Je podle vás správné, že sněmovní mandátový a imunitní výbor doporučil Poslanecké sněmovně vydat představitele hnutí ANO Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka k trestnímu stíhání kvůli podezření z dotačního podvodu v případě farmy Čapí hnízdo?
Já v domácí politice nefiguruji, takže neznám přesně ty procedury, nicméně považuji za naprosto přirozené, že když policie vyšetřuje nějaký kriminální delikt, nemůže to chránit poslanecká imunita. Takže to považuji za samozřejmou věc.
Věříte, že se Poslanecká sněmovna bude doporučením mandátového a sněmovního výboru řídit, když jde o kriminální delikt, který nesouvisí s politikou, ale s podnikáním Andreje Babiše, navíc ještě před jeho vstupem do politiky?
Je tady určité podezření, které policie prošetřuje. Někteří členové výboru se seznámili se spisem, jako občana by mne velmi překvapilo, kdyby poslanec měl být před takovým vyšetřováním poslaneckou imunitou chráněný. Považoval bych to za velmi špatné.
Připadají vám tedy nesmyslné argumenty představitelů hnutí ANO i některých jejich obhájců, například prezidenta nebo ministra spravedlnosti, že trestní stíhání mělo být odloženo, když je krátce před sněmovními volbami, protože jde o nepřípustné ovlivňování voleb?
To je naprosto nepřijatelné, protože pak si položme otázku, kdy by to ta policie vlastně měla šetřit. Už takhle u nás vyšetřování trvá déle, než by mělo, a volby prakticky u nás probíhají neustále. Jsou to sněmovní volby, senátní, krajské, komunální, evropské, takže v této logice bychom policii vyhradili pár okének, kdy by tyto delikty mohla řešit.
Není problém v tom, že pokud budou Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek zvoleni, což je téměř jisté, bude muset tato procedura – žádost o vydání poslanců k trestnímu stíhání – proběhnout za pár měsíců znovu?
To tak prostě je. Toto je typ šetření, samozřejmě nevím, jak to dopadne, debatuje se o tom, že by poslanec byl vydán k trestnímu stíhání, a byl by v pozici každého jiného občana, které má holt nějaký časový průběh. Pro mne je zásadní otázka, že taková věc nemůže být chráněna poslaneckou imunitou. A když se bude diskuse opakovat, pro mne argumenty pro vydání budou úplně stejné. Za deset měsíců, za dvanáct měsíců, za dva roky a mimochodem vůbec nejde o to, o jakého člověka se jedná.
Psali jsme:
Dovedete si představit, že kdyby hnutí ANO vyhrálo volby a prezident udělal to, co tvrdí, že jmenuje premiérem předsedu vítězné strany, i kdyby byl trestně stíhán, protože respektuje presumpci neviny, že by Česká republika měla trestně stíhaného předsedu vlády?
Doufám, že se něco takového nestane. Samozřejmě, mohlo by k tomu teoreticky dojít, kdyby se stala spousta kroků: voliči by přispěli k takovému výsledku, hnutí ANO by se rozhodlo tohoto svého zástupce do premiérské funkce nominovat a prezident by toto rozhodnutí potvrdil. Myslím, že je tam dostatek bariér, ve kterých se projeví zdravý rozum, a něco takového se České republice nestane.
V souvislosti s podnikáním Andreje Babiše se objevují vážná podezření na možné zneužití funkce ministra financí, který měl pod sebou finanční správu, proti konkurenční firmě FAU. Jeho výrok „naši klekli na firmu FAU, takže je v insolvenci“ všechny šokoval, protože minimálně svědčí o tom, že měl informace, které mít neměl, a sděloval je někomu, komu neměl. Co tomu říkáte?
Já to velmi pozorně sleduji, nejen v tomto případě, protože mám pocit, že v rámci správného a dobře zdůvodněného boje státu za lepší výběr daní dochází k opačnému extrému, kdy poctiví daňoví poplatníci jsou daňovou správou perzekvováni, a to často nástroji, které jsou úplně nepřijatelné a mohou vést ke kolapsu jejich byznysu.
