Každá válka jednou skončí. Otázka dne zní, čím budeme topit po jejím skončení a za jaké ceny, když se z ekologických důvodů zakáže uhlí, ropa, ale i biomasa vzhledem k řadě studií o karcinogenních emisích ze spalování dřeva, a také LNG z USA a dalších států, protože jeho doprava tankery je vysoce emisní?
Těžba LNG frakováním je z ekologických důvodů zakázána. Na dopravu LNG se spotřebuje třetina nákladu tankerů, další emise vznikají ze zkapalňování a odpařování. Na druhou stranu cena LNG je extrémně přemrštěná, plyn na pohon z břidlic je za 4 Kč/m3. Není proto důvod, aby ceny LNG v Evropě byly pětinásobně vyšší než v USA.
Z politických důvodů se zakáže ruský plyn a ruská ropa, černé uhlí naštěstí tolik nedovážíme. Budeme topit elektřinou, když náklady na její výrobu máme téměř nejnižší v Evropě, ale její cena pro odběratele v České republice je nejvyšší na světě? K cenám elektřiny je nutno v Česku připočítat i část dotací na obnovitelné zdroje ve výši 46 miliard korun za rok, a ty se každý rok zvyšují o inflaci. Nebo budou domácnosti topit uhlím a dřevem, průmysl mazutem a uhlím?
To se ptáte mě? Nezkusil byste spíš odhadnout, čím se bude topit Den poté, jak zněl název amerického katastrofického sci-fi thrilleru?
Koncepce vše na elektřinu se asi v České republice nezmění, to lobisté nedovolí. Základem energetické koncepce budou obnovitelné zdroje a hnědé uhlí. U obnovitelných zdrojů je problémem kromě nízké účinnosti to, že vyrábí elektřinu většinou v době, kdy není potřeba. Její podíl na výrobě elektřiny v Česku jsou proto jen 4 procenta a moc se nezvýší. Vracíme se proto do doby uhelné, do 70. let minulého století, kdy nebyl ještě zemní plyn. Koncepce vezme na milost i ropu a dřevo, protože máme důležitější úkoly, než je ekologie a ekonomika. Čeká nás zatažené nebe, návrat do smogu 70. let i životní úroveň ze 70. let. Emise prachu, s tím spojený rekordní výskyt rakoviny, infarktů, mozkových mrtvic, už nyní jsme v jejich počtech na předních místech ve světě. Budeme se dohadovat, jestli náklady na přímou a nepřímou lékařskou péči činí 50 nebo 100 miliard korun za rok. Domácnosti ani firmy nebudou mít na topení plynem ani elektřinou. Solární panely budou díky smogu vyrábět ještě méně elektřiny, povolenky se zruší. Teplárny se vrátí od plynu zpět na uhlí a stanou se základem bezpečnosti dodávek tepla, jako před 50 lety.
Fotogalerie: - Proti zdražování energie
To není moc optimistická vize, ale zřejmě je možná, nebo dokonce i preferovaná. Ale jaké pak budou u nás ceny energie?
V České republice propukla megakrize, nejen energetická, ale i ekonomická. Před válkou se v Česku zvýšily ceny energie o 300 procent, v jiných státech V4 jen o 30 procent. Po vypuknutí války to je a bude v České republice až o 500 procent, v okolních státech 50 až 100 procent. Třeba na Slovensku je zafixovaná cena elektřiny na 62 eur za MWh, v Česku to bude 200 a více euro za MWh. Vracíme se do 70. let minulého století, i pokud jde o životní úroveň. Nejvíce postiženým státem bude zase Česká republika. Nejdříve dojde k dramatickému oslabení koruny, a pak se může zhroutit i celá ekonomika. Nemusí to trvat dlouho. Vláda nedělá vůbec nic, odmítá řešit příčiny krize. Za otop domu ekologickými palivy se zaplatí přes 100 až 150 tisíc korun za rok. Politici žijí v domnění, že obyvatelé v Česku mají doma každý pod polštářem statisíce korun. Ombudsman Křeček řekl, že stát by neměl podporovat jenom Ukrajince, ale také obyvatele České republiky. Hned se ozvaly hlasy po jeho odvolání.
Psali jsme:
Důvodem pro nárůst cen elektřiny a plynu u nás nad těch nedávno ještě nepředstavitelných 300 procent je tedy hlavně válka?
