Často slýcháme, jak byla rychlost, s jakou převzal Tálibán vládu nad Afghánistánem, překvapivá. Už minule jste mi řekl, že vás nepřekvapila. Proč?

Pro mě nebyla překvapivá. My se vlastně tváříme na Afghánistán, jako by to byla podobná země jako třeba Německo, Francie, Itálie. Všechny tyto země kdysi dávno prošly slučovacím procesem a vytvořilo se v nich něco jako italský, německý a český národ. Dnes už, i když rozděleny na konkrétní země, samy sebe vnímají jako Němce, Italy – určitou homogenní masu lidí, která žije na přesně vymezeném území. To v Afghánistánu není. Afghánistán je tvořen obrovským množstvím národů, národností a vytváří velmi nehomogenní skupinu lidí, jež jsou dnes sjednocováni jednou základní ideou, kterou je islám a právo šaría.

Tálibán je na tom postaven a vyznávají to i jiné skupiny, které v Afghánistánu fungují. Dokonce i ty, které vůči Tálibánu bojují. Americká armáda, respektive skupina zemí, které se snažily tohle zlomit, přivést, jak říkal prezident Joe Biden, do Afghánistánu demokracii a západní způsob života… proti tomu nebyli schopni reálně postavit jinou nabídku. Oni žijí ve svém světě, jejich svět je definovaný tímto náboženstvím a zákonem a odmítají od toho upustit. Jestliže máte pevnou ideologii, jestliže máte náboženství, které vám skutečně funguje, fungovalo přes tisíc let a vytvářelo soudržné skupiny lidí, které koexistovaly vedle sebe - protože neexistuje nic jako afghánský národ - proti tomu je velmi těžké postavit něco, co by mohlo být přitažlivější. Neměli jim co nabídnout, a proto došlo k tomu, že to lidé odmítali. Odmítli to a vojáci afghánské armády, kteří byli vybaveni a vyzbrojeni západní technikou ze západních zemí a velmi dobře placení, to sami věděli. Věděli, že prostředí kolem nich je odmítá, a také se proto velmi rychle vzdali odporu vůči okolnímu prostředí, které bylo nepřátelské, i když oni sami z něho vzešli.