pomyslného podílu na oné perzekuci.

Společnou mají oba vášeň pro umlčování nesprávných informací. Oba nenávidí západní civilizaci jako hlavního perzekutora zbytku světa. A k jejímu zničení jsou ochotni se spojit s kýmkoli, kdo ji taky nenávidí.

Další otázka byla, kdo a proč šíří strach?

Ta se týkala konkrétně ekologického alarmismu, a byla to spíš řečnická otázka počítající s přitakáním. Mně ani tak nevadí to samotné nahánění strachu, jako ta v něm obsažená podprahová nenávist k západní civilizaci a navrhovaná, vlastně skoro vynucovaná opatření, která ji poškodí. Jaký je přesně podíl civilizační činnosti na prokázané globální oteplování, a jakou měrou by tato vynucovaná opatření přispěla k jeho nápravě, je stále ještě předmětem debaty, vědecké a ekonomické. Vadí mně ta agresivita celé kampaně a zneužívání školáků k emočnímu vydírání.

Také jste se bavili o Trikolóře; jaký je váš vztah k ní a jakou má podle vás budoucnost?

Jsem jen řadový člen, nemám žádnou funkci ani politické ambice. Vlastně jsem do ní vstoupil jen díky zajímavé partě členů v Praze 4, jejímž předsedou je giganticky vzdělaný profesor antropologie Ivo Budil, a chtěl jsem svým členským příspěvkem pomoct jejímu odpichu. Takže cokoli o ní můžu říct, nemá žádnou politickou hodnotu a je to jen soukromý blábol kibicujícího spisovatele. Vkládám do ní naději, že od utopických politických korektností, agresivního feminismu, patologického genderismu, celkového rozkladu struktur a hodnot držících západní civilizaci pohromadě, vrátí politický diskurs k jejich obraně a návratu k normálnosti. Skoro bych jí dal nálepku „strana normální většiny“.

V době, kdy už se rozjíždějí mediální volební kampaně Pirátů, ODS a lidovců, by možná už měla trochu přitlačit na zviditelňování programu a vedoucích členů, nejen jejího zakladatele. Má jich několik výrazných, napadá mě kromě Ivo Budila taky ještě Petr Mach a v Pardubicích Petr Štěpánek. V poradní funkci nejvíc k dobré náladě přispívá spanilá paní Šichtařová. Vůbec bych tam nejraději viděl několik průbojných žen, které to mají v hlavě zdravě poskládané. Jako třeba známá a taktéž spanilá blogerka Jana Zwyrtek-Hamplová.

Ale otázka paní Bobošíkové se týkala konkrétně koaličního potenciálu Trikolóry. A tam, jako u zatím menšinové strany a za předpokladu, že by se chtěla podílet na vládnutí, a ne jen sedět v opozici, vidím za současné politické konstelace jako nevyhnutelnou alternativu koalici s pragmaticky oportunistickým a zatím neporazitelným Babišovým ANO, kterou by táhla k oné kýžené racionální normálnosti, tak jako ji dnes táhne sociální demokracie k utopické nenormálnosti. Třeba se ale mýlím a vedení Trikolóry má větší ambice.

Kurasovy knihy najdete zde: https://www.eminent.cz/autor/9_benjamin-kuras

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Oldřich Szaban
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Markéta Šichtařová odhaluje fatální dopady plánu von der Leyenové. Co pak udělá Čína s Evropou? Je to jasné

17:33 Markéta Šichtařová odhaluje fatální dopady plánu von der Leyenové. Co pak udělá Čína s Evropou? Je to jasné

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Pokud by se zcela hypoteticky podařilo splnit technicky nemožný plán vy…