Koho z těchto kandidátů byste volili za prezidenta republiky?Anketa
Podle předběžných odhadů stoupla česká ekonomika v loňském posledním čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 procenta, meziročně pak poklesla o rovných pět procent. Za celý rok to zatím vychází na pokles o 5,6 procenta. Jakou optikou na ta předběžná čísla pohlížíte, když jedni mluví o rekordním propadu, zatímco druzí o nečekaně dobrém výsledku s poukazem na to, že například Svaz průmyslu a dopravy ČR se ještě ve druhé polovině října 2020 obával, že ekonomika poklesne až o dvanáct procent?
Je to největší propad za dobu, co se pro Českou republiku statistika sleduje. Z toho plyne, že to prostě nelze vnímat jako dobré číslo. A utěšovat se tím, že jsme se báli, že by to mohlo být ještě horší, je lhaním si do kapsy. Tím spíš, když si uvědomíme, že zatímco propad v krizových letech 2008–2009 byl objektivním, prostě nešlo se mu vyhnout, tentokrát jsme si ho přivodili sami uzavírkami ekonomiky, pro které já dodnes nenacházím objektivní důvod.
Moc dobrou vizitkou není ani to, že ze všech složek hrubého domácího produktu padaly vlastně úplně všechny s výjimkou jediné, totiž s výjimkou vládních výdajů. Jenomže to je značně kontroverzní položka. Vládní výdaje jsou vlastně jakýmsi „úvěrem“ – půjčujeme si dnes růst na úkor budoucnosti. Takže žádná velká hitparáda.
A ještě jeden dodatek. Mnoho lidí má pocit, že tu žádná krize „není“, protože pořád mají práci. Jenomže to je jenom taková pěkně namalovaná divadelní kulisa. Skrze program Antivirus a vládní zadlužení a rozdávání peněz se podařilo vnější projevy probíhající krize posunout v čase. Takže zatímco největší propad HDP se odehrál v první polovině roku 2020, ty vnější projevy, na které je většina lidí citlivá, se pomalu začínají ukazovat teprve až teď, když už HDP je zdánlivě z nejhoršího venku.
Co tím konkrétně máte na mysli?
Podívejte se na graf vývoje nezaměstnanosti. Zjistíte, že neustále klesající čára grafu vzala prudký obrat a začíná růst. A zatímco v zemích, kde se tolik nezadlužili a nesnažili se překrýt projevy krize, nezaměstnanost třeba už zase klesá, u nás ještě ani zdaleka nedosáhla maxima a teprve je na vzestupu, lidé tedy budou mít pocit, že „krize je tady“, až ve chvíli, kdy jim už dávno budou statistici tvrdit, že už odešla.
Čistá pozice České republiky vůči EU, tedy rozdíl mezi penězi, které český stát do evropské pokladny odvedl, a sumou, kterou obdržel, dosáhla v minulém roce +85,7 miliardy korun, což je historicky druhý nejlepší výsledek. Lze se tedy divit nadšení ministryně financí Aleny Schillerové, která prohlásila, že naše členství v Evropské unii dává jednoznačně smysl, a to nejen z finančního hlediska, protože z projektů za evropské peníze mají naši občané prospěch každý den, ať už jde o oblast dopravy, životního prostředí nebo inovací a vzdělávání?
Snížili jsme cenu respirátorů? Sledujte! Vyrazila jsem do Tesca, Albertu a Globusu ?? pic.twitter.com/1JvpKJmolw
— Alena Schillerová (@alenaschillerov) February 6, 2021
Já nadšení paní ministryně nesdílím prostě proto, že v dotacích v rámci EU nevidím žádný užitek. Neshledávám nic báječného na tom, když peníze jsou brány těm, kdo je produkují, a strkány jsou tam, kde se z nich vymýšlejí zhola zbytečné projekty, o které nikdo nemá zájem, protože kdyby o ně někdo zájem měl, vznikaly by samy financováním ryze soukromým. Nota bene když jsou tyhle peníze ještě natištěné Evropskou centrální bankou a téměř nekryté.
Celkem bych diskutovala s tvrzením, že z evropských dotací mají naši občané prospěch každý den. Co třeba máme za prospěch z toho, že nám EU vnucuje svoje rádoby zelené projekty a pak si je taky sama dofinancuje? Co je to za inovace, když výraz „státní inovace“ je protimluv? Jaký asi máme užitek ve vzdělávání, když naše děti mají zakázáno chodit do školy, a když už ve škole jsou, řeší třetí pohlaví a jiné genderové vymývání mozků? Jen ať si EU nechá své dotace a nestojí nám v cestě, pak teprve bude mít skutečný užitek.
Psali jsme:
Co všechno je za tím, že se od pondělí drží česká měna pod 26 korunami za euro, a ve čtvrtek dokonce dosáhla nejsilnější úrovně k euru od 11. března 2020? Připomenu, že den poté vyhlásila vláda kvůli šíření covidu-19 první nouzový stav.
To je jednoduché, stojí za tím Česká národní banka. Ta se totiž nechala ústy různých členů své bankovní rady několikrát slyšet, že by letos mohlo dokonce dojít ke zvyšování úrokových sazeb, a to v situaci, kdy v eurozóně jsou signální úrokové sazby záporné. Výsledkem spekulací na vyšší úroky u nás než v eurozóně je samozřejmě vyšší úroková atraktivita koruny a v důsledku toho i tlak na její posilování.
