Na tiskové konferenci jste za Piráty řekla, že žádáte plošné testování všech zaměstnanců OKD a jejich rodin. Ministr zdravotnictví to přislíbil od 19. června. Uvedla jste také, že reakce státu je neuvěřitelně pomalá. Jak tedy, podle vás, vláda zvládá nákazu, hlavně na Karvinsku?
Jako Piráti jsme iniciovali celý bod ke Karvinsku na jednání Sněmovny. Potřebujeme totiž konkrétní plán, jak nakládat s lokálními ohnisky. A ten vláda stále ještě nemá.
Na to, že bude problém s doly, upozorňovala karvinská zastupitelka za Piráty Zuzana Klusová od března. Je to totiž provoz, který je velmi náchylný k šíření infekce. Ostatní firmy tehdy zavíraly, ale podnik pod Ministerstvem financí dál jel. Na konci dubna se objevili první nakažení na Dole Darkov a až po polovině května bylo otestováno zhruba pět set lidí z Darkova. Ani ne všichni ze zhruba osmnácti set zaměstnanců. Na ty další se dostalo až po 4. červnu. Proč upozorňuju na ta čísla? Protože ta reakce byla neuvěřitelně pomalá a rozkouskovaná. Takhle postupně se nyní plánuje vláda vypořádávat i s testováním dalších zaměstnanců OKD.
Oč jde, je, zda vláda v součinnosti s Krajskou hygienickou stanicí nasadí dostatek testovacích kapacit v okamžiku, kdy se objeví další ohnisko, například nyní Kutnohorsko. O co jde v praxi? Mít plán, jak rychle zaúkolovat potřebné odběrové týmy, dojet na místo a několik set lidí otestovat. Takto se nám povede šíření covidu-19 zastavit.
Jinak je to, čeho jsme nyní svědky, jen počátek.
Kde tedy tkví onen problém s pomalou reakcí?
Bohužel, s tím, jak narůstají počty nakažených, absurdně klesá počet testů. A to přece nedává smysl. Takže jak se bude případně zvětšovat počet lokálních ohnisek, budeme muset mít kapacitu zvládnout vše od zajištění odběrů, přes vyhodnocení v laboratořích, až po sdělení výsledku testů. Cílem musí být možná kapacita zhruba třicet tisíc testů denně. Jsou to kapacity, které jiné země zvládly.
My jsme nedostali od vlády odpověď, jak bychom to jako země zajistili. Máme jen obecný národní plán testování, ale chybí v něm rozepsané klíčové kapitoly například k logistice. Dostali jsme dokument, kde jsou za takové klíčové oblasti jen nadpisy.
Čili když to shrnu, tak jsem ráda, že po Piráty vzneseném požadavku, aby byli otestováni všichni zaměstnanci OKD, se velká část toho realizuje. Ovšem s tím, co víme o praktickém fungování karantény nyní, jsou tam bohužel veliké rezervy, lidé se dozvídají chybné výsledky, dozvídají se ty výsledky velice pozdě, a navíc třeba pracovníci v sociálních zařízeních jsou testováni pouze rychlotesty, tedy na prodělanou nemoc, na protilátky, nikoli na akutní infekčnost.
A není vůbec jasné, jak se bude postupovat v dalších ohniscích.
Právě s tímto lokálním ohniskem se objevily stížnosti na tzv. „chytrou karanténu“. Ta měla být jednou ze stěžejních taktik, jak nákazu v Česku kontrolovat. Jak jste s ní spokojena, a co je případně třeba vylepšit?
To je ovšem vzhledem k situaci v Karviné absurdně pozdě. Nakažení tam nejsou včas dohledáváni, nevědí svoje výsledky, nebo na ně čekají devět dnů. Není ani dostatečně využívána chytrá aplikace eRouška – aby měla smysl, mělo by ji mít spuštěnou šest milionů lidí.
Přitom vládě byl na hackatonu Hack the crisis nabídnut projekt, který představoval komplexní řešení pro sběr dat, notifikace, identifikaci pacientů. Vláda by měla urychlit způsob dopracování takzvané Karantény 2.0., která systém masivně rozšiřuje, obsahuje škálovatelné call centrum – když potřebujete namísto 50 lidí za den najednou obvolat 1500 – nebo chytré mapy.
Za Piráty jsme také navrhli po novozélandském vzoru zavést čtyři stupně pandemické pohotovosti podle míry rizika šíření nákazy. Jednotlivým stupňům by měla odpovídat i přijímaná opatření – od omezení pohybu, až po zákaz vycházení. Jde o to, aby s pandemickými stupni pohotovosti byla vždy spojena určitá práva a povinnosti, a nepanoval tak chaos v zadávaných opatřeních.
Jakou známku byste tedy vládě za činnost v době koronaviru udělila?
Já preferuju slovní hodnocení. A to by stručně znělo: Na začátku vláda rozhodla rychle a správně o lockdownu. Pak ale čas, který jsme tak draze a za cenu velkých ztrát, a velké zodpovědnosti lidí i firem získali, nevyužila.
Namísto cílených příprav na možnou druhou vlnu, včetně definování toho, jakou roli by měla armáda, jaké laboratoře by byly páteřní, či jak by bylo možné docílit celkové kapacity testování na oněch zhruba 30 tisíc testů denně, vláda chaoticky ad-hoc řeší situace v jednotlivých lokálních ohniscích.