Ano, je to válka, ale dopady na Českou republiku budou opět nejvyšší, protože jsme se na tuto situaci nepřipravili. Kupujeme elektřinu i plyn jenom na burzách, resp. obchodníci jako ČEZ odvozují ceny elektřiny od cen na burze. Ceny plynu už jsou cca 50 korun za m3, cena benzinu překročila 40 korun za litr a bude stoupat až na 60 či 70 korun za litr. Důvody pro vysoké ceny energií v Česku jsou tedy stejné jako před válkou, jenom dopad se zvýšil. Na rozdíl od okolních států nemáme dlouhodobé smlouvy na plyn, elektřinu levně vyvážíme a draho nakupujeme. Už před válkou jsme měli dle statistiky OECD nejvyšší ceny elektřiny na světě pro domácnosti. Prostředky na úspory energie se nečerpají, a když na to předseda NKÚ upozornil, padl návrh na jeho odvolání. Vláda neřeší problémy krize, na to upozorňuje naše skupina Energie není luxusní zboží.
Co konkrétně by vláda Petra Fialy mohla udělat?
Pocítili jste již výrazné zvýšení cen pohonných hmot?Anketa
Kdo tedy vydrží déle důsledky sankcí, rozmazlený Západ, nebo nespokojený Východ?
Podle mě dojde k úplnému oddělení ekonomik Evropské unie a Ruska. Západ ztratí trh v Rusku, Čína dostane v Rusku 4krát nižší cenu plynu, uhlí a ropy, než budou mít firmy v EU. Jak víme, investice nejsou problém, rozhodující je dostupnost nerostných surovin a materiálů. Nežijeme v době, kdy trh ovládá kupující. Čína převálcuje Evropskou unii, ta může skončit i v dlouhodobé recesi, nebo i bez některých surovin. Po odmítnutí ruské ropy a plynu jejich ceny prudce narůstají. Rusko dostane za třetinové dodávky ropy na trh 100 procent příjmů za výrazně vyšší ceny, sankce ho moc nepoškodí.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Máme zmocněnce pro energetickou bezpečnost už řadu let. Škoda, že nenavrhl například zpětný nákup podzemních zásobníků na stát, mohli jsme mít výrazně nižší ceny plynu a obchodníci by nekrachovali. V současnosti mám obavy, aby se netěžil plyn z tzv. investiční podušky zásobníků, to by je mohlo trvale poškodit. I to je úkol pro zmocněnce. Stejně tak by se na stát měly převést i vodárny. Nemáme také dostatečný vlastnický podíl v ropovodu TAL, kterým k nám proudí ropa ze západu, kapacita tohoto ropovodu je jedna třetina potřeby České republiky. Ropy nemusí být u nás dostatek.
Fotogalerie: - Rozpočet jde dál
Tento týden zveřejní Evropská komise návrhy, jak rychleji snížit závislost Evropy na dovozu plynu a zvýšit odolnost energetických systémů jednotlivých zemí v případě výkyvů v dodávkách nebo prudkého nárůstu cen. Co má být součástí těchto návrhů?
Součástí návrhu EU má být také zdanění zisků energetických firem z prudkého nárůstu cen. Evropská komise proto navrhne, aby země EU zdanily zisky z nedávného nárůstu cen plynu a použily je na investice do rozšíření obnovitelných zdrojů energie nebo do opatření na omezení spotřeby energie, jako je například zateplování domů.
Výnosy ze zdanění zisků z prudkého nárůstu cen by státy mohly použít také na podporu spotřebitelů a průmyslových odvětví postižených vysokými cenami elektřiny. Vše za předpokladu, že by tato kompenzace nenarušila vnitřní trh s energií.
První část návrhu Evropské unie dle mého názoru nebude mít v České republice až takový přínos, obchodníci mají spíše problémy ustát turbulence cen na trhu, a zajistit si prostředky na nákup plynu na další období. Řada z nich i zkrachovala.
A je v těch návrzích něco, co může konkrétně Česku prospět?
Velmi pozitivní část návrhu EU vidím v tom, že si Česká republika může vybrat, jak splnit cíle Green Dealu, nemusí dále zvyšovat výrobu energie, ale může prostředky EU věnovat na zateplování domů a záchranu energeticky náročného průmyslu. V situaci, kdy budeme mít nejvyšší ceny plynu a elektřiny v celé Evropské unii, je jasné, kam by většina prostředků EU vyčleněných na různé podpůrné programy měla jít. Snížením spotřeby energie o desítky procent by byl splněn i cíl snížení závislosti na dovozu energií a zvýšila by se i odolnost energetických systémů, protože by se výrazně snížily výkyvy ve spotřebě energie. Cíl snížit spotřebu energie zastává Evropská unie dlouhodobě, Česká republika ho ale, bohužel, nepreferuje.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
