Vede si Petr Fiala ve funkci premiéra dobře?Anketa
Pane inženýre, vy jste premiéra Fialu v minulém rozhovoru pro ParlamentníListy.cz označil za nejhoršího předsedu vlády od roku 1989. Mnozí ho ale nyní mají kvůli jeho cestě na Ukrajinu za hrdinu. Co na to říkáte?
Já bych viděl spíš jako hrdinství, kdyby se pan předseda vlády sebral, zajel do Bruselu a řekl tam, že tady budeme mít v krátké době 400 až 500 tisíc uprchlíků z Ukrajiny a že potřebujeme finanční a materiální pomoc.
Takže gesta tohoto charakteru jsou jistě dobrá, ale myslím si, že tady je tolik rozpracovaných věcí bez jakékoliv ingerence vlády, že na jeho místě bych si takovou cestu asi v tuhle chvíli odpustil.
A co říci na to, že delegaci tvořil právě český premiér a zástupci Slovinska a Polska?
No tak dohodli se, je to politická dohoda. Já osobně bych v tom byl velmi opatrný, protože v tom konfliktu jsme zapojeni, řekl bych nepřímo, dodávkami humanitární pomoci a bohužel také dodávkami zbraní, které ten konflikt jen prodlužují a zvyšují počty obětí. Domnívám se, že takováto gesta, jakou byla tato cesta, mají spíše marketingový význam a určitě panu premiérovi nedodají egidu schopného premiéra.
Vy jste zmínil, že měl raději zajet do Bruselu a požádat o pomoc. Když se podíváme na sociální sítě, čím dál víc lidí vládě vyčítá, že sice řeší válku na Ukrajině, což je samozřejmě v této situaci pochopitelné, ale tak nějak zapomíná řešit i problémy lidí tady. Souhlasíte s těmito výtkami? A co konkrétně by měl nejvíc řešit premiér Fiala a vláda v tuto chvíli v ČR?
Podívejte, úplně skandální je záležitost pohonných hmot. Dnes (rozhovor byl veden ve středu) se na světových trzích prodává ropa Brent, tedy ta evropská ropa, o něco víc než 100 dolarů za barel. To je zhruba cena, za kterou se prodávala ropa před invazí na Ukrajinu. Ale my u těch benzínových pump platíme o pětinu víc stále. Takže se domnívám, že je tady velký prostor pro to, aby vláda v podstatě v režimu nouzového stavu, tedy výjimečného stavu, stanovila maximální ceny pohonných hmot. Protože prakticky likviduje autodopravce, a pokud jde o domácnosti, no tak jim činí život složitějším. Lidé prostě nemohou tolik cestovat autem. Vidím to každý den na silnici, že je tam tak o dvacet až třicet procent méně aut. Ne že by to neprospělo životnímu prostředí, to určitě ano. Ale to asi není prvotní záměr.
Takže to je jedna věc. Druhá věc je, že ty ceny, které tady jsou nastaveny, tak samozřejmě nesouvisejí jen s cenami pohonných hmot, ale také například s tím, kolik stojí chleba. Ani tam ta vláda vlastně nedělá nic. Ale světové ceny pšenice rostou. Jsou skoro na dvojnásobku toho, co byly před rokem nebo dvěma lety. A teď jde o to, udržet cenu chleba, zejména v situaci, kdy v pekárnách, především těch malých, se topí buď elektrikou nebo plynem a nyní samozřejmě tedy drahou elektrikou, drahým plynem. Kdyby ti lidé, ti živnostníci, nemuseli platit DPH, tak by na tom byli podstatně lépe a nemuseli by zvyšovat ceny chleba a dalšího pečiva. Takže vláda se nestará o nic. Že roste počet lidí v exekuci, to je další věc. To jsou prostě věci, které vláda vůbec neřeší.
„Benzín je drahý, naše svoboda je ale cennější,“ napsala mimo jiné předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová na sociální sítě. Co byste jí vzkázal?
Vzkázal bych jí, aby vláda okamžitě obnovila svobodu slova. Vláda pošlapala ústavu, kašle na ústavu a chová se jako normalizační komunisté. Protože tohle, co provedli, že omezili některé ty weby, já se přiznám, že jsem jich většinu ani neznal, ale oktrojovat lidem, co si mají myslet a že nemají možnost vybírat si z různých názorů, to je proti svobodě. Paní předsedkyně se na to dívá opravdu velmi jednostranně. To omezení svobody slova je naprosto skandální a ukazuje to, jaké jsou kořeny této vlády. A myslím si, že to je nejskandálnější, co se tady po listopadu 1989 stalo.