Neznám přímo případ FAU, ale považuji za pozoruhodné a kladu si otázku, proč byl tehdejší ministr financí zrovna o této firmě, která má cosi společného s Agrofertem, informován. A kdo a z jakého důvodu mu poskytl informaci, že daňová správa tzv. klekla na FAU. To je podle mne naprosto zásadní otázka, kterou by se někdo měl zabývat. Protože předpokládám, že jednání daňové správy, pokud nemají nějaké soudní viditelné vyústění, jsou přinejmenším důvěrná. A je pro mne velká otázka, jak je nastavena komunikace mezi daňovou správou a ministrem financí, o jakých případech a v jaké situaci ho informují, a připadá mi velmi pozoruhodné, pokud pan ministr financí tuto informaci někomu sděluje.
Pokud by to měl být systém, mohlo by tu dojít k obrovskému problému, protože ty firmy, které se dostanou do problému s finanční správou, ať už oprávněně nebo neoprávněně, jsou velmi křehké a mohou se stát velmi snadnou kořistí pro toho, kdo je chce převzít. A pokud by ministr financí šířil informace, že tato firma má problém s daňovou správou, že na ni daňová správa klekla nebo se chystá kleknout, tak samozřejmě je taková informace masově zneužitelná. Takže doufám, že se touto rovinou problému bude někdo zabývat. A nejde jenom o to, že tohle byla firma, která dělala něco, co zjevně Agrofertu nekonvenovalo.
Počet zajišťovacích příkazů, které například položily i společnost FAU, se rapidně zvýšil s příchodem Andreje Babiše do čela Ministerstva financí. Podnikatelé upozorňují na možné zneužití tohoto institutu, protože stačí pouhé podezření, že jedna firma v řetězci dodavatelsko-odběratelských vztahů nezaplatila DPH, a daňová správa po někom jiném může požadovat úhradu daně, čímž vlastně může zlikvidovat jakoukoli firmu. Jak to řešit?
Považuji to za velmi nebezpečné. A není to jen o FAU a není to jen zajišťovací příkaz. Brzy po nástupu Andreje Babiše jsem zaznamenal stesky podnikatelů na to, že dochází k zadržování vratek DPH, že daňová správa často bez jasného zdůvodnění po mnoho měsíců zadržuje oprávněné vratky DPH v řádu desítek milionů, a tím dostává firmy do problémů. Bavili jsme se s několika podnikateli, ti si museli zajistit celkem velké a drahé úvěrové čerpání kvůli tomu, že vratky, které měli dostat v horizontu několika málo měsíců, jim na daňové správě visely téměř rok. Čili tady se jedná o určitý trend. Nebylo to sice rozhodnutí ministra Babiše, bylo to rozhodnutí daňové správy, že tyto vskutku extrémní nástroje bude využívat. Toto rozhodnutí podle mne bylo špatné, protože se ukazuje třeba v případě vratek, psalo se o tom i v tisku, že většina toho zadržování byla neoprávněná, přitom to řadu firem dostalo až na hranu existence nebo za hranu existence.
Zajišťovací příkazy jsou jiný nástroj, ale stejný problém. Je tam přenesení odpovědnosti za platbu DPH. Ty nástroje jsou nesmírně silné. Neříkám, že nějaké takové silné nástroje by neměla mít daňová správa k dispozici jako tu nejvyšší hrozbu, ale měla by je používat pouze v případě, kdy si je na 99,9 procent jista svou věcí. Tady se ukazuje, že i v těch tichých věcech, které se nedostaly k soudu, se daňová správa často mýlila, a v tomto případě – proti společnosti FAU – to potvrdilo i soudní řízení. Je tam něco fatálně špatného a někdo by za to měl převzít zodpovědnost.
Nebude to doplácet stát a v konečném důsledku daňoví poplatníci, kteří budou muset případné škody podnikatelům poškozeným daňovou správou uhradit, jak říká bývalý šéf Finanční správy?
