Po letošních krajských volbách je premiér Andrej Babiš označován jako „smutný vítěz“. Hnutí ANO vyhrálo v celkem deseti z třinácti krajů, ale vypadá to, že možná ve většině z nich jej dohoda ostatních odsune do opozice. Mnozí jeho odpůrci vyjadřují naději, že takový scénář se bude opakovat i za rok u voleb sněmovních. Myslíte si, že se skutečně můžeme dočkat koalice „všichni proti Babišovi“?

Vzhledem k pandemii covidu-19, volbám prezidenta USA a sílící turbulenci v mezinárodních vztazích jde o věštění z křišťálové koule. Osobně se domnívám, že to možné není. V dělení kůže medvěda je velký rozdíl mezi funkcí hejtmana a funkcí premiéra, ministra vnitra, financí, spravedlnosti.

Pokud bychom vycházeli z posledních průzkumů veřejného mínění, zdá se, že taková antibabišovská vládní koalice prozatím není možná ani počtem mandátů. Navzdory tomu, že ANO podle agentury STEM ztratilo od května do září téměř 5 %, musíme vzít v úvahu, že konečný výsledek přepočítaný na mandáty vzniká až celkovým součtem krajských mandátů prostřednictvím d’Hondtovy metodiky, a prostý výsledek v procentech je tak korigován ve prospěch úspěšnějších – jinak řečeno: ANO by podle průzkumu získalo 78 mandátů, ČSSD 14 a KSČM 15 mandátů. Pokud by tedy volby proběhly podle zářijového průzkumu STEM a zachoval se současný půdorys koalice, získala by 107 mandátů. Pokud by chtěly vytvořit koalici všechny zbývající strany (s výjimkou SPD), získala by pouze 75 mandátů.

Červnový průzkum agentury Phoenix Research je ovšem odlišný a některým stranám koalice i opozice přisuzuje roli outsiderů, kteří patrně nedosáhnou na magickou hranici 5 %.