Sněmovna z iniciativy Pirátů zavázala vládu představit výše zmíněné stupně pohotovosti pro regiony a související režim do konce července.
Nový jaderný blok Dukovany bude stát přes 160 miliard korun. Předseda Pirátů Ivan Bartoš vyzval premiéra Andreje Babiše (ANO), aby zveřejnil smlouvy, které se výstavby týkají. Dosud nejsou veřejné kvůli tajnému režimu. Jak najít onu hranici mezi tajným a veřejným zájmem?
Dostavba Dukovan má opravdu podle odhadů vyjít až na takové obrovské peníze a bude mít velké dopady na ceny energií pro občany a obecně na celou ekonomiku České republiky. Příprava projektu tak musí probíhat maximálně transparentně pod veřejnou kontrolou a za podmínek, které budou co nejvýhodnější pro stát a pro všechny obyvatele.
Navíc, vzhledem k tomu, že jsme v tomto volebním období za Piráty prosadili zrušení výjimky z registru smluv pro ČEZ a další státní firmy, budou všechny tyto smlouvy po podpisu stejně zveřejněny. Neexistuje tedy logický důvod, proč neumožnit veřejnou kontrolu předem.
Stále častěji se vynořují problémy finančního a berního úřadu. Ať už se jedná o povinné kvóty, manipulaci s materiály či rychlé a řádně neprozkoumané zabavování majetku a blokování účtů firmám. Kdo, podle vás, nese odpovědnost? A jaká by měla po těchto zjištěních nastat reakce?
Pokulhává však schopnost a snaha státu tyto vynaložené peníze vymáhat po konkrétních osobách, které škodu svým nezákonným jednáním či nečinností způsobily. Jakub Michálek proto za Piráty na daném výboru prosadil usnesení, které změní podobu státního závěrečného účtu. Nově budou zhodnoceny i výdaje na odškodňování občanů postižených nezákonným rozhodnutím státu, a to za jednotlivé instituce. Důsledností ve hlídání škod po odpovědných osobách se zvýší motivace pracovat kvalitně, poctivě a v souladu se zákony. Prosazujeme osobní zodpovědnost úředníků a politiků včetně zpětného vymáhání adekvátní výše nároku tam, kde svým rozhodnutím vědomě či nedbalostí zaviní škodu, kterou stát občanům či firmám zaplatil.
Podle senátora Jaroslava Doubravy (nyní hnutí Severočeši) jste měla chtít dát zadarmo bydlení migrantům a údajně jste měla říci: „Naši mladí byty tolik nepotřebují, když mohou bydlet i u rodičů nebo prarodičů. Určitě by to byl dobrý počin a ti ubozí Afričané by se nám za to určitě později odvděčili svou pracovitostí i vysokou plodností svých potomků. Za tuto vizi budeme v Pirátské straně usilovně bojovat.“ Ukázalo se však, že to nebyla pravda. Jak celou věc vnímáte, a vysvětlili jste si to se senátorem?
V kostce jde o to, že prý chci dát zdarma byty statisícům migrantů z Afriky, zatímco Češi mohou splácet hypotéku. Je to naprostá lež, ale spousta lidí jí věří.
Celé se to objevilo zhruba tři čtvrtě roku poté, co jsem se stala poslankyní za Piráty a místopředsedkyní výboru pro sociální politiku, v srpnu 2018. Popsala jsem to vloni pro týdeník Respekt a pro řadu dalších médií.
To, že pan senátor nepoužil vyhledávání, a sdílel moji fotku, zcela smyšlený citát a grafiku shodnou s grafikou pirátů, je smutné. Bohužel v rámci omluvy tvrdil, že zpráva nebyla dementovaná – což není pravda, a stačilo by do googlu zadat třeba klíčová slova: Olga Richterová migranti.
Jaký vliv má takové neověřené prohlášení na život a práci politika?
Jednak lidé posílají rozhořčené maily, ve kterých mne napadají a minimálně nevybíravě titulují s poukazem na to, že přece není normální něco takového říkat. V tom s nimi mohu s trochou nadsázky souhlasit – nic takového totiž neříkám a nikdy jsem neřekla.
A právě proto zase já nepovažuji za normální vyhrožovat dokonce kvůli domnělému výroku třeba smrtí nebo znásilněním. Druhá věc je, že spousta lidí se nikdy nezeptá, ale bere už celou moji práci kvůli tomuto hoaxu jako nedůvěryhodnou. Třetí věc pak je obrovský hněv a agresivita, kterou takové lži u některých lidí vyvolají. Někteří pak tu lež sdílejí se slovy: Pověsit! Jiní přiznají, že jim to naštvání úplně zatemnilo mozek.
Takové lživé útoky cílí i na další osoby působící ve veřejném prostoru. Řeším to i s policií, nechci se jen dívat na to, jak je v uvozovkách moje téma dostupného bydlení, na kterém mi velmi záleží, zneužíváno, a je mi podsouván zcela jiný záměr, než ve skutečnosti prosazuju – dostupné bydlení pro všechny české občany, a to především formou podpory obcí.
Dělám poctivou politiku. Respektuji odlišné životní zkušenosti a postoje. Nebojím se debaty ani výměny názorů. Musí nicméně být férová. Je pro mne naprosto nepřijatelné, když se někdo snaží prosazovat své názory pomocí lží a podvodů. A je to osobně velmi nepříjemné.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