To se samozřejmě bezesporu stane. Protože úředník způsobí firmě újmu, která je navíc velmi těžko vyčíslitelná a při troše snahy může vést k obrovským úhradám, protože ta firma může tvrdit, že měla nastartovaný nějaký byznys, který by byl velmi výnosný. Ale nejde jen o tyto škody, ale i o to, že tady vzniká obrovská nejistota na straně poctivých poplatníků, jestli si na ně někdo náhodou tzv. neklekne z důvodů, které nejsou oprávněné, přitom možnost ochrany je velmi těžká. To vidím jako nesmírně vážný ekonomický problém, který je – v mnohem menší míře – i v Evropě, ale u nás to došlo opravdu do velmi nebezpečného extrému.
Podnikatelé se obávají, když dochází ke zneužití některých daňových nástrojů v konkurenčním boji jako v případě společnosti FAU, že i elektronická evidence tržeb nebo kontrolní hlášení, tedy především informace, které z nich daňová správa získává, mohou být podobně zneužity? Máte také takové podezření?
Já se vždycky bráním tomu, i když takové indicie existují, vyvozovat z toho tak tvrdé závěry. Mě by opravdu zajímalo a velmi bych na tom lpěl, abych se dozvěděl, jak fungoval ten tok informací mezi daňovou správou a ministrem financí v případě těch firem, na které daňová správa tzv. klekla. Zdali ministr dostával pravidelně nějakou svodku, o jaké jde firmy, co jsou konkrétní zajišťovací podvody, nebo jestli si někdo všiml, že daňová správa řešila nějaký případ firmy, která má něco společného s Agrofertem, zvedl telefon a zavolal. To by bylo úplně katastrofické. A ještě horší by samozřejmě bylo, kdyby tam byl nějaký tok v takových případech k ministrovi financí. Velmi se bráním tomu vůbec myslet na to, že by někdo v daňové správě ty či ony formuláře selektoval, hledal tam, co se hodí nějakému členovi vlády, a aby mu to posílal. To bychom se opravdu dostali do světa, o kterém vůbec nechci přemýšlet. Doufám, že to tak není, že případ FAU byl nějaký exces, proto bych velmi rád věděl, jakým způsobem informace tekly a kde je právo ministra financí tuto informaci komusi po telefonu sdělovat.
Psali jsme:
Už mnohokrát se v souvislosti s Andrejem Babišem mluvilo o jeho obrovském střetu zájmů, což se v poslední době potvrzuje v řadě kauz, které ukazují na velké podezření o zneužití politického a mediálního vlivu pro jeho podnikání. A to může být nebezpečné, už kvůli šíři podnikání Agrofertu, od zemědělství, potravinářství, přes média, lesnictví, chemický průmysl, zdravotnictví, a zejména kvůli jeho silnému napojení na státní peníze, které čerpá formou dotací, investičních pobídek a státních zakázek. Vy jste se tímto problémem zabýval, k čemu jste dospěl?
Konflikt zájmů se nenarodil s příchodem pana Babiše. Ten prostě v politice existuje, každý má nějakou historii, každý má nějaké přátele, každý má nějaké své zájmy, a potenciálně ho to může přivést do střetu zájmu. Měla by mu bránit vysoká míra transparentnosti a hlavně nějaká morální integrita lidí, kteří do politiky vstupují. K mému zklamání, a to mluvím naprosto upřímně, Babiš v tom z mého pohledu velmi selhal. Já jsem zpočátku docela inklinoval k tomu, co říkal; že ten jeho konflikt zájmů je tak viditelný, že on si přece nedovolí dělat cokoli špatného. A mám pocit, že se stal přesný opak.
Koneckonců když si vezmeme případ telefonního hovoru ohledně FAU, on tam nějakým svým, předpokládám podnikatelským kolegům říká, že „naši klekli na FAU“. Jakoby svým starým „našim“, spolupracovníkům z byznysového podnikání, sděloval, že jeho noví „naši“ klekli na firmu, která ty jeho staré „naše“, tedy jeho byznys – Agrofert a spol. – zajímá. To ukazuje, že vůbec nebyl schopný tyto věci oddělit a úplně se odříznout od toho, že existuje nějaký Agrofert, že existuje nějaká jeho firma, ve které má obrovský majetek, a ta nějakým způsobem podniká. To mi připadá jako obrovské selhání.
RNDr. Luděk Niedermayer
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