Jak to podle vás může pokračovat, kam to může směřovat?
Myslím si, že to bude směřovat k prosazování zákonů, které jsou na hranici ústavnosti. To byl třeba ten pandemický zákon, který bude napaden u Ústavního soudu. Ale může to vyvrcholit přijetím zákona o elektronické volbě. A to už se pak nikdy těch hlasů nedopočítáme. Protože to je pak nekontrolovatelné. Zatím, pokud máme hlasovací lístky, tak to je dohledatelné. Cokoliv můžete přepočítat. Ale elektronické hlasování, no tak to v dnešní době je prakticky jasný výsledek dopředu. Takže se domnívám, že vláda směřuje v podstatě k totalitnímu řešení.
Psali jsme:
Když se ještě vrátíme k drahým pohonným hmotám a energiím, Německo odmítlo zákaz dovozu ruské ropy a plynu s tím, že se bez těchto dodávek Evropa neobejde. Co na to říkáte?
Podle mne je to logické. Je vidět, že němečtí politici dokážou být umírnění i v této velmi obtížné a těžko přijatelné situaci, kdy došlo k vojenské invazi Ruska na Ukrajinu. Politici z české vlády by si z nich měli vzít také příklad.
Miroslav Kalousek se do toho skutečně „obul“ a na svém twiteru se zeptal přátel a bývalých kolegů z Německa, Maďarska a Nizozemska, zda pokládají opravdu za nevyhnutelné, aby v každé válce, první i druhé světové a teď i na Ukrajině, vraždil plyn? Je ve vašich silách to vraždění zastavit. Ptejte se svého svědomí a jednejte…,“ vzkázal. Je toto „přirovnání“ namístě?
Myslím, že Miroslav Kalousek je v podstatě na pozici extremisty, takže nemá smysl se s ním vůbec zabývat. Jestli chce českým domácnostem vzkázat, že bychom neměli topit, že bychom neměli mít plyn a že bychom se měli obléct do nějakých kožichů, které by nás stejně před zimou neochránily? To jsou prostě populistické nesmysly, které zabírají teď, ale za pár týdnů bude všechno jinak.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder se setkal s Putinem. Na jeho hlavu se ale z některých míst kvůli dávnému přátelství s Putinem i kvůli lukrativní pozici v ruských státních firmách snáší kritika ve smyslu, že je „kolaborant“, „zaměstnanec Kremlu“. Co na setkání Putina se Schrödrem říkáte a co říci na takovou kritiku?
Ta kritika je prostě postavena na osobním názoru lidí. Skutečně, Schröder je zaměstnancem ruských firem, to je jedna stránka věci. No ale druhá stránka věci je také to, že až ten konflikt skončí, a to bude, doufám, během několika týdnů, tak je potřeba, aby byly na obou stranách té řekněme „železné opony“, která se zvolna vznáší nad východní Evropou, lidé, kteří jsou schopni se dohodnout. Kteří jsou schopni přinést nějaké udržitelné mírové řešení. A jedním z těch lidí může být třeba Schröder, který, jak jsem pochopil, hovoří jak s Rusy, tak s Ukrajinci. A to je dobře. Stejně tak jako izraelský premiér, že má otevřené dveře tam i tam. Snaží se najít řešení bez války.
Zmínil jste „železnou oponu“. Domníváte se, že je opravdu hrozba, že začne znovu „fungovat“?
Doufám, že k ničemu takovému nedojde, protože už jsem si všiml, že prezident Zelenskyj připustil, že oni nepotřebují být v NATO. Zhruba takhle to řekl. No a pokud takové záruky Rusku dá, tak to je asi to, co Rusko v tuto chvíli chce. A jak jsem si také všiml, tak Rusům je v celku jedno, jestli Ukrajina bude v EU, nebo ne. Takže pokud tady odpadnou důvody toho konfliktu, tak jsem přesvědčen, že můžeme najít udržitelné řešení, které nevytvoří novou železnou oponu někde na východ od nás.
Psali jsme:
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: David Hora