Psali jsme:
V době, kdy se počty nakažených denně v Česku zase začaly blížit deseti tisícům, přiznal ministr zdravotnictví Jan Blatný, že zavedená opatření proti šíření koronaviru přestala fungovat. Nelze prý ani očekávat, že by očkování ekonomicky aktivní populace, které má v Česku začít v dubnu, přineslo zásadní změnu dříve než v létě. Dá se jeho vyjádření brát jako výraz rezignace na nynější vývoj, nebo spíše jako vzkaz veřejnosti, aby se připravila na to, že ještě nejméně půl roku bude žít za současných omezujících opatření?
Opatření nepřestala fungovat. Opatření totiž nikdy nefungovala. Proto byla zbytečná, proto šlo o zbytečnou oběť, zhola zbytečnou šikanu. A dokonce tahle šikana byla i kontraproduktivní, protože kvůli ní byla zanedbána péče u necovidových pacientů.
Interně jsme v naší analytické společnosti Next Finance tento týden vypracovali pro naše klienty hloubkovou analýzu celé situace. Dosud byla vakcinace uváděna jako zlomový bod ve vývoji pandemie. Všeobecně se vychází z předpokladu, že vakcinace znamená konec ekonomických omezení, a tudíž nastartování hospodářského růstu. Zpracovali jsme dostupná statistická data i historické modely – a došli jsme k zásadním, patrně překvapivým, nicméně velmi logickým závěrům, které nekorespondují s obvyklými očekáváními. Ta analýza má jedenáct stran hutného textu, takže není v našich možnostech tady vysvětlovat detailně, jak jsme k závěrům došli, ovšem uvedu vám jen její hlavní závěr: regulace neskončí – s výjimkou léta – ještě minimálně do konce tohoto roku.
A hlavní důvod? Je jich víc, ale ten hlavní je dost tristní: naše vláda naprosto neumí pracovat s informacemi. Vakcinace sice, proběhne-li rychle, celkem jistě sníží počet úmrtí a těžkých případů, nemusí však vést k zásadnímu snížení skóre PES, tedy ani k ukončení ekonomických uzavírek! Systém protivirových opatření je totiž nyní nastaven tak, že reaguje na jiné parametry, než jaké může vakcína ovlivnit. Celý systém je kalibrován tak, že s postupujícím časem produkuje stále víc falešných signálů, a proto dokud neproběhne přirozené promoření, uzavírky neskončí.
U našich západních sousedů otevřeli v nevyužívaném vězeňském ústavu pro mladistvé speciální detenční zařízení, v němž mají skončit ti, kteří budou odmítat nařízenou karanténu. Zadržování osob, které odmítají karanténu, umožňuje německý zákon o potírání infekčních chorob, konečné slovo má ale soud. Pod článkem na Novinkách, který o tom informuje, je anketa, zda by čtenáři uvítali vznik detenčního zařízení pro odmítače karantény i v Česku. Překvapuje vás, že počty zastánců a odpůrců tohoto řešení jsou přibližně stejné?
Bohužel mě to nepřekvapuje, protože veřejnost je dezinformovaná. Kdybyste se bývali během druhé světové války ptali německých občanů, zda existují nějaké vyhlazovací tábory na německém území, většina z nich by vám pohoršeně odpověděla, že samozřejmě ne. Lidé tehdy dokonale podlehli propagandě.
Stejné propagandě podlehli lidé i dnes v souvislosti s covidem. Věří, že covid je nebezpečnější, než skutečně je, věří, že uzavírky mohou dosud nenakažené lidi uchránit, věří, že přehlcení zdravotnictví je objektivní, nikoliv uměle vyvolaný problém. Čísla třeba o nadúmrtí se to zdají dokonce potvrzovat – ale jen než pochopíme, jaký matematický jev za nimi stojí. Pak není divu, že pod vlivem této propagandy lidé žádají zavírání informovanějších spoluobčanů. Všechny tyto chybné domněnky vám v naší analýze reálných dat mohu snadno vyvrátit.
JUDr. Alena Schillerová, Ph.D.
Uvědomme si: celá agenda kolem covidu už dávno není – a vlastně od začátku nebyla – medicínským problémem; byla od počátku problémem chybné interpretace dat. Proto patří do rukou nikoliv epidemiologům, nýbrž biostatistikům. Asi nebude náhodou, že už na to upozorňují i vědci z České statistické společnosti. Ti tvrdí, že Česká republika neumí získat a zpracovat podstatná a správná data. Tvrdím totéž.
Politickými kartami v zemi pouhých osm měsíců před volbami zásadně zamíchal verdikt Ústavního soudu o zrušení části volebního zákona. Soudci ovšem dost nelogicky „škrtli“ neutrální d’Hondtův dělitel, ale ponechali v platnosti nestejně velké volební obvody, přičemž právě ony působily nižší míru poměrnosti. Pokud pomineme nevhodné načasování i zábavnou historickou okolnost, že šéf ÚS Pavel Rychetský byl místopředsedou vlády, která tuto změnu před dvaceti lety předkládala, máme toto rozhodnutí jako „spravedlivější“ vítat?
Řekněme, že to na mě působí velmi zvláštně a účelově. A pokud je nějaké opatření v justici účelové, vzbuzuje nedůvěru, že je také spravedlivé.
Psali jsme:
|
JAK NEPŘIJÍT O PENÍZE
* Objednat za zvýhodněnou cenu ZDE |
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
koronavirus
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jiří Hroník